Pernštejnský tis je nejstarším tisem červeným na Moravěa jedním z nejstarších památných stromů v České republice. Roste na severním svahu pod hradem Pernštejnem u staré cesty na Nedvědici.
- název: Pernštejnský tis, Metodějův tis
výška: 19 m
obvod: 463 cm
vítěz soutěže Strom roku 2005
souřadnice: N 49° 27.130, E 016°19.035
Mohutný kmen – dvoják svírá dutinu, která je provizorně zakryta. Hustě ovětvenou korunu zpevňují táhla. Tis již poznamenal věk, ale stále je vitální. Snad v druhé polovině 19. století tis chřadnul, protože byl do výšky 50 centimetrů zalit v náplavu bahna. Tehdejší zahradník nechal náplav odstranit, což stromu umožnilo zregenerovat.
Historie vysazení stromu se datuje do doby zakládání hradu Pernštejna. Křižák, vracející se do rodného kraje, vyslovil pochybnost o zdaru práce robotníků, kteří pracovali na stavbě nového hradu. „Slabé jsou síly vaše na vykonání takového díla,“ řekl. Dělníci mu však odporovali, někteří ho dokonce odbývali posměškem. To poutníka popudilo. Zarazil svoji tisovou hůl do skály a zvolal: „Ujme-li se tato suchá hůl a vyroste-li z ní strom, tenkrát uvěřím, že se vám dílo podaří.“ Zasmál se, dal dělníkům sbohem a ubíral se svojí cestou. Robotníci nedbali jeho pochybovačných slov a pracovali dále, jak jim ukládala pánova vůle. A hle, všem na podiv zapustila tisová hůl kořeny do skalnaté půdy a vypučely z ní ratolesti. Z hole vyrostl strom a na skále hrad. Tis za věky zmohutněl a je z něho statný strom. Hradní páni kolem stromu zřídili dřevěnou ohradu, aby jej chránili před zkázou – neboť se praví, že s jeho osudem je pevně spjat i osud hradu. Zahyne-li tis, bude konec s Pernštejnem. Tis také předpovídal i smrt v rodině majitelů hradu, významného moravského rodu Pernštejnů.
Pověst je pověst, ale fakta jsou jasná. Naposledy se na začátku dubna roku 2005 stromu ulomila větev a dne 15. dubna 2005 zachvátil část hradu rozsáhlý požár, který zničil hradní sýpku s cenným depozitářem.
