„ Mějme však na paměti, že se účastníme dramatického závodu o čas, který v dějinách lidstva nemá obdoby. V sázce je budoucnost lidstva na této planetě.“ Stanislav Grof
Jde o jedy?
Tak to je otázka, kterou by si měl v současné době položit každý z nás. Nejlépe každý den.Ještě nikdy ve vývoji lidstva nebyl člověk, tak silně vystaven působení syntetických látek kolem sebe jako dnes. V ovzduší, v jídle, v lécích, v oblečení, ve věcech každodenní potřeby. Údajně za posledních sto let lidé vyrobili dvacet pět miliónů nových látek. Samozřejmě, že syntetických.
Nemusím mít před ani za jménem titul, abych nevěděla, že záleží na tom, jak dlouho jsme takovýmto látkám vystaveni. První kontakt nás asi nezabije, ale my dnes mluvíme o dlouhodobém působení syntetických látek na člověka. Umělé látky se v nás a v našich dětech po léta ukládají a s tím si naše tělo už neporadí, byť má velké schopnosti regenerace.
Tělo tohle bez naší vědomé pomoci nezvládne.
Svůj život má každý z nás ve svých rukou. Jen chudáci děti jsou odkázané na nás, dospělé.Ve své nové knize Jak přežít dobu jedovou? autorka píše o koktejlovém efektu těchto látek. A to je problémem, který se dotýká každého.
Včera jsem si v Ústí nad Labem koupila knížku, ze které dnes čerpám. Autorkou je profesorka Anna Strunecká. Její předchozí knihy mají své místo také v mé domácí knihovně a všechny mohu jen vřele doporučit.
Tři sta padesát stran jsem dychtivě a se zájmem přečetla za jeden večer. Vzhledem k tomu, že mi je téma knihy profesně blízké, šlo to jako po másle. S paní profesorkou se ztotožňuji a souhlasím s jejími názory. Na youtube sleduji i její přednášky. Považuji ji za odborníka na svém místě a jsem ráda, že je mezi naší odbornou veřejností někdo, kdo má odvahu odhalit závoj tajemství jak to všechno je.
Doba jedová. Co s tím?
Největšími jedy je aspartam, glutaman, umělá potravinářská barviva, hliník … Je toho dost a je to síla, když si uvědomím co mě obklopuje
Mohu žít ještě zdravě?
Osobně si myslím, že ano.
Jen každý potřebuje mít volný přístup k informacím, mít zájem o dané téma a chtít s tím něco udělat a potažmo s tím opravdu něco dělat.
Málokdo si uvědomuje, že jde o život.
Zatím to většina lidí podceňuje. Prevence je moc nezajímá a prevencí myslím naší stravu, protože k čemu mi bude pravidelná návštěva u lékaře, drahá vyšetření, když se k sobě budu celý život chovat destruktivně a budu čekat až přijde zdravotní komplikace, nemoc. U každého začne v okamžiku ohrožení fungovat pud sebezáchovy, ale to může být taky už pozdě.
Život je dar a to si málokdo uvědomuje.
Měli bychom žít vědomě a nedělat vše jen automaticky pod vlivem výchovy se starými a nezdravými zvyky, pod vlivem reklamy z médií.
To co dělá většina ještě neznamená, že je to správné. Buďte sami sebou a hledejte svoji cestu za zdravím, energií a vitalitou do pozdního věku.
„Zamysleme se, prosím, nad stavem světa, který po všech stránkách dospěl až k naprosté zkaženosti a zachvějme se nad ním. Anebo se raději poraďme, jak pomoc, pokud je to možné.“ Jan Amos Komenský
Zdroj foto: Pixabay.com
