Ano, může. Vím to z vlastní zkušenosti 🙂 Ovšem na druhou stranu si nemyslím, že to v posteli může roky úžasně fungovat s každým…
Takže jsme u výběru partnera. Tím to celé začíná. Jak poznat toho “pravého”? Řídit se rozumem, srdcem nebo snad rozkrokem 😁? Osobně vidím problém trošku v tom, že různé složky naší osobnosti (či jak to nazvat 😁) mají často na stejnou osobu jiný názor či pohled. Rozum mi může říct, že dotyčný by byl skvělý otec a živitel rodiny, srdce pozná, že tento kandidát má dobrý charakter, ale “tam dole” nezájem, sucho, poušť… A naopak – z někoho se nám podlamují kolena, jen se na nás podívá, ale rozum i srdce křičí: NE, NE a NE!!! Nezodpovědný, přelétavý darebák. Třeba.
Takže z toho vyplývá, že najít toho správného milovníka, kde nám výběr odsouhlasí rozum, cit i naše…ehm… živočišná podstata, často není jen tak. Někdy je to pokus omyl, kdy se člověk nakonec poučí ze svých chyb. Napoprvé to dlouhodobě vyjde málokomu, se můžeme utěšovat.
Když už vedle někoho jásá celá naše bytost, je to poloviční výhra. I když v ten moment většinou nemůžeme být alespoň na pár týdnů či měsíců šťastnější díky hormonálnímu koktejlu zamilovanosti.
Ta skutečná práce na vztahu začíná po vystřízlivění z prvotní bouřlivé fáze. Partner už nám trochu zevšední, začínáme si všímat více jeho nedostatků, taky třeba spolu zkusíme plánovat budoucnost, což ale často vyžaduje diskuse, pochopení postojů toho druhého a kompromisy. Některé momenty můžou být náročnější, přesto je pořád dobré si připomínat partnerovy přednosti a co nás dalo dohromady. A někdy je fajn to říct i nahlas, že i přes občasné neshody pro sebe navzájem hodně znamenáme. Že se milujeme ❤️
Teď se dostávám k tomu, co mi přijde klíčové pro dlouhodobou spokojenost (nejen) v sexualitě: a to je PÉČE. Péče o samotný vztah v podobě pozornosti, pochopení, laskavosti a vděčnosti. Péče o sama sebe. Ať už na fyzické rovině: zdravě jíst, dostatečně spát, mít dostatek pohybu. Tak po psychické stránce: dělat aspoň část dne něco, co mě baví, snažit se oceňovat pozitiva všeho a všech kolem, pěstovat kvalitní vztahy (nejen s partnerem, ale i s rodinou, kolegy, přáteli,…), učit se novým věcem, umět se poučit ze svých chyb, upřímně vyjadřovat své pocity,…
A jak to teda souvisí se sexem? Vycházím z hesla: ve zdravém těle zdravý duch. Když jsem zažívala propady v sexuálním životě s jinak úžasným partnerem, většinou za to mohla nemoc nebo přinejmenším něco nezdravého: počínaje pohybovými problémy a poporodními zraněními, stresem a depresemi konče. A ono bohatě stačí, když tyto problémy má jen jeden z partnerů. Sexuální spojení pak prostě není “co to bývalo”. Když některý z partnerů není ve formě (ať už fyzické nebo psychické), chce to často trpělivost, empatii a podporu (třeba pomoct najít vhodného lékaře), jinými slovy PÉČI. A pokud partner tuto PÉČI neodmítne, dopřeje si ji, je tu velká pravděpodobnost na zlepšení.
Smutnější případ je, když si někdo odmítá připustit vážnost svého stavu, pomoc nevyhledá a myslí si, že vše vyřeší sám (např. alkoholem při depresi)… Pokud někdo odmítá adekvátní PÉČI o sama sebe, bohužel se to často promítne i do partnerského vztahu 😥
Z toho vyplývá, že pro vztah je důležitá nejen vzájemná láska, ale i sebeláska.
Přeji krásné milování i po letech vztahu ❤️
Autor obrázku: Frida Castelli
Určitě může, proč by nemohl?
Nejdůležitější je podle mě, aby se ze sexu nestal takový ten nudný stereotyp. Právě tomu se s manželem snažíme vyhnout jak to jen jde. Super je zkoušet v posteli nebo klidně i mimo postel nějaké experimentování, pokud jste tomu oba otevření. My jsme se teď třeba s mužem rozhodli zkusit takové ty párové erotické masáže, viz https://www.mataharisalon.cz/cs Nikdy jsem na tom nebyla, ale dlouho jsem to chtěla zkusit, tak jsem manžela přemluvila a zašli jsme na to. Byla to paráda a myslím si, že jsme tam nebyli naposledy. Ještě se mi dost líbí ty tantra masáže, to by taky mohlo být zajímavé. 🙂
Tak samozřejmě, proč by nemohl. Naopak já bych řekla, že čím déle jsme s partnerem spolu, tím více nás to baví. Po deseti letech už víme, co se komu líbí. Jen teda samozřejmě občas už nevypadáme jako ve dvaceti letech. Ale tak to není nic, co by třeba nevyřešila kryolipolýza od https://mybestcare.cz/esteticka-klinika/kryolipolyza/ nebo podobné zákroky estetické medicíny. Jsme jim s partnerem oba dva docela dost otevření, protože se snažíme, abychom i po třicítce vypadali pěkně. 🙂
To je super, že to tak máte 👍❤️🙂 Docela mě deprimuje, jak si lidé okolo stěžují, jak to po letech není “ono”. Je skvělé, jak vztah po letech může získat hloubku, upřímnost a otevřenost, kdy si nikdo na nic nehraje ❤️ Vlastně někdy jen pro zábavu přemýšlím, co by mi mohl dát nějaký jednorázový úlet. A docházím k názoru, že nejspíš zklamání. Prostě napoprvé těžko někdo může odhadnout a naplnit mé nejtajnější tužby…