Některé dítě se nemůže dočkat, někomu se moc nechce a některé děti se možná i bojí. Je to velká změna nejen pro samotné dítě, které bude muset být více samostatné, ale samozřejmě se změní i režim celé rodiny.
Také nás to letos čeká (i když můj syn má za sebou nultý ročník a už se tedy se školou seznámil), vyzpovídala jsem Evu Klánovou, která v Praze provozuje soukromé pedagogické poradenství, Pomoc školákům a primárně se věnuje předškolákům, dětem s odloženou školní docházkou a dětem s poruchami učení a s poruchami pozornosti. Snad vám a hlavně vašim dětem její rady pomohou, aby začátek školního roku proběhl hladce.
Poslední týden v srpnu pomalu najeďte na režim
Poslední týden prázdnin většinou odborníci doporučují pomalu přejít do školního režimu. Posunout dobu spánku na ty hodiny, které budete dodržovat ve školním roce. A určitě začít pozvolna pravidelnou domácí prací na úkolech pro předškoláky. Jinak nájezd na běžný rozvrh je na většině škol u prvňáků velmi pozvolný.
Čtení a psaní nechte na učitelku, hrajte si se slabikami a hláskami
Číst a psát se dítě přímo učit nemusíte. Někteří pedagogové na prvním stupni si to dokonce nepřejí. Je riziko, že si dítě zafixuje některé špatné návyky, které rodiče nemusí podchytit (např. dvojí čtení, doplňování diakritických znamének při psaní slov aj.).
“Ale určitě doporučuji podporovat přirozený zájem dítěte o čtení a psaní a cíleně s nimi trénovat. U školně zralých dětí postačí procvičování z jakýchkoliv materiálů pro předškoláky. Pravidelnou prací trénujete i zaměření a udržení pozornosti,” vysvětluje Eva.
Co Eva rozhodně doporučuje je trénovat slabikování a hláskování slov. Právě schopnost rozeznání jednotlivých hlásek je pro psaní i čtení stěžejní. A i přesto, že podmínkou školní zralosti je rozeznání prvního písmene slova, plné hláskování je mnohdy na počátku školní docházky očekáváno. Procvičovat můžete s dítětem formou hry, dobré je k slabikování a hláskování přidat pohyb (tleskání, poskoky, krokování apod.).
Hlavně v klidu, rodiče trénujte trpělivost (i tu svou)
Vždy je důležité, aby jakákoliv práce s dítětem probíhala v klidné a pozitivní atmosféře. Mnohdy je to tréninkem i pro nás rodiče. Pokud máte jakékoliv pochybnosti o výkonu svého dítěte, obraťte se na pedagogickou poradnu. Je dobré případné problémy podchytit v rané fázi a nenechat je dojít k bodu, kdy si dítě vytvoří k učení averzi. Pro předškoláky, kteří mají problémy v oblasti školní zralosti (např. velmi častý problém je zaměření a udržení pozornosti), existují speciální programy, třeba Maxík nebo program HYPO. Jsou vhodné, i když se narazí na problémy na počátku školní docházky.
Když se dítě bojí, nezlehčujte jeho pocity
Pokud se dítě do školy netěší, je za tím většinou strach z neznámého, nebo opakuje slova, která slyšelo například od staršího sourozence. V takové situaci se rozhodně nevyplatí popírat dětské pocity. Riskujete, že situaci zhoršíte a dítě se vám příště nesvěří. Snažte se opatrně zjistit, co za pocity stojí. Některým dětem stačí potvrzení pocitů větou „Ty se do té školy opravdu moc netěšíš, co?” a rozpovídají se sami. S některými je třeba pozadí jejich pocitů prozkoumat společně, například přes vlastní příklad: „Já když jsem šla poprvé do školy, trochu jsem se bála, co tam bude…“. Většině dětí potom postačí, že jim ukážete, že v tom nejsou sami, že stojíte za nimi, že tyto pocity budou mít pravděpodobně i ostatní děti a se situací se s podporou vyrovnají.
Rozhodně nestrašte dítě větami typu: „Ona už tě paní učitelka srovná…“ a podobně. “A zároveň bychom si měli uvědomit, že dnešní škola se do značné míry liší od té, do které jsme chodili my. Přístup je rozhodně hravější a prvňáky většinou škola opravdu baví,” uklidňuje Eva.
Nechte dětem čas na hraní a odpočinek
Z hlediska nového režimu je také dobré zvážit množství mimoškolních kroužků. “Já v první třídě doporučuji omezení na maximálně dva kroužky v týdnu, alespoň v počátku. Při větším počtu hrozí přetížení dítěte a také dítě ztrácí prostor na spontánní hru, což je stále jeden z klíčových faktorů jeho zdravého vývoje,” sděluje Eva svoje zkušenosti.
Různorodý kolektiv nese jistá rizika
Dnes se poměrně často rodiče rozhodnou pro odklad školní docházky. V první třídě se pak může potkat dítě, kterému bude na podzim osm s dítětem, kterému bylo v srpnu šest let. A to je velký rozdíl, jak z hlediska učení, tak z hlediska sociálního.
A s tím má Eva, maminka syna, kterého teď čeká druhá třída, své zkušenosti: “Jako ve všech situacích i zde platí, že člověk musí být připraven na všechno. A zásadně při problémech nepanikařit. Problém nemusí být pouze u dítěte. I přestože je dítě zcela zralé na nástup do školy a nejeví objektivní známky problému, pokud se ocitne v kolektivu dětí, které jsou díky odkladům a tedy i věku v rozvoji o poznání dál než on, může mu tento kolektiv start ve škole ztížit. To byl právě náš případ. Většina dětí ze třídy měla odklad a část z nich již při nástupu do školy plynule četla. Ale pokud dítě v takové situaci podpoříte a ukážete mu, že snahou se může dostat na úroveň ostatních, je to v závěru pro dítě pozitivní,” uzavírá Eva svoje vyprávění a já jí děkuji za pomoc.
A všem dětem i rodičům přeji veselý a pohodový start do nové životní etapy.
Foto: Shutterstock
