102

Jak to v jednom svém vyprávění říká Jan Werich: “Slován všudé brátry ma.”
Já jsem na takové “bratry” narazila hned několikrát.  Dnes to tedy bude 
SETKÁNÍ PRVNÍ
Představte si, že si tak sedíte na terásce ve 3. patře malé indické restaurace uprostřed starého Dillí. Pod vámi je nejrušnější a nejhlučnější část města. Pro našince totální chaos. Tisíce lidí se proplétají v úzkých uličkách, motocykly, rikši, kola, stánky, zboží vyložené jen tak na ulici na zemi, všechno se to přelévá, hluk a troubení klaksonů.
Na terásce jsou asi tři stolky, z toho jen dva obsazené. U jednoho byli my tři, u druhého mladý muž. Po chvilce se zvedl a přešel k nám. 
“Promiňte, slyším, že jste Češi, přijeli jste teď někdy?” 
Běžné otázky někoho, kdo byl dva měsíce mimo civilizaci v horách a teď se vrací domů z Himalájí do Česka a zajímají ho novinky.
V cizině se taková náhodná setkání stávají, i když uprostřed obrovského Dillí asi méně často.
Byla jsem zvědavá, zradil ho totiž jeho přízvuk.
“Odkud jste?”
“To neznáte.”
“No schválně!”
Nemýlila jsem se! Byl z vesnice vzdálené jen pár kilometrů od mého domova.  Mnohamilionové Dillí a vy si pokecáte o společných známých. Museli svorně doma škytat.

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account