Děj knihy Mrazné květy na skle je vsazen do období bezprostředně před zřízením Protektorátu Čechy a Morava a začátkem druhé světové války. Ocitáme se v Táboře v letech 1937 až 1939. Hlavní postavou příběhu je Tomáš Zlámal, který studuje reálné gymnázium. Vyniká jako dobrý student, skvěle hraje basketball, ale úplně nejraději navštěvuje hodiny klavíru profesora Chmeli na Hudební škole. Jednoho dne právě profesor změní Tomášovi život svým nenadálým rozhodnutím, pověřil jej úkolem korepetovat koncert s dcerou zámožného židovského podnikatele, továrníka Steina. Stáváme se svědky rodící se lásky mezi „nuzným“ studentem, který nemá peněz nazbyt a slečnou, která je zvyklá mít všechno a hned. Tomáš je pro čtenáře dobře čitelnou postavou. Od samého začátku jsou nám jasné jeho priority, postoje i hodnoty. Jiné je to s Denisou. Ta občas vystupuje jako milé a empatické stvoření, jindy jako ubližující potvora s povrchními názory. Denisa působí jako rozpolcená osobnost, jelikož mění nálady s každým svým krokem.
Za soukolím prvních nesmělých polibků, hodin hudby a příprav na maturitu se tu ale pokradmu plíží strach a obavy z války. Dokonce i přítel Tomášovi sestry Cilky, Jarda, se přihlásí do španělské občanské války, aby zde bojoval proti odporně rozpínajícím se fašistům. To bylo ještě v době, kdy lidé věřili, že se válka střední Evropě vyhne mílovým obloukem. Nátlak henleinovců se však v českém pohraničí stále více prohlubuje. Vytvářejí ozbrojené skupiny, které přepadávají železniční stanice, pošty a četnické úřadovny. Začerňují české názvy obcí a vyvracejí hraniční kameny. Je jasné, že se obyvatele českých zemí musí připravit na nejhorší. Má v těchto časech mladá studentská láska vůbec šanci?
Vlastní pocit z četby: Mrazné květy na skle jsou sympatickou, dobře se čtoucí oddechovkou. Nicméně, ačkoliv jde o knihu známého českého autora, který umí své čtenáře pro příběh nadchnout, tento příběh ve mně nějakou výraznou stopu bohužel nezanechal.
