220

Také máte kolem sebe lidi, které považujete za přátele? Dobře se s nimi bavíte, vzájemně si občas postěžujete, svěřujete se a vzájemně se podporujete? Domlouvali jste si někdy s někým něco, co jste tak docela nechtěli, nebo jste zjistili, že jste byli druhými prakticky podvedeni?

Dlouhé čekání na první zájemkyně

Moje nová kamarádka Renata* se mi nedávno svěřila, jak si před nějakou dobou zařídila fotoateliér, pořídila si nový fotoaparát a rekvizity, protože se vždycky toužila stát fotografkou. Když se s fotoaparátek trochu sžila, nadšeně zvala do ateliéru všechny kamarádky s dětmi, protože chtěla fotit hlavně děti. Samozřejmě za fotografování nic nechtěla, protože si tu práci s dětmi ve svém ateliéru chtěla trochu ozkoušet. Nechtěla jejich fotky zneužít k propagaci, pokud by jí kamarádky nedaly souhlas, ale evidentně to nestačilo. Kamarádky si neudělaly čas na zimní focení, o které projevily zájem a Renata se nemohla odhodlat zvát si domů někoho úplně cizího.**

Příslibem neurazíš

Přišlo jaro a Renata se konečně dočkala. Jedna její kamarádka se sama ozvala a poprosila ji, aby jí udělala hezké jarní fotky dětí. Renata se těšila. Kamarádka Nikola jí dokonce nabídla, že jí za fotky zaplatí, což Renata ani nechtěla, ale hrozně se těšila, že si konečně vyzkouší focení dětí. Nicméně termín se nějak nedařilo dohodnout, děti Nikoly byly stále nemocné, nebo měla rodina jiné plány a fotografování se nehodilo. Renata dál čekala a sem tam se ozvala, aby Nikola nezapomněla. Až jednoho dne u Nikoly na Facebooku objevila jarní fotky jejích dětí od jiné (již zavedené) fotografky. Nikola už od Renaty fotky dětí nechtěla.

Přátelé bez hodnoty

Někde jsem slyšela, že když nabízíte přátelům něco zdarma, tak to pro ně nemá hodnotu. Příběh Renaty ukazuje, že na tom nejspíš něco bude. Možná ji kamarádky měly za příliš jistou. Jako záložní plán. A samozřejmě všichni mají právo si vybrat tu nejlepší službu, ale je to projev přátelství, jestliže se ty dvě spolu víc jak měsíc bavily o focení a pak druhá strana zničehonic změní postoj a aniž by Renatu na to předem upozornila, najme si někoho jiného?

Bylo to přátelské?

Je možné, že na těch fotografiích Nikole více záleželo, že si na to raději najala zavedenou profesionálku, ale proč slibovala možnost kamarádce? Je možné, že neměla v plánu využít jejích služeb? Nebo že prostě zapomněla a domluvila si narychlo focení s někým jiným? Renata jinak o Nikole mluví velice hezky. Prý vždycky zněla, že jí drží palce a podporuje ji, ale dá se považovat taková slovní podpora za upřímnou, jestliže pak činem zradí?

Zažili jste to?

Byly jste někdy v situaci Nikoly nebo Renaty? Jak to chápete vy? Já si kamarádku na focení jednou za čas objednám, když má čas, ale tohle by mě udělat nenapadlo. Nicméně jsem taky o ženách slyšela, že jedna druhou příliš podpořit neumí, že jsou to spíš vzájemně cizí slepice na dvorku a nejradši by jedna druhou vyštípaly. Věříte tomu? Já doufám, že ne. Přesto se ještě zeptám: “Jak to máte vy?”

*) Jména hlavních aktérek byla pozměněna.

**) Díky zkušenostem s kamarádkami se Renata nakonec odhodlala zvát si na focení cizí lidi a tak jsme se vlastně seznámily. 🙂 

Zdroj obrázku: pixabay.com

Tagy:
2 Komentářů
  1. INOMA 2 měsíci ago

    To asi není přátelství, řekla bych.

  2. Kristýna Štírová 2 měsíci ago

    Já bych to taky neviděla tak, že je to nějaké věrné přátelství. Pro mě osobně to znamená totiž něco úplně jiného. Máme kamarádku, se kterou máme stejný vkus, podpoříme se a já za ní dám ruku do ohně. Ostatně ten vkus je fakt vtipný, protože jsme se poznali na jedné diskuzi o starožitnostech. Myslím, že to byla recenze a po chvíli psaní jsme zjistily, že bydlíme kousek od sebe. Nemáme tedy prakticky žádné společné známé, chodíme do úplně jiné práce, ale přesto jsme si opravdu vzácné. 😉

Napište komentář

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account