1. Když už to všichni ví.
“Ty si těhotná? Vůbec to není vidět…” – Jakto, když má dítě UŽ 5,5 cm?
“A co to bude?” – Asi miminko.
“A to jste počali na svatební cestě?” – Jasně, asi to bylo zezadu.
“A těšíš se?” – Ne, my jsme chtěli psa.
2. Když už to na Vás jde vidět.
“Vy čekáte dvojčata?” – Ne, já jen nejsem líná se nažrat.
“A co to bude?” – Asi miminko.
“To už máš za pár, co?” – No, za pár měsíců.
“A co jméno?” – Mám no, už od narození.
“A máš chutě?” – Mám. Nutkavou chuť zabít každýho, kdo se blbě vyptává.
3. Když už by to na Vás mělo být vidět, ale není.
“Kde to dítě máš?” – Nosí ho manžel.
“Dyť se tam nevleze.” – Ale asi mu to nevadí.
“To se ti bude dobře hubnout.” – A když ne, tak budete mít aspoň koho pomlouvat.
“Měla by ses najíst, kvůli tomu malýmu..” – Žeru jak tank, ale dík.
4. Když máte porod na spadnutí.
“Už?” – Jo, už rodím, ale potřebuju ještě nakoupit.
“Pořád nic?” – Ale jo, ale mně se tam ještě nechce.
5. Když se vrátíte z porodnice.
“Už něco máte?” – Ne, to břicho jsem si brala jen na vycházky a teď vozím prázdný kočár.
“Jaký byl porod?” – Úžasný, špica, na konci ohňostroj.
“A není nějaký žlutý?” – Je to napůl vietnamec.
“A to už Vás pustili?” – Ne, zdrhla jsem, co tam.
“A není mu zima/vedro?” – Se ho zeptejte.
“A co to je?” – Miminko.
