l.P. 1357 – 9. července, snad už v 5 hodin 31 minut ráno započala stavba Karlova mostu. Základní kámen stavby položil sám císař Karel, datum nebylo zvoleno náhodně. Ve 14. století bylo samozřejmé že se pro veledůležité stavby sestavoval horoskop. Postavení planet bylo právě 9. července více než příhodné.
Karlův most byl po Juditině mostu druhým pražským mostem přes Vltavu, postaveným z kamene. Proto se mu také až do poloviny 19. století říkalo Kamenný most.
Z jakého kamene, nebo kamenů byl postaven, bezpečně nevíme, protože se o tom nedochovaly žádné dokumenty. Můžeme na to jen usuzovat z dochovaných zbytků původního mostu, nebo z jiných známých skutečností.
Lícní kvádrové zdivo a zábradlí bylo zhotoveno z různých našich pískovců. Určitě jimi byl pískovec (arkóza) žehrovický od Kamenných Žehrovic na Kladensku a pískovec od Horoušan východně od Prahy, kterému se později podle sousedních Nehvizd začalo říkat pískovec nehvizdský. Oba tyto pískovce byly v letech 1372-1378 prokazatelně dováženy na stavbu chrámu sv. Víta a s nimi i další pískovce z okolí Kostelce a Brandýsa nad Labem. Je pravděpodobné, že i tyto byly použity na souběžnou stavbu mostu. Je také pravděpodobné, že byly použity i pískovce z blízkého Petřína, zejména jejich pevnější bazální partie. Mohl to být také hloubětínský pískovec z lomu Řádu křižovníků z červenou hvězdou v Hloubětíně. Takřka určitě byly na stavbu Karlova mostu použity některé pískovcové kvádry ze sousedních rozvalin Juditina mostu.
Jádro mostu bylo vyzděno z lámané petřínské opuky, zalévané vápennou maltou.
K pozdějším četným opravám mostu byl, prokazatelně poprvé po bojích se Švédy v roce 1648, používán hlavně pískovec žehrovický. Na rozsáhlé opravy po povodni v roce 1890 to byl pískovec hořický, nejprve ze samotných Hořic, později z Podhorního Újezdu. Při generální opravě mostu v letech 1966-1975 byl použit pískovec božanovský, zčásti i libnavský, z Broumovska.
Odhlédneme-li od astrologických souvislostí, nalezneme v pražských knihách jméno prvního stavitele mostu, byl jím stavební mistr Otto uváděný jako lapicida… magister pontis pragensis , který stavbu vedl až do roku 1375, kdy ji po jeho smrti převzal Petr Parléř. Povrch mostu byl oproti Juditinu mostu zvýšen o 4-5 metrů, snížil se počet pilířů z 20 na 16.
Stavba započala podle projektu Petra Parléře, dokončena byla tři roky po Parléřově smrti v r. 1402.
Most je také astronomicky propojený s Pražským hradem a katedrálou svatého Víta. V době letního Slunovratu při pohledu ze Staroměstské mostecké věže zapadá Slunce za svatovítskou katedrálou.
Karlův most je 515,76 metrů dlouhý a 9,40-9,50 m široký.
Do malty, která se použila na stavbu, se podle legendy přidávala pro větší pevnost vajíčka. Jenže podle analýzy z roku 2010 se do malty vajíčka nepřidávala, našly se však stopy vína a mléka.
Uprostřed mostu byl ve středověku domek, kde se po podepsání vestfálského míru konala jednání o ukončení švédského obléhání Prahy.
Karlův most se stavěl 45 let.
V červenci 1432 poškodila most povodeň. Oprava trvala 71 let.
Po Karlově mostě vedla tramvajová trať, ale po třech letech byla z důvodu poškozování mostu zrušena.
Stavba mostu je spojena také se svatováclavskou legendou. Po zavraždění svatého Václava bylo jeho tělo převáženo přes řeku. Koně ale podle pověsti nechtěli přes rozbouřenou řeknu přejít, lidé se proto modlili o zásah k zesnulému knížeti. Voda se uklidnila a koně přešli. V tom místě, kde se zastavili, nechali pak Pražané vztyčit dřevěný sloup s obrázkem svatého Václava. Právě na tomto místě by měl ležet základní kámen mostu.
