Lední medvědi patří bezpochyby mezi nejúžasnější stvoření, která se pohybují na naší planetě. Už jen ta skutečnost, že dokáží přežít v extrémně drsných a chladných podmínkách je obdivuhodná. Právě proto se možná řadí mezi jedny z největších suchozemských šelem.
Na rozdíl od ostatních medvědů jsou lední medvědi jediným druhem, který se neukládá do režimu zimního spánku a je aktivní po celý rok.
Samice je březí kolem 8 měsíců a převážně porodí vždy dvě mláďata. Ta se narodí slepá, holá a hluchá. Jejich váha po narození se pohybuje kolem půl kila. Lední medvědice je pak musí zahřívat a starat se o ně kolem 2,5 let.
Málo kdo by řekl, že lední medvědi mají ve skutečnosti větší problém s přehříváním než se zimou. Jsou až neobvykle teplokrevnými živočichy. I v tak chladném počasí, ve kterém se lední medvědi vyskytují, se mohou při běhu lehce zahřát. Jejich kožešina totiž izoluje velice dobře.
Velice překvapujícím může být to, že kůže ledních medvědů je černá. Pod bílými chlupy narazíme na černou kůži, která pomáhá ledním medvědům lépe absorbovat sluneční paprsky. Jejich jazyky mohou mít kolikráte až děsivě tmavě modrou barvu – to je způsobeno velkým množstvím pigmentu na jazyce.
Lední medvědi se při chůzi pohybují rychlostí až kolem 5,6 km za hodinu. Pokud se dají do sprintu, dokáží běžet rychlostí kolem 40 km za hodinu.
Mnoho vědců se domnívá, že inteligence ledních medvědů je na úrovni inteligence opic a to díky jejich promyšleným technikám lovu, vynalézavosti a schopnosti se přizpůsobovat různým problémům, které se vyskytují v jejich životním prostředí.
Hlavní potravou ledních medvědů jsou tuleni, za kterými se musí často vydat i na desítky kilometrů vzdálenou cestu. Pokud jsou při svých lovech neúspěšný a neseženou potravu po více než 7 dnů, dochází ke zpomalení jejich metabolismu a začínají využívat svoji tukovou zásobu, do doby, než bude jejich lov úspěšným. Při lovu jsou velice vychytralí a využívají velké množství taktik. Pro lepší maskování si údajně zakrývají černé čumáky a tlapky sněhem.
Lední medvědi jsou výbornými plavci. Plaváním tráví celé dny. Jsou schopni uplavat až desítky kilometrů za den. Mnohdy ovšem musí plavat za obživou přes 100 km. Pokud při plavbě na takovouto dalekou vzdálenost nenarazí na ledovec, je jejich život velice ohrožen. V posledních letech bylo nalezeno zvýšené množství utonulých medvědů a to důsledkem vysílení, kdy nezvládli svou dalekou cestu a utopili se.
Jako jedna z největších šelem nemá lední medvěd na souši žádného přirozeného nepřítele. Velké nebezpečí na ně ovšem číhá ve vodě v podobě mrožů. Ty na ně útočí ze spodu a dokáží jim kly rozpárat břicho. Dalším nebezpečí jim hrozí ze strany kosatek.
Velice smutným faktem je to, že životní prostor ledních medvědů se dosti zmenšuje. Mořský led nezbytně potřebují ke svému životu a ten jim důsledku globálních změn počasí taje přímo pod tlapy. Z důvodů ubývajících ledovců vědci odhadují, že do roku 2050 zmizí dvě třetiny současné populace ledních medvědů.
