Měsíc v úplňku v plné záři,
ruce obracíš v modlitbu ve svatou Máří.
Jak pak se jí daří?
Až překročíš vlastní limity,
až překonáš hory vzdálené,
až budou touhy duše Tvé beze strachu odkryty,
city budou konečně naplno projevené.
Máří Magdalénko,
zastav se za námi aspoň na kratinko.
Svá přání a sny do rukou Tvých vkládáme,
pomoz nám, prosím, my tu zatím strádáme!
Pravidla morálky církev pevně zavedla,
ruce zatlé v pěst tímto k nebi pozvedla.
Bojíme se, bojíme, že naše tělo hříšné jest,
sami sobě držíme ruce zatlé v pěst.
Nehty dlaně drásají,
držíme je pevně,
vládnoucí nad námi vítězně jásají,
nevydržíme dále odolávat dlouho, zjevně.
Patrné zoufalství,
brečící dav,
všude kolem zastaralé klamství,
pomoz nám, prosím, vyčistit jednou provždy ten páchnoucí smrad!
Naše tělo hříšné jest, říkají kněží,
mluví se však dle tónu toho, o co danému ,,svatomuži“ běží.
Děkujeme Máří za Tvou vytrvalou lásku,
nedala jsi nás v sázku!
Na pomoc jsi přiběhla,
políbila líce,
již nebudeme báti se projevit svou ženskost více!
A co více, od nyní vídáme Tě v okamžiku každém,
neboť jsi mnou, my Tebou, my všichni jsme v každém.
Ženy povstaly, avšak nevládnou,
věřily jsme jim a prokázaly, že každou dobu ustát zvládnout.
Sílu v sobě probudily, na svět odhodlaně vešly,
díky nim nové energie na Zemi vzešly.
Nyní tančí spokojeně po loukách,
svoboda, klid, láska světem vládne,
každá žena změnit svět hravě zvládne,
pokud láskou v sobě správným tahem táhne 😉
Ženy, děkuji, že jste,
bez Vás by svět skončil,
neboť život dáváte
a nás všeobjímající láskou hýčkáte.
Ženy, děkuji, že jste
a prosím, má slova na paměti mějte.
Jsme tu jedna pro druhou,
tvoříme ukázkové sesterství,
ženy si vždy pomohou,
v tom a nejen zde tkví pravé ženství.
Probere se žena, objeví se muž,
neboť pravá ženská podstata dovolí muži:
,,Tak se vzmuž!“
Nyní jest muž a nyní jest žena,
znova již po Zemi kráčí Adam a Eva.
Či Eva a Adam, to je jedno,
neboť oba spolu tvoří celistvost, čili JEDNO 😉
VÝZNAM
Tentokrát snad ani netřeba závěrečný komentář, neboť je zde vše uvedeno ♥♥♥
Pro mne dosud nejsilnější báseň, která byla skrze mne napsána. Většina básní vzniká tak, že skrze mne slova prochází a já si až poté přečtu, co bylo vlastně napsáno. Ale tentokrát tomu bylo jinak. Již během psaní jsem měla slzy v očích, v závěru natvrdo brečela a vnímala sílu slov. Troufám si říci, že mě tato báseň léčila.
Věřím totiž na minulé životy a, nutno říci bohužel, při dřívějších léčení svého ženství se mi některé obrazce z předchozích inkarnacích zjevily a nebylo to vůbec nic příjemného. Jistě si dokážete představit, kterých násilnických témat vůči ženám se to týkalo. A jako žena před ženami narovinu řeknu, zároveň jsem chviličku před napsáním dostala menstruaci, tudíž celé čištění bylo podpořeno… Fakt nekecám, báseň mě léčila!!
Postoj k ženám a ženství jako takovému nebylo v historii opravdu většinou nic pěkného. Nejhorší je skutečnost, že v některých oblastech světa se na tomto faktu nezměnilo nic doteď…
Kristína Dubajová – Vesna (zpět začíná od 1:10, přesto doporučuji zhlédnout celé ♥)
…
Vážené a úžasné ženy, doporučuji kurz Znovuzrození sexuality od Mindful-life (Denisa Říha Palečková)
