Replika stojí dva kilometry od místa, kde až do roku 1968 stával poslední mlýn tohoto typu, u něhož se podle směru větru natáčelo celé tělo deset tun vážícího objektu. Totéž umí jeho věrná kopie vybavená funkční mlynářskou technologií.
Většina součástí je nová, jen malá část pochází ze starších mlýnů. Dvě nevelké místnosti jsou plné ozubených kol, převodů, hřídelí a násypek. Nechybí ani kapsový výtah nebo šalanda.
Do prvního patra 11,2 metru vysoké dřevostavby s půdorysem 5,6 krát 5,3 metru vede dřevěné schodiště.
Po pravé straně zaujme moučnice – rozměrná truhla na semleté zrno. Ze spleti rozvodů, převodů a hřídelí ve středu místnosti je na první pohled patrná složitost technologie.
Ukázkou řemeslnického umu jsou dvě dřevěná ozubená kola, která jsou do sebe zaklesnutá, aby přenášela sílu mlýnského kamene.
V prvním patře je dobře vidět vrchní část pět metrů vysokého čepu z dubového dřeva, kterému se v mlynářské terminologii říká tatík. Na něm celý mlýn sedí a otáčí se. Na tatíkovi je položen obří trám ve tvaru kvádru s délkou strany 40 centimetrů – matka.
V levé části místnosti je další nezbytná součást větrných mlýnů – kapsový výtah. Jeho úkolem je vertikálně dopravit zrno do hranolového vysévače v horním patře.
Dole hned u vstupu se nachází ještě jedna malá, skromně zařízená místnost. V šalandě mlynář pracoval i odpočíval. Měl tu pracovní ponk a truhlářský kozlík. „Mlynář ovládal několik řemesel. Musel umět sešít prasklý řemen nebo udělat palce natlučené do palečního kola,“ ukazuje průvodce na dřevěné palce, které nejvíc ze všeho připomínají kladívko.
Do druhého patra se stoupá rovněž po dřevěném schodišti. Hlavní dominantou je obrovské paleční kolo se čtyřmetrovým průměrem. Zabírá většinu místnosti, od stropu ho dělí jen pár centimetrů. Po celém obvodu jsou připevněny desítky palců. Energii, kterou mu dodávají větrem poháněné perutě, přenáší na mnohem menší cévní kolo. To zase uvádí do pohybu mlýnský kámen s upevněnou násypkou na zrno.
Pod dřevěným kruhovým krytem, takzvaným lubem, je kámen takřka dokonale schován, vidět je pouze malá část. Paleční kolo je stejně jako čep vyrobené z dubu, palce z tvrdého akátu, ostatní komponenty větrného mlýna včetně konstrukce ze smrkového dřeva.
Malá kulatá okna ve druhém patře nabízejí krásný výhled do kraje.
27. června 2020 byla slavnostně ukončena jeho stavba. První mlýn německého typu v Čechách je hotov a otevřen veřejnosti.
Tagy:cestování tipy
