Napsat knihu byl spontánní nápad, říká Jana o své knižní prvotině Mámou s humorem

Láska ke psaní a k dítěti ji dovedly k myšlence napsat knihu o mateřství tak, jak to znají jen matky. Kniha Mámou s humorem je prvotina šéfredaktorky Jany Bitalové. V knize popisuje humornou formou pocity a zážitky z těhotenství, porodu i života s nemluvnětem. V určitých pasážích se pozná každá máma. Co všechno obnáší napsat a vydat knihu a jak to lze skloubit s mateřstvím a prací na plný úvazek?

Jani, vždycky tě to táhlo ke psaní?
Vystudovala jsem střední zdravotnickou školu. Ale už tehdy jsem věděla, že ze mě zdravotní laborant patrně nikdy nebude, navíc jsem se v té době začala věnovat psaní. Češtinář mě totiž přihlásil do celostátní tříkolové literární soutěže, ve které jsem skončila druhá. Po maturitě jsem se tedy vydala na Jazykovou a literární kulturu na Univerzitu Hradec Králové.
Nedávno vyšla tvá prvotina Mámou s humorem. Kdy ses rozhodla vydat na spisovatelskou dráhu?
Napsat knížku jsem si přála už v dětství, ale Mámou s humorem byl takový spontánní nápad. Knížka totiž zčásti vznikla z mých blogových zápisků, které jsem psala v těhotenství a pár let po něm. A pak jednou přišla nabídka být jedním z prvních autorů nakladatelství Pointa. Původně jsem tam chtěla vydat román, který mám rozepsaný, ale nejsem s ním pořád ještě spokojená, tak ho čeká spousta ladění.
Nicméně v šuplíku jsem měla ještě právě humorné zápisky o mateřství… a tak začala vznikat knížka Mámou s humorem.
Knížka je takový průřez těhotenstvím, porodem a prvními roky s miminkem. Plánuješ napsat další publikaci ze života s předškolačkou? 🙂
Dotazy na pokračování se k mojí radosti množí. Takže už opravdu začínám uvažovat nad druhým dílem. Byl by trochu jiný, tentokrát o cestování, respektive o tom, co nás na našich cestách potkává. Protože to je také skvělý zdroj různých příhod a zážitků.

Málokdo si dokáže představit, kolik je za tím práce. Jak dlouho trvalo, od prvních řádků, než se kniha objevila v knihkupectví?
Dlouho… ani nevím přesně, kolik to bylo měsíců. Nicméně jsem to protahovala hodně já sama, protože jsem puntičkář, takže jsem pořád něco ladila.
Další čas pak zabrala spolupráce s ilustrátorkou Denisou Klimentovou, která byla báječná. Vždycky se mi na první pokus trefila do noty. A že to nebylo snadné s mými představami, a hlavně s jejich popisy ve stylu Mělo by to vypadat asi tak a tak, ale zase ne moc tak a tak. Denise také vděčím za dotažení nápadu. Chtěla jsem omalovánkový typ ilustrací, aby maminky mohly na chvilku dát knížku dětem a získat pro sebe 10 minut klidu. A Denisu napadlo, ať tam ještě zapracujeme antistresové prvky, kdyby si případně chtěly barvit přímo maminky. 🙂
Mateřství je krásné, ale pojďme si přiznat, že i náročné. Co tobě nejvíce dalo, ale také vzalo?
Dalo mi krásnou dceru a spoustu smíchu. Vzalo mi možná na chvilku zdravý rozum. 🙂 Když byla Emily malá, měla jsem pocit, že dělám všechno úplně špatně. Naštěstí to přešlo a dneska už jsem přesvědčená, že jsem se jen podceňovala v nové a do té doby nepoznané roli.

Pracuješ na plný úvazek, píšeš pro několik médií, věnuješ se blogu, tvoříš videa, jsi aktivní na sociálních sítích, kde se můžeme setkat s dalšími humornými historkami ze života matky. Jak dokážeš skloubit pracovní život s mateřstvím?
K tomu, abych všechno zvládala, mi pomáhají tři věci. V první řadě je to rozdělení času. Pokud nejsme na cestách, tak jsem klasicky část dne v redakci, pak vyzvednu dcerku ze školky a v tu chvíli většinou ani neberu telefony, což je pro někoho možná nezodpovědné, ale to je čas, kdy nechci řešit pracovní věci. Spát chodí někdy se mnou, jindy s tatínkem. Pokud s ním, sedám si ještě k počítači a píšu anebo točím DIY video.
Velkou výhodou je to, že moje práce je mým koníčkem. Tohle bych moc přála každému. Uvědomuji si, že když vás práce baví a naplňuje, je to velké štěstí. Neříkám, že nejsou i horší dny, kdy mám pocit, že se nic nedaří. Celkově ale je pro mě všechno, co dělám, ohromně zajímavé… a proto občas neumím říct ne, i když toho už mám nad hlavu. 🙂
Tím třetím, co mi pomáhá, je fakt, že mám vedle sebe skvělého chlapa. U něj vždycky najdu podporu a pomoc.
Máš už nějaké ohlasy na svou knížku od čtenářek?
Maminky mi píšou moc hezké zprávy. 🙂 Radost mám také z prvního autorského čtení, které proběhlo v hotelu Peklo v rámci pobytu, co organizovala neziskovka Nedoklubko. Kromě rodičů tam bylo přes padesát dětí, celý hotel se otřásal jejich smíchem a dováděním… bylo to krásné. Jeden večer jsme se právě s maminkami sešly a četlo se z mojí knížky. Smály se, a to je nejlepší ohlas.
Hezká slova jsem slyšela i na křtu knížky, který proběhl na začátku prosince a kterého se zúčastnila řada skvělých lidí. No a 23. ledna chystáme charitativní autorské čtení a autogramiádu v pražské kavárně My Coffee Story, tak se těším, že i tam se potkám s milými čtenářkami.

Odpočinek potřebujeme všichni, při čem si ty nejvíce odpočineš a dobíjíš baterky?
Můj největší relax jsou knížky, u čtení si vždycky hodně odpočinu. A pak také cestování, kdy jsem třeba unavená fyzicky, jelikož jsme celý den na nohou, ale mám tzv. vyčištěnou hlavu. 🙂