Zimní přání, kouzlo času a vzpomínky na sněhuláka: Proč bychom měli slavit až do Tří králů?
Proč neslavíme až do Tří králů? Někdo by to měl navrhnout Parlamentu. Vždyť od zimního slunovratu až do Tří králů jsou noci velmi dlouhé a přes den bychom určitě potřebovali také odpočívat, jaksi napůl hibernovat.
Včera se mi starší z mobilů sám přečísloval. Náhle měl na displeji únor 2016 a o dvě hodiny méně. Asi už dosluhuje, chudák, nebo si chtěl možná zavzpomínat na staré časy. Nebo si hrál sám čas, vždyť každý dobře víme, že neběží stále stejně. Každopádně se čas na mobilu dostal zpět do doby, kdy jste četli Rafaelku jako e-knihu. To bylo v první půlce roku 2016, když jsem zvládla tvorbu e-knih.
A pak se stal na jaře 2016 zázrak a nyní díky nakladatelství Maitrea čteme zase příběh z papírových knih. Nádherně nám první čtveřice, tedy půlka Marinina příběhu vyšla během roku 2017, snad i proto, že sedmička je magické číslo vzpouzející se “matematizaci”. (Obrazně řečeno, protože vás nechci právě teď zatěžovat matematikou.)
Na prahu času už na nás čeká osmička a budeme slavit 100 let od vzniku samostatného Československa. Když se dívám nyní ráno z okna, jásám, jelikož i u nás napadl konečně sníh. Spíše poprašek, ale je bílý a pokrývá odpočívající zemi jako lehký závoj, pod nímž se schovává uplynulý čas se všemi našimi předky, kteří pro nás tuto zemi hýčkali. Díky Bruncvíkovi máme ve znaku Lva a zemi znovuobnovenou ve Štíru 1918. Je to trochu jako s Marinou, která zrozená ve Štíru hledá svého Lva. Snad je to dobrá kombinace, kdoví…
Určitě si mnozí z vás sestavují svá novoroční předsevzetí. Hm, já letos také. A jsem rozhodnuta, že je splním. Právě píšu a píšu další díl Vlasy dryád, který byste měli číst do léta. Zároveň vám posílám virtuální přání se štěstím a malým retro sněhuláčkem, kterého mám doma. Rodinné dědictví. Je starší než já a už mu za ta léta chudince oprýskal lak na klobouku. A protože u nás až dodneška nesněžilo, a nebo když jednou sněžilo, byla jsem v práci, tak sníh má ne fotce sněhulda z vaty. A zbytek přáníčka zvládl noťas.
Na závěr ještě hudbu, bez které by to nešlo. Autor videa ho nazval “Zimní přání”, tak si můžeme něco přát…
Zdroj foto: Renata Štulcová