Autorská prvotina někdejší známé pražské večírkové reportérky a fotografky zachycuje několik let života, kdy se dívka původem z moravského maloměsta, během krátké doby ocitá v ostré realitě mediálních i mezilidských manipulací. Kniha se nevyhýbá popisu leckdy velmi choulostivých a ošemetných situací, spojených jak s problematickými vztahy, tak s věčným hledáním podnájmu, vyděláváním peněz a seberealizací v pohnuté fázi života. Metaforou pro nekonečnou spirálu běhu světa, který se i přes veškeré karamboly a tragické události točí stále dál a dál, je právě představa točené zmrzliny.

Poslední povídka je hezká, jmenuje se „Nechte znít zvony, ne zbraně!“ Je o tom, že za Druhé světové války byly kostelní zvony svezeny do skladu zabraného materiálu a roztaveny pro válečné běsnění. Z toho vyplývá, že je určitě prospěšnější, když zvony zastávají svou starodávnou úlohu – svolávají, ohlašují, hrají, bijí a provázejí člověka od jeho narození až do smrti, než aby se z nich v dobách mocnářských konfliktů stávaly vražedné předměty. Nedopusťme, aby nám jejich těla a srdce byla odebrána a spolu s historickým vědomím českého národa rozpuštěna v kyselině! Nikdo přece nechceme, aby v naší vlasti vyzváněly zase jenom ty nejmenší umíráčky.

Takže samotný závěr této knihy nese mírové poselství. Celkově je tato kniha taková divoká, ale za přečtení stojí. Proč ne. Ostatně, každý má ten svůj kornout života jiný a točí si tam svojí zmrzlinu se svojí vlastní příchutí.

1 Komentář
  1. Lenka Hudečková 10 měsíců ago

    autorku neznám 🙁

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account