O víkendu jsem dočetla tuto z nových knih od mé oblíbené autorky. Knížka se opět četla pěkně, byla hodně ze života a s hlavními postavami nebyl vůbec problém se ztotožnit.
A co o knize napsala sama autorka?
Helga dělala vždycky všechno s plným nasazením. Toužila být dobrou manželkou, mámou i babičkou. Podařilo se jí to. Rodině vytvořila bezpečný přístav naplněný láskou a pochopením. A i když syn a dcera jsou už dávno dospělí a mají své rodiny, nic se na tom nezměnilo. Pořád je ochotná pomoct, vyslechnout si každého, poradit. Nečekala za to přehnaný vděk, ale nepočítala ani s chladem a kritikou… Jak to zvládne?
Helgu a Oldu jsem si během psaní velmi oblíbila. Jsou pro mě vzorem. Manželský pár, který ani po desítkách let nezapomíná na lásku. A tak by to přece mělo být. Svět by byl okamžitě krásnější.
Knížka, kterou bych doporučila přečíst si každému, najdou se v ní jak maminky, tak i babičky, tátové, sestry, bratři…Kniha o lásce, o rodině a o tom, že není samozřejmostí “být spolu šťastní”, že je potřeba o vztahy pečovat a někdy i bojovat.
