Lilia Khousnoutdinova a Karel Janeček se doslova za pár dnů (možná hodin) dočkají miminka. S rozhovoru pro ŽENY s. r. o., který vznikl na poslední chvilku, prozradila, jestli jejich druhé společné dítě bude kluk nebo holčička, a také jakou radu by dala všem ženám, které čeká porod v blízké budoucnosti. Publicistka, návrhářka a cestovatelka má už s partnerem dceru Isabelu.
Miminko se má narodit každým dnem. Jak se dnes cítíte?
Cítím se naprosto nádherně. Musím poděkovat dítěti za to, že mi opravdu nedělá žádné potíže. Jsem zdravá, aktivní, pracuji, chodím na procházky, cítím se krásná, a to i díky tomu, že využívám čas k focení naší nové těhotenské kolekce Ecstatic mama. Neustále mám tedy na sobě nějaké překrásné šaty.
Kde jste se rozhodla rodit?
Není to rozhodnutí, které lze učinit teď. Samozřejmě pokud to půjde, nejraději bych zase porodila v klidu a bezpečí domova, za doprovodu porodních asistentek a svého muže. Nicméně pokud by samozřejmě bylo z jakéhokoli důvodu nutné vyhledat péči lékaře, mám v záloze i dobrou porodnici.
Jak se na porod připravujete?
Připravuji se hlavně tím, že trávím víc času v klidu se svými staršími dětmi, které se snažím na příchod sourozence připravit a také jim dát péči a pozornost tak, aby se necítily být kvůli příchodu mladšího brášky zanedbané. Zároveň často pobývám v přírodě, hodně spím, pečuji o vlastní tělo, dopřávám si různá cvičení a maximálně se snažím naladit na vlastní pomalou ahezkou vnitřní vlnu.
Jak zvládáte bolest při porodu? Máte nějakou speciální techniku, která vám pomáhá?
Bolest při porodu je takový velký strašák, o kterém se hodně mluví. Řekla bych, že je obklopen mnoha mýty. Neříkám, že porod nemůže bolet. Nicméně z mé zkušenosti se lze o bolesti jako takové bavit pouze v té závěrečné fázi. Většina času, tudíž první doba porodní, kdy se žena otevírá, může být sice prožívána velmi intenzivně, bolet však nemusí. Jde o to, do jaké míry jsme schopné se uvolnit a jít naproti vlastnímu tělu.
Speciální tip nemám. Spíš používám logické a přirozené techniky, které vychází z aktuálních fyziologických potřeb těla. To nejčastěji znamená aktivní, spíše vertikální a mobilní porodní polohy. Voda je určitě také něčím, co mi v obzvlášť intenzivních pocitech obrovsky pomáhá. Dále funguje zavěšování se na provazy a šátky, případně samozřejmě i partnera, nebo také masáž, stlačování určitých bodů na nohou, na pánvi a celkově pocit, že se mám během stahů o co opřít. V neposlední řadě je důležitý i dech a zvuk. Když si dovolujeme se během porodu vokálně vyjadřovat, pak zejména nízké tóny mohou být nesmírně podporující. Stejně tak i hluboký dech, který nás i miminko zásobuje dostatkem kyslíku pro to, aby porod mohl proběhnout co nejlépe.
Porod miminka není snadný, ale může být i krásný. Jaké jsou vaše tipy?
Řekla bych, že většinu základních technik jsem již vyjmenovala v předchozí otázce. Nicméně určitě také stojí za zmínku potřeba přítmí, tepla a vhodných pomůcek, což může být míč, sedací pytel, také vana nebo porodní bazének. Avšak úplně nejdůležitější jsou však lidé. Žena by měla rodit obklopená těmi, kterým důvěřuje. Ať už se jedná o partnera, jiné členy rodiny, dulu, lékaře či porodní asistentku, měl by to být člověk, kterého ideálně delší dobu zná a s nímž má vytvořený vztah založený na respektu a důvěře. Tady v Česku se bohužel kontinuální péče vyskytuje převážně a téměř výhradně v rámci komunitní porodní asistence, která navíc není příliš rozšířená. Tudíž toto je určitě jedna z oblastí, která by se dala ještě výrazně zlepšit i v rámci porodnic. Jako nejkrásnější zlatou střední cestu vhodnou pro velkou většinu žen, bych pak vnímala variantu porodních domů.
Znáte pohlaví miminka, nebo to pro vás bude překvapení?
Miminko bude chlapeček, což jsem tušila už od začátku a následně to potvrdil i ultrazvuk.
Vybrali jste s partnerem jméno dopředu nebo se rozhodnete, až miminko uvidíte?
První jméno máme vybrané už dlouho. Je to Karel po tátovi a zároveň ctí určitou rodinnou tradici. Nebude to první ani druhý Karel v pořadí. Druhé a třetí jméno necháme takzvaně „dozrát“. Až se miminko narodí a my se mu podíváme do očí, zjistíme, jak a zda-li mu sedí.
Jakou radu byste dala všem ženám, které čeká porod v blízké budoucnosti?
Žena rodí nejlépe tam, kde se cítí dobře a v bezpečí, kde se může uvolnit. To znamená, že porodní prostředí by mělo odpovídat jejím emočním, ale i fyziologickým potřebám. Takže to všechno, co jsem v předchozích otázkách ohledně pomůcek i nastavení prostoru zmiňovala, patří mezi velmi důležité podpůrné faktory. A potom už také zmiňovaní lidé a otázka, kdo bude ten zdravotník, s nímž porodím. Jestliže mám možnost si ho předem zvolit, je to obrovská výhoda. Pokud musím spoléhat na to, že budu rodit s nějakou náhodnou směnou, je dobré mít u sebe nějakou osobu, o které vím, že mi bude oporou, která mě dokáže podpořit a dodámi sílu a jistotu, i kdybych takzvaně ztrácela půdu pod nohama. Zároveň by to měl být i někdo, před kým se nestydím. Krásně to říkala americká porodní asistentka Ina May Gaskin: „K porodu neberte nikoho, koho byste si s sebou nevzala na záchod“. Rodit efektivně je třeba bez zábran. Ve chvíli, kdy se snažím nějak vypadat a mám strach, aby se nestalo něco neatraktivního, brzdí to mou schopnost podporovat vlastní tělo v tom, aby snadno, efektivně a přirozeně porodilo.
I když splním všechny výše zmíněné podmínky, není samozřejmě zárukou, že porod dopadne přesně tak, jak si přeji. Ale zároveň si tím mohu maximalizovat pravděpodobnost takového pozitivního výsledku, což určitě stojí za to.
Foto: archiv
