Jak přežít Indii

Když se bavím s lidmi, spousta z nich by do Indie jela. Ale většinou zkonstatují, že se bojí, že sbírají odvahu a že snad, někdy, za 10 let cestu do Indie zrealizují. Indie často působí hrůzostrašně nebo jako science fiction. Ale je škoda odkládat něco, co se může zrealizovat hned, nebo v nejblížší budoucnosti. Konec konců kdo ví, jak bude Indie za 10 let vypadat. Třeba bude hodně podobná tomu našemu světu, a to pak ztratí kus ze svého kouzla.
 
Cesta do Indie se může přežít bez větších stresů. Ne tedy větších, než když cestujete do země na jiném kontinentu. Proto jsem dala dohromady pár bodů, ve kterých popisuji, jak se vypořádat s nejobávanějšími strašáky. Jen pozor, nejedná se o rady na cesty s tipy, kde koupit jízdenky na vlak nebo co tam kolik stojí.
 
Jídlo
Jídlo v Indii je dle mě zbytečný strašákem. Můžete jíst prakticky téměř kdekoliv a bez problémů. I pouliční jídlo. Záleží jen co a jak. V první řadě snažte se vyhnout mléčným výrobkům, hlavně v pouličním jídle. Výjimkou může být čaj masala, kde je mléko dobře převařené a čaj jim prakticky nikdy nevychladne, protože jej Indové berou ve velkém. Ani sýr panýr by neměl činit potíže, je také tepelně upraven a udržován v jídle teplý. Problémem můžou být tepelně neupravené mléčné výrobky. Jen pozor. Mléčný výrobek, např. jogurt, může být skryt i tam, kde byste jej nečekali. Např. takové tzv. kachori (čti kačori) – smažené nafouklé chlebové placky plněné různými náplněmi, včetně občas i jogurtu. No a pak oblíbené ovocno mléčné koktejly můžou být zdrojem množství nežádoucích bakterií. Problémem je, že mléčné výrobky se mimo chlad velmi rychle kazí a my si nemůžeme být jisti, jak je pouliční prodejci skladují. Zbytek nevegetariánského jídla by měl být méně rizikový, ale je lepší se vždy držet veganského jídla. To se kazí podstatně pomaleji, ať již v syrové, nebo tepelně upravené formě. Nevegetariánské pokrmy si raději dejte v opravdu kvalitních restauracích nebo v domácnostech, pokud bydlíte s místními. Anebo ještě lépe, vydržet až do návratu domů.
 
Důležité je v jídle držet se zásady jednoduchosti. Tedy nepřekombinovávat. A hlavně ne se sycenými, slazenými a ještě k tomu chlazenými nápoji. Pijte ne příliš vychlazenou obyčejnou vodu. A ano, kohoutková voda není v Indii pitná. Mějte jistotu, že je buď kohoutková filtrovaná, nebo barelová, nebo balená. Ale z mé zkušenosti, pokud tu samou vodu pijí Indové, měla by být pitná. Není pravda, že Indové pijí kohoutkovou nefiltrovanou vodu a že jsou zvyklí. Pijí vodu stejnou, jako my a z té nefiltrované by měli také problémy.

 Obr. 1: Varem prošlé jídlo si můžete dát s klidem i z ulice
Hygiena
Určitě jste již někdy slyšeli: „Vezmi si s sebou několik rolí toaletního papíru. Není tam k sehnání, nebo je drahý.“ S toaletním papírem to je sice pravda, ale stresovat se rolemi papíru skutečně nemusíte. Indové byť toaletní papír nepoužívají, praktikují jinou, efektivnější očistu. Očistu vodou. Snad na každé toaletě, i na té nejodlehlejší a nejchudší, najdete nějaký zdroj vody (např. v podobě malého kohoutku vedle toalety s přiloženým kelímkem, nebo v podobě zabudované spršky či dokonce, v tom nejluxusnějším případě, bidetu) právě na očistu po vykonané potřebě. Jen v jednom případě ze všech mých dosavadních zkušeností tomu tak nebylo. Tehdy jsem odcházela z toalety s nepořízenou. Na stejném místě se mi jiní, toaletami znechucení turisti smáli. Pošetilci. Nevěděli, proč jsem to na těch toaletách tehdy vzdala. Poté samozřejmě následuje umytí rukou. Přiznávám, že ne na všech toaletách jsou mýdla. Proto s sebou noste bakteriální gel na ruce, který seženete v každém indickém krámku se smíšeným zbožím.
Jedna informace ohledně hygieny v Indii je však poměrně důležitá. Mnoho lidí nevěří jídlu v Indii proto, že si myslí, že Indové připravují jídlo špinavýma rukama. To je omyl. Jídlo a oblast kuchyně je pro Indy posvátné. Před vstupem do kuchyně si striktně umyjí ruce mýdlem. O to spíše před přípravou jídla. To platí všude. I ve veřejných vývařovnách v náboženských chrámech, kde se podává jídlo zadarmo všem, bez ohledu na společenské postavení. Nebojte se přijímat i toto jídlo. Nestresujte se zbytečně obavami z potenciální nákazy, která může nastat s asi tak podobnou pravděpodobností, jako u nás. Už jen ze stresu můžete onemocnět, aniž byste se dotkli jakéhokoliv indického jídla.
Co některé z vás před prvním využitím hromadné dopravy, kam patří nejen místní autobusy bez klimatizace, ale i rikšové a autorikšové, může napadnout, je slovo „fuj“. Vše vypadá jak ze středověku. Hrozně omlácené, oprýskané, rozvrzané a…zase špinavé. Víte co? S trochou nadsázky lze říci, že ani netušíte, kolik fajnových zadnic Indů a Indek, vypadající jak ze žurnálu, otřelo sedadla těchto „středověkých“ dopravních prostředků :-D.
 

Obr. 2: Při pochybách, zda Indii “vydýcháte”, se stačí trochu porozhlédnout a pochopíte, že indickými ulicemi brouzdají i Indové a Indky jako ze žurnálu.
Bezpečnost na ulicích
Další věc, která mnoho lidí odrazuje od cesty do Indie, je kriminalita. Dle mého názoru a názoru jiných cestovatelů je Indie relativně bezpečná země. Pravidlo bezpečnosti je jednoduché. Dokud se pohybuje po ulicích spousta lidí, což je asi tak do 9. až 10. hodiny večerní (spousta lidí pracuje do večera, pak tráví poměrně dlouhou dobu cestováním ze zaměstnání, a po cestě domů zajišťují nákupy), je v ulicích bezpečno. Po této hodině si raději zajistěte taxík nebo se pohybujte po ulicích s někým, koho dobře znáte.
Co se týče kapsářů je situace velmi podobná té naší. Mírná ostražitost při hlídání tašek je na místě, netřeba se však extrémně stresovat.
 
Jak se z toho blázince nezbláznit
Jeden z největších šoků, které po opuštění letiště většinou nastává, je pohled na chudobu, žebrající chudáky a nepořádek na ulicích. Přiznávám, že proti tomuto šoku neexistuje věcná a jednoznačná obrana, protože toto je věc vnitřního nastavení. Ale přeci jen existují mechanismy, kterými se dá kulturní šok zmírnit na minimum, nebo zkrátit z doby celého pobytu na pár hodin.
 
Prvně prosím ignorujte to, co vám před cestou někdo navykládá. Spousta příběhů je smyšlená, do spousty příběhů si někdo něco přidá, nebo i ty příběhy, které se opravdu staly, nemusí znamenat, že vám se stanou. Např. mé spolucestující při naší první cestě do Indie její lékařka vyprávěla, jak viděla na jedné ze svých cest do Indie jednu ženu kálet na ulici. Přiznám se, že si nevybavuji, že bych něco podobného při svých cestách Indií kdy viděla.
 
No a pak se naučte jisté věci (chudobu, nepořádek na ulicích) jednoduše ignorovat. Vím, lehce se to řekne. Ale opravdu. Pokud jste se dostali k tomuto článku, máte štěstí, protože ne každý, kdo píše o Indii, měl s tímto problém. Valná většina blogerů o Indii je zcestovalých baťůžkářů, kteří jsou na leccos zvyklí. Já na nic z toho nebyla zvyklá ani za mák, takže vím, čím si leckdo může vnitřně při první návštěvě Indie prožít. A hlavně, nikdo mě vůbec neuklidňoval, že to bude v pohodě. Spíše naopak. Všude v mém okolí samá negativa. Takže…nastavit se na vlnu ignorace negativ. Za prvé jisté skutečnosti nezměníte mávnutím kouzelného proutku. A za druhé byste si zbytečně kazili jedinečnou cestu. Pokud se chcete před cestou trochu mentálně posílit, můžete zkusit praktikovat meditaci nebo jógu, kde se můžete naučit lépe ovládat svou mysl. Nebo si cíleně vyhledávejte články a blogy těch, kteří např. nějakou dobu pobývali v Indii, žili tam a pracovali, nebo si čtěte články žen, matek s dětmi nebo těch, kteří si vzali indického partnera atd. A ano, budete se divit, je jich spousta, a většina z nich vnímá Indii spíše pozitivně a Indii miluje. Pomáhá to neskutečně.
 
Zírající Indové je kapitola sama pro sebe. Čumilové jsou možná dost otravní, ale ne zase nebezpeční. Opět…ignorace. A víte co? Když se začnete chovat jako jedni z nich, budou čumět o dost méně. A holky si k tomu vezmou ohoz s výstřihem o něco výš tak, aby zakryly tunýlek, a místo šortek alespoň třičtvrťáčky, a bude to ještě o něco lepší.
 
Bláznivý provoz
Předpokládejme, že řidičům indických taxíků, rikšů a autorikšů plně v řízení důvěřujete. Na nedůvěřivce vůči indickým řidičům se v tomto odstavci soustředit nechci. A kdyby přeci jen, tak si při jízdě indickými ulicemi nasaďte sluchátka s vaší oblíbenou hudbou, zavřete oči a nechte to plně v rukou osudu. Stejně vám to po několika jízdách nedá, budete chtít sledovat okolí a pak vám dojde, že indický provoz je náramně chaoticky organizovaný a vše tam klape tak, jak má.
Stejně tak nepředpokládám, že si hned při první cestě troufnete řídit auto, motorku nebo skútr. Já se to nenaučila doteď. Ale pokud k tomu dojde, dám vědět.
Jiné úskalí, které leckterého cestovatele do Indie může děsit, je přecházení indických silnic. No nemyslete si, přechody pro chodce v podobě bílých zeber v Indii téměř neuvidíte. Tak jak tedy přejít silnici, kterou neustále proudí neskutečné množství vozidel všeho možného druhu, a vy máte pocit, že pokud vykročíte vpřed, že to nepřežijete? Tolik většinou nenáviděná vysoká populace má zde výhodu. Vždy uvidíte někoho přecházet. Takže vyhlídněte si někoho místního, jděte k němu trochu blíže, a dělejte co, co dělá on, a přecházejte ve stejný moment.
 
Pokud byste se chtěli dozvědět více o cestování po Indii, mnohem a mnohem více tipů můžete získat na mém kurzu Do Indie v pohodě.