Zakládání firmy a její úspěšné vedení je výzva, zvláště když se jedná o rodinný podnik. V tomto rozhovoru se dozvíte inspirativní příběh ženy, která nejenže převzala firmu po svém manželovi, ale úspěšně ji vede a nyní ji předává své dceři. Jak zvládla spojit podnikání s mateřstvím, jaké překážky musela překonat a co doporučuje dalším ženám, které uvažují o podnikání?
Jak dlouho podnikáte / Jak dlouho vedete firmu?
Firmu vedu samostatně od roku 1995, kdy zemřel můj manžel a já musela zastat jeho funkci.
Pracujete ve firmě s ostatními členy rodiny? Jak se Vám daří spolu vycházet?
Firmu postupně předávám své dceři Ditě, která je ve firmě téměř dvacet let. Pracuje u nás i má švagrová. Postupně si zkusily práci u nás i mé další děti, ale ty pak našli své štěstí jinde. Syn odešel do Finska a nevlastní dcera šla také jiným směrem. Výroba kabelek je nádherná práce, ale má své velké specifika a rozhodně není pro každého, což naprosto respektuji a jsem ráda, když si mé děti práci u nás alespoň vyzkouší.
Oddělujete v tomto případě pracovní a soukromý život?
Soukromý a pracovní život při podnikání nejde úplně oddělit nikdy. I kdybych byla ve firmě jako jediná z rodiny, tak nedokážu zavřít dveře firmy a přestat myslet na práci. Když s námi dcera Dita žila, bylo to složitější, práce a soukromý život se nedalo oddělovat vůbec, ale nemyslím si, že by nám to vadilo. Vždycky jsme hodně žili prací, přeci jen naše motto zní – Kabelky jsou naše vášeň. Toto motto neprovází jen naší firmu, ale i naší rodinu…
Vedení firmy a mateřství? Jak se to dá skloubit?
To už je horší. Jako matka tří dětí jsem vždy v těchto tvou sférách hledala balanc. Myslím, že je to velmi individuální, ale i když je žena jen zaměstnaná, tak musí tento balanc hledat. Každé dítě má jiné potřeby. Já jsme měla naštěstí obrovskou pomoc a podporu okolí. Myslím, že nejdůležitější je “nehrát si na hrdinku” a nebát si říct o pomoc.
Největší překážky v podnikání podle vás?
Moc nás mrzí nepodpora státu. Přijde mi, že se stav jen zhoršuje. Podpora výrobních podniků je opravdu nulová a s každým dalším uzavřeným podnikem je mi hůře a hůře…
Největší výzvy?
Udržet výrobu v Čechách. Moc mě mrzí, že konkurence kolem nás končí… Výroba kabelek je velmi specifická, takže o době všichni víme a pak nás moc mrzí, že po letech tvrdé práce ukončí své celoživotní dílo. Všichni do této práce dáváme své srdce.
Jaké máte osobní a jaké profesní přání, touhy?
To navazuje na tu výzvu 🙂 Moc ráda bych, aby jsme přežili všechny ty katastrofy, které nás každý rok potkávají.
Doporučila byste ostatním ženám podnikat co byste jim případně pro start podnikání doporučila?
Myslím, že mladým ženám nechybí sebevědomí začít podnikat. Mnohem těžší je to pro starší ženy, které už nebaví chodit do klasického zaměstnání. Často potkávám ženy, které utíkají z korporátu a chtějí se postavit na vlastní nohy. Já však vidím, že není všechno růžové. Jedna věc je vydělávat jen na sebe, ale druhá věc je přijmout zodpovědnost za další zaměstnance. Sama jsem prožila stovky bezesných nocí, protože zodpovědnost za desítky lidí není pro každého a pro mě je vždy na prvním místě se o tyto lidi postarat. Ženy podnikají více srdcem, takže o to větší břímě na sebe berou s každým dalším zaměstnancem. To opravdu není jen tak….
Chtěla byste předat firmu dětem? (Dcera s vámi již spolupracuje…)
Ano, já jsem již oficiální důchodkyně, ale samozřejmě mi to nedá a jsem ve firmě téměř každý den. Firmu tedy již dceři předávám. Naštěstí chce jít v mých šlépějích a já jí mohu jen podporovat a přát štěstí v podnikání, stejně, jako přeji štěstí i vašim čtenářkám.
Autor: Jitka Kratochvílová
Zdroj: Asociace malých a středních podniků a živnostníků (www.amsp.cz)
Foto: se souhlasem paní Evy Šedinové, jednatelky ELEGA
