Jsem ráda na všechno připravená a ráda si všechno nastuduju. Prozatím mi to fungovalo. Dokud mě nepotkalo jedno z největších štěstí v mém životě a to narození dcerky Klárky. Na porod jsem se připravovala všestranně. Jako podnikavá žena jsem načetla existující literaturu a byla na různých kurzech, věděla jsem, jak dýchat v jednotlivých fázích porodu, co jíst a nejíst a už od ledna (rodila jsem v květnu) jsem doma měla připravenou tašku s věcmi do porodnice.
Porod byl krásný a už tam jsem si uvědomila, že o hlavě to nebude, respektive mě na to upozornila má porodní asistentka, která na mé dotazy, jak mám dýchat v poslední fázi porodu, mi opakovala, že nemám být v hlavě a mám rodit.
Po porodu jsem se nesla na vlně euforie a štěstí z toho, že vedle mě leží malý uzlíček Klárinka. A to než jsem si s hrůzou uvědomila, že i přesto, že jsem se připravovala na porod, tak jsem si vůbec nic nepřečetla, co potom s tímhle malým zázrakem. V průběhu šestinedělní hormonálního mixéru jsem objednala všechny knihy o dětských nemocech, výživě, kojení a listovala maminkovskými časopisy, než jsem zjistila, že to nejde všechno nastudovat a hlavně, že všude píší něco jiného. A také to, že když něco studuju, tak jsem v hlavě a ne v srdci a napojená na Klárku a na sebe a zase studuju, jak bych to měla dělat správně. Budiž mi snad omluvou, že jsem vysokoškolačka.
To mi vydrželo s různými přestávkami asi rok a naštěstí jsem to přežila já, můj muž i Klárka. Nyní je Klárce rok a má za sebou první větší nemoc. 3 dny jenom spinkala ve čtyřiceti stupňových horečkách, než jsme zjistili, že to je jenom tak zvaná 6. nemoc. A já si uvědomuji, a doufám, že mi tohle uvědomění zůstane, že není třeba řešit blbosti a stále se snažit dělat všechno správně a být ta nejlepší matka na světe, že jediné co je důležité a ač to zní frázovitě, tak milovat. Kamarádka, co nám zrovna k 1. roku gratuluje, říká: „Všichni gratulují ročňáčkovi, ale matka maká, napiš o tom, 1. rok není zrovna jednoduchý.“ No, pro mě nebyl, byl tisíckrát těžší než maturita i VŠ. Zároveň stál o to vícekrát za to.
Jak prožít první rok prvorozeněte – těžší než vysoká škola?
-
Mezinárodní den dětské knihy
Jana Burešová||Rodina a vztahy
Na dnešní datum 2.4. připadá mezinárodní den dětské knihy. Není to datum náhodně vybrané, protože je to datum kdy...
-
Podpoř svůj oblíbený projekt na internetu hlasováním
KamilaKřivčíková||Rodina a vztahy
Anketa Křišťálová Lupa 2020 – Cena českého Internetu oceňuje nejoblíbenější a nejzajímavější projekty a služby českého Internetu za rok 2020. Letos proběhne...
-
Angličtina pro "busy" rodiče
AnetaDolinská||Rodina a vztahy
Chodí Vaše děti do anglického kroužku a Vy si s nimi nestíháte opakovat nová slovíčka? Vím, jak na to. ...
-
Hledáme rodiny do divočiny
Amanda||Rodina a vztahy
Vyzkoušejte život na divoko: Hledáme rodiny do testovacího programu Deníku do divočiny! Staňte se se testovací rodinou Deníku do...
-
Kouzelné putování na výstavě Hudba a pohádka.
Eva Kuntová||Rodina a vztahy
Jak pohádky inspirovaly hudebníky či autory filmů? Odpověď na tuto otázku najdou děti i dospělý návštěvníci na výstavě nazvané...
-
Kam po Rp
DenisaVáňová||Rodina a vztahy
Ptáte se – kam po rodičovském příspěvku nebo rodičovské dovolené Zde má pár situací, které mohou nastat. 1) Nepracovaly...
-
Dilema krstných rodičov
LuciaMarhefková||Rodina a vztahy
Ťažké rozhodovanie Byť krstným rodičom je krásne, ale občas aj veľmi namáhavé. V našom prípade hlavne pokiaľ ide o...
-
Marek Eben o pubertě
Amanda||Rodina a vztahy
Marek Eben o pubertě “Možná, že puberta je jeden z nástrojů, jak příroda pečuje o lidský rod, aby...