Velká rulová skála na návrší proti starobylé Kouřimi je opředena mnoha legendami. Některé pověsti praví, že se tu slétaly čarodějnice. Název skalky pochází zřejmě z 19. století a je odvozen od bájného knížete Lecha, který měl být bratrem praotce Čecha. Lechův kámen je asi tři metry vysoký, hranatý a navrchu víceméně plochý rulový blok, od kterého je krásný výhled na město Kouřim.
Když se Čechův lid usadil pod Řípem, Lech a jeho věrní prý vyrazili dál na východ. Čech se s nimi loučil nerad a naléhal na bratra, aby mu z místa, kde se usadí, dal znamení ohněm a kouřem. Lech tak učinil a od těch dob se místo, které si vybral, nazývá Kouřim. Alespoň tedy podle kronikáře Václava Hájka z Libočan, o kterém je však známo, že to sice byl schopný vypravěč, ale ne dějepisec. Ve skutečnosti se neví, kdo na hradišti žil. Podle archeologů je takzvaná Stará Kouřim jedním z největších slovanských hradišť v Čechách. Lech a jeho lidé prý nedlouho po Čechově smrti opustili Kouřim, odešli na východ a usadili se v Polsku.
