Královský hrad Radyně byl postaven v letech 1356-1361 za vlády českého krále a císaře Římské říše Karla IV. Hrad byl nazván na počest císaře Karlskrone. V českém prostředí se původní jméno Karlskrone neujalo, a tak po smrti Karla IV. byl hrad nazýván Radyní podle jména kopce a buližníkové skály, na níž byl vybudován. Stavitelem hradu byl nejpravděpodobněji Michal Parléř z rodiny pražského dvorního architekta Petra Parléře. Výstavbu organizačně zajišťoval Vít Hedvábný. Jako správci hradu – purkrabí byli dosazováni většinou příslušníci drobné šlechty z Plzeňska. Jejich povinností bylo sledovat a zajišťovat bezpečnost obchodní cesty z Norimberka přes Řezno do Prahy, vykonávat soudní pravomoc nad přímými podanými panovníka a asi měli i pravomoc soudit a popravovat zločince. Úřední funkcí prvního královského purkrabího na hradě byl pravděpodobně za odměnu pověřen Zdislav Chlup, který úspěšně vedl výstavbu hradu Posledním byl asi hejtman Racek, za jehož vlády, asi v polovině 16. století, hrad vyhořel. V dalších letech hrad postupně vlastnily tyto šlechtické rody: páni ze Šternberka (1496 – 1561), Kokořovci z Kokořova (1561 – 1710), Černínové z Chudenic (1710 – 1816) a Valdštejnové (1816 – 1920). V roce 1920 koupila plzenecká obec hrad i lesy od Valdštejnů. Hradu se ujal nově založený Spolek pro záchranu Radyně a Hůrky. V současnosti je hrad v péči města Starého Plzence a během několika let prošel postupnou rekonstrukcí.
