Můj muž je prototypem dobrého člověka. Je krásný, inteligentní, hodný, má morální hodnoty, které dodržuje, ryzí charakter, prosazuje dobro nad zlem, má velké a dobré srdce, hodné děti a krásnou ženu. 😉
Skoro každý ho má rád. Je mu 35 let a doma, v práci, mezi kamarády mu všichni říkají Honzíku. Dokonce mu tak říkal i Jura z Podkarpatský Rusi, co nám skládal dlažbu kolem baráku. “Honziku!”
Když si obleče to první, co mu padne ráno do ruky, i zdánlivě nesourodý kousky, stejně vypadá jako hvězda. Já se můžu přehrabovat ve skříni i 2 hodiny (což už teda se 3 “Kdy už pudem?” za svým obřím zadkem nedělám) a pořád budu krabice s obříma prsama. Když spolu někam jdeme a já vyberu dárek pro hostitele, zatímco Honza by si ani nevzpomněl, stejně poděkujou jemu a řeknou, jaký má skvělý vkus. Když se o něčem hádáme, tak i přesto, že jsem měla na začátku pravdu já, končíme s tím, že pravdu má Honza. (Nevím, jak to dělá.) Když se pro něco rozhodne, tak to tak prostě bude – uběhne maraton, vypěstuje 20kilo rajčat, postaví zeď, přeplave Atlantik, zamiluje se do mě nebo třeba koupí psa, co vypadá jako Hrušínský a chrlič dohromady. No, dobře, tak toho jsem chtěla já. Ale.. Honza má nezdolnou vůli, kterou nedokážu pochopit. Má dlouhé zlaté kudrnaté vlasy, které nedokážu nechtít. Má zničený nehty na palcích u nohou z házený, což není nic hezkýho, ale na něm vypadají jako kořeny stromu z nějakýho dobrodružnýho fantasy příběhu.
A zatímco já od malička prý moc mluvím na to, co by stačilo říct. Honzík je opak a když už někdy promluví, všichni mu visí na rtech, protože říká samý zajímavý a vtipný věci. Možná má to dávkování introvertně vypouštěných vět takový efekt. Možná je to prostě v něm.
Někdy je to až k posrání. Většinou je to inspirující. Přemýšlím, jestli máme každý nějakýho svýho Honzíka. A jestli jo, tak je to moc dobře, protože náš svět bude ještě aspoň chvíli díky nim lepší. K čertu se světem, i my budem díky všem Honzikům aspoň na chvíli o trochu lepší.
ŇADRO PUDLA
-
Príťažlivosť alebo zákon priťažlivosti – čo je cool ?
IvanaNagyová||Vztahy a partnerství
Nalaďme sa na pozitívnu energiu Cítite ako k vám prúdi niečo čo ani neviete pomenovať a Vaše telo je...
-
Jablko nepadá daleko od stromu
Lenka Hudečková||Vztahy a partnerství
Herecká rodina Rašilovových Saša Rašilov st., vlastním jménem Václav Jan Rasch se narodil do velké rodiny a byl to byl český herec – komik, klaun a kabaretiér, otec...
-
Zapomenout na včerejšek – povídka o následcích jednoho třídního srazu
Klára - www.uzasno.cz||Vztahy a partnerství
Ne! To se nestalo! Radim nechce věřit. Rozhlíží se po cizím pokoji a marně se snaží rozpomenout, kdeže to...
-
První chlap v životě, kterého jsme milovaly
MiaMaya||Vztahy a partnerství
Když jsem byla malá, opravdu malá holčička, byl to ten NEJ-báječnější a NEJ-úžasnější chlap na úplně celým světě… A tatínek...
-
Také malá princeznička Charlote roste do krásy. Oslavila již 4. narozeniny
KamilaKřivčíková||Vztahy a partnerství
Princezna Charlotte dneska oslavila teprve 4. narozeniny, ale už je módní ikonou. Ne snad, že by sama udávala trendy,...
-
Z DENÍČKU KARTÁŘKY – PROSÍM, MYSLETE POZITIVNĚ!
IlonaVišňovská||Vztahy a partnerství
Po pravdě jsem dnes ani nechtěla psát. Ale ranní zážitek mi donutil přehodnotit to a napsat vám. Můj pocit,...
-
POVÍDKA: Přivedu si dárek
Klára - www.uzasno.cz||Vztahy a partnerství
Rozvod jako nechtěný dárek k padesátinám: Jak se Eva vyrovnala s manželovou nevěrou Těšila jsem se na společný důchod....
-
Ta s číslem šest – povídka o tom, že láska může zemřít vícekrát
Klára - www.uzasno.cz||Vztahy a partnerství
Vladimíre, já vím, že jsi mi zakázal ti psát, ale dnes prostě musím. Zdál se mi hrozný sen a...