Mladí lidé se obvykle bouří, ostatně jako všichni mladí lidé, proti dnešní společnosti – což samo o sobě není nic špatného – ale vzpoura neznamená svobodu. Vzpoura je jen odezva, vytvářející vzory, jimiž se zase necháte spoutat. Máte sice dojem, že vytváříte něco nového, ale není tomu tak. Jsou to jen staré věci v novém balení. Každá společenská nebo politická revolta se nutně zvrhne ve staré známé měšťáctví.
Svoboda nepřichází, když se bouříte, ale když vidíte a jednáte. Vidět a jednat je totéž. Děje se okamžitě, není o čem váhat, přemítat a rozvažovat.
Svoboda je stav mysli. Není to osvobození od něčeho, ale je to pocit volnosti… Je to pocit volnosti pochybovat, klást otázky, mít v sobě činorodost a bdělost, které jsou schopny odvrhnout každou závislost, podřízenost a přizpůsobivé “služebnictví”…
Svoboda znamená stát “úplně sám”.
Zdroj: D. Krišnamúrti: Volnost, která neví
Foto: Pexels
