Nové zvyky ve svátečních oslavách: Od dárků k dobrodružství a společným zážitkům

Nepovažuji se za nikterak pokrokovou matku, ani si tak moc nepotrpím na alternativní postupy a metody, co se výchovy týká, ale v jednom chci do budoucna dělat něco jinak, a to – oslavy a Vánoce. A už, dá se říct, dělám.
Mrzí mě, že v dnešní době děti dostávají spoustu dárků a těší se na oslavy a na svátky jenom kvůli tomu, že dostanou mobil, počítač, mraky triček, tohle a támhleto a když se jich zeptáte, co ještě jiného se jim na oslavách líbí, proč mají ještě rády Velikonoce a Vánoce, tak neví… Většina z těch dětí neřekne: “Protože vždycky přijede babička s dědečkem, je legrace, koukáme se celá rodina na pohádky, prohlížíme si fotky, vzpomínáme, protože když mám narozeniny, tatínek vymyslí spoustu her, …” Ne, většina z dětí myslí v první řadě materialisticky.

Velikonce: Čokoládový zajíček, čokoládová vejce, sladká buchta – beránek, ÚKLID – mamka většinou “prudí” a uklízí celá rodina

Mikuláš: Čokoládový balíček, Čokoládový kalendář, Kindervajíčka, …

Vánoce: Cukroví, dárky, cukroví a dárky u první babičky, cukroví a dárky u druhé babičky, ÚKLID – mamka většinou “prudí” a uklízí celá rodina

Proč se slaví Vánoce, Velikonoce, Mikuláš? Proč je 6. července a v jiné dny volno v práci?  Jaký mají tyto svátky původ? Z jakého důvodu se tyhle svátky drží a co se vlastně oslavuje?
Ví některé z našich dětí, proč se říká škaredé středě škaredá? Proč je Zelený čtvrtek zelený a ne třeba modrý, fialový, nebo kafe bronz do zelena? 

Spousta dětí odmítá vyprávění ve školách a učení se o tomto tématu, protože přeci nejsou žádní flanďáci a říkají tomu: “Kecy”.

Upřímně, nejsem křesťanka, ani buddhistka, ani hinduistka, ani nic podobného. Nepovažuji se však ani za pohana, protože věřím, věřím v něco kolem nás, v energii, která se kolem nás rozprostírá a věřím na sílu našich myšlenek.

I tak mě ale zajímá, pokud slavím nějaký svátek, proč ho slavím. Jdu do hloubky a nejenom, že mám volno v práci nebo ve škole.

Protože jakmile se začneme o věci kolem sebe zajímat hlouběji, zjistíme, že máme spoustu úžasných možností, jak svůj život mnohem více okořenit, prožít…
Abych se tedy dostala k jádru toho, proč článek píšu.
Rozhodli jsme se s partnerem, že budeme naše děti vést k tomu, aby svátky chápaly tak, jak skutečně mají. Aby znaly legendu o sv. Mikuláši, aby také chápaly, že Vánoce jsou o oslavě narození Ježíška, jak k tomu došlo, co se všechno dělo, co tomu předcházelo (nikoliv učení našich dětí Starého zákona – vůbec ne), nicméně obecné informace.

Aby pochopily, že Vánoce mají dlouhou historii a prošly za tu dobu spoustou změn a úprav, každý kraj je slaví jinak, pro každou zemi je typické něco jiného a my máme právě Ježíška pro to a pro to, aby chápaly, proč jíme čočku, proč je potřeba se postit, proč se pouští lodičky (a že se vůbec něco takového dělá)…
A také chceme docílit toho, aby se na oslavy narozenin těšily proto, že budou mít zážitky, na které nezapomenou a ne že dostanou dárků tolik, že si za měsíc nevzpomenou, co to bylo.
Letos jsme kupříkladu oslavili Terezčiny druhé narozeniny takhle:

Nejprve jsme jí ráno připravili dort a nafoukli spousty balonků, ve kterých dováděla, Skypovali jsme s přítelovými rodiči a jeho babičkami, smáli jsme se a tančili.
A po obědním spánku jsme vyrazili do Burgerkingu (nikoliv kvůli houskám s rozšmelcovaným masem), protože tam mají obrovské prolézačky, na kterých se Terka vyřádila jako už dlouho ne.
A dárek? Dostala plyšovou rybičku, protože miluje moře, vodu, sprchování a miluje ryby, kterým říká “BLUBLU”, takže jsme jí koupili malou rybu.

Ale spíš než z rybičky se už dva měsíce raduje z videa, které jsme sestříhali. Z videa, kde je vidět, jak dovádí v balónkách (Za 20pesos – 23korun), jak tančí, skáče a sfoukává svíčky.
Myslím si, že dítě nepotřebuje dárky, dítě potřebuje pouze naši pozornost, naši lásku a je schopné si užít oslavy a svátky skrze zážitky víc, než díky hoře dárků.

A myslím si také, že nejsme s parntnerem špatní rodiče, když chceme oslavy a svátky stavět na zábavném programu, na tom, že budeme u keyboardu zpívat koledy, chodit pro betlémské světýlko, pouštět lodičky a péct daný počet druhů cukroví z určitého důvodu, než na tom, že bychom se stresovali kupováním dárků, střádáním nesmyslných sum, půjčováním si peněz, jenom proto, abychom ohromili.

Budeme učit děti, že hlavně o lásce, klidu a štědrosi spolu s pochopením a odpuštěním Vánoce jsou. Povedeme je k tomu, aby milovaly vůni skořice, těšily se na světýlka v oknech, na tvoření výzdoby…
Co myslíte vy? 🙂 Brali byste takový přístup od rodičů, nebo byste raději patřili do té druhé skupiny? A myslíte si, že kombinovaný přístup – spoustu dárků a osvěta jde dohromady a že děti i tak pochopí podstatu toho všeho?
Krásný den Vám všem *heart*

Zdroj foto: Pixabay.com

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account