Kolonoskopie – strašák i naděje

“To mám jako na někoho vystrkovat zadek? No to ani náhodou. Známá říkala, že to vyšetření je strašný! A vůbec, co bych tam lezla, když mi nic není?!” Poznáváte se? Nebo někoho z vašeho okolí?

Proč se vlastně spousta z nás kolonoskopie bojí? Pojďme se na toto vyšetření podívat spolu. Nebojte, nebude to jen suchá teorie, tu si můžete vygooglit. I když zrovna tento krok není před vyšetřením úplně nejrozumnější. Nejspíš na vás vyskočí něco, co jste vůbec vidět ani číst nechtěli. Jo, tohle přesně ta zrádná technika a virtuální svět umí. Být skvělým zdrojem informací, ale tady dezinformací a mistrem v zasévání nejistoty, ba i strachu. A tak hledáme dál a dál a večer jdeme spát s tím, že “to strašně bolí”, “vůbec se to nedá vydržet”, “vždycky ve střevě něco najdou a pokaždé to skončí blbě”, “doktoři a sestry jsou protivní a vůbec je nezajímá moje soukromí a stud”…

Sakra, proč mě tak strašně celou noc bolí břicho? Z toho strachu nejspíš!

Jdem na to, dáme si trochu teorie, trochu praxe, jste pro? V tom případě čtěte dále.

Jedním z nasměrování k vyšetření bývají zdravotní potíže – bolesti břicha, obtíže s vyprazdňováním, krev ve stolici, zvýšená plynatost a nadýmání, našlo by se toho ještě spousta, toto je jen malý vzorek možných zažívacích obtíží.

V každé rodině se něco dědí. Nespravedlivě občas (proč brácha má ty nádherné vlnité vlasy po babičce a já rovné „hřebíky“ po tátovi?) a hlavně někdy tak nějak nevyzpytatelně, ale prostě dědí. Je dobré se poptat nejen na to, kde se v rodině vzaly  nádherné vlasy, ale taky na co umřel děda. Nebyl to náhodou kolorektální karcinom? Takže rodinná anamnéza je druhým možným nasměrováním, proč sebrat odvahu a vyrazit.

Třetím je… Co? To už mi i moje zdravotní pojišťovna bude připomínat, že mi bylo padesát?! Bude, smiřte se s tím. A taky se vás bude snažit nasměrovat k preventivnímu vyšetření. Kolonoskopickému. Jaký skvělý dárek k půlstoletí života.

Je to ten nejlepší dárek. Zdraví. Protože kolonoskopie vám ho může zachránit. Věděli jste, že ČR je jednou ze zemí s největším výskytem kolorektálního karcinomu?

Po 50. roce věku máte možnost si v rámci preventivní prohlídky u lékaře nechat provést test na okultní krvácení (tzv. FOB test) nebo si zvolit rovnou kolonoskopii. Za sebe doporučuji zvolit si bez váhání kolonoskopii. FOB test totiž odhalí přítomnost krve ve stolici, ale neodhalí příčinu krvácení. Takže pokud vám test vyjde pozitivní, kolonoskopie vás stejně nemine. Její výhodou je totiž nejen to, že může odhalit příčinu krvácení, ale také již při vyšetření lze např. odebírat vzorky tkáně či odstraňovat polypy. Polypy – výrůstky všelijakých velikostí a tvarů – jsou pěkné potvůrky. Zrádné v tom, že se mohou zvrhnout do rakoviny. Co potvůrky, mrchy jsou to. Pryč s nimi! A hlídat. Tihle zákeřníčci se totiž mohou objevovat zas a znova.

Vyfasovali jste poukaz na vyšetření – a co dál? Kam s ním? Už Neruda to řešil.

Kontaktujte gastroenterologické pracoviště, kde provádějí endoskopie. Prostě tam zavolejte nebo vyrazte. Ujme se vás recepční nebo sestřička a nejspíš si budete chvilku připadat jako u výslechu: „Projímadlo máte?“ Nemáte? Kontaktujte lékaře, který vás na kolonoskopii odeslal. V lékárně vám projímadlo bez receptu nedají, ani když na ně budete dělat psí oči. Ne, fakt se neslitují.

„Diabetik jste?“ Mít v životě malé sladké tajemství je fajn, ale zrovna diabetes byste zapírat neměli. Přiznejte se i k tomu, zda užíváte léky nebo si pícháte inzulin. Sladký úsměv sestřičky či lékaře vám sice glykemii nejspíš nerozhodí, ale dieta a lačnění by mohly. Poradí váš ošetřující diabetolog.

„Léky na ředění krve užíváte?“ Známý český psychiatr sice radil „zatloukat, zatloukat, zatloukat“, ale tady to není nejlepší nápad. Váš ošetřující lékař napoví, jak dlouho před vyšetřením léky na ředění krve vysadit, příp. vás převede na nízkomolekulární heparin. Vysadit léky bez porady s lékařem je čirý nerozum – víte přece, že víc hlav víc ví. Notabene když ty hlavy jsou studované. Teď nemyslím zrovna titul ing. 😊

Hurá, termín je v kapse! Tedy v kalendáři. Co teď? Hlavně nepropadat panice a negooglovat – pamatujete na začátek textu? Chcete být přece v klidu a ne se hroutit už na startovní čáře, ne? Jediné povolené webovky jsou ty, jež patří pracovišti, kde hodláte prožít svou premiéru (nebo opakování pro velký úspěch). Najdete na nich důležité informace, jak se na vyšetření připravit. My, lidé, jsme mistři ve snaze si něco ulehčit a kde to jde věci tak trochu ošidit. Věřte mi, při přípravě na kolonoskopii se to nevyplácí – leda, že si chcete vyšetření z důvodu nedostatečné střevní přípravy záhy zopakovat.

Dieta. To známe, ne? Hlavně my ženy s nimi máme zpravidla bohaté zkušenosti. Tak na ně zapomeneme a dáme si pro tentokrát dietu bezezbytkovou. Pět dní před vyšetřením. Můžeme to brát jako takový start k dodržení odloženého novoročního předsevzetí, že už konečně zhubneme.

Ve stručnosti tato dieta znamená vyvarovat se potravin s nestravitelnými částmi (slupky, semínka, oříšky, ovesné vločky…) a omezit příjem tuků. Neznamená, že celých 5 dní budete umírat hlady! Zbyde těch možností jídla pořád až dost. Důležité je hodně pít a neomezovat pohyb – napomáhá to správnému fungování střev.

Den před vyšetřením přitvrdíme (bude léto a plavky se přes zimu nejspíš srazily, tak se nějaké to kilo dolů bude hodit), užijeme si lehkou snídani a místo čtyřchodového menu k obědu si dáme čirý vývar z libového masa nebo bujon. Nechceme-li trápit i rodinu, můžeme jim maso z vývaru naservírovat k obědu. My zůstaneme u tekutiny. Minimálně do vyšetření tekutinu neopustíme a budeme hodně pít.

Psí oči v lékárně nepomohly, ale na recept lékárník projímadlo vydal? Skvělé! Existuje mnoho druhů této chuťovky, vezmeme zavděk tou, kterou nám náš lékař napsal. Postup pití projímadla se může lišit podle pracoviště – podíváme se tedy kam? Přece na jediné povolené webovky – námi zvoleného pracoviště.

Na tom našem doporučujeme dvoufázové pití, tj. půlku roztoku večer před vyšetřením, druhou v den výkonu, dopít cca 4 hodiny před kolonoskopií. Existují různé fígle, jak si pití usnadnit, např. přidání šumivého celaskonu – jistě vám recepční či sestřička ráda poradí.

Hurá, den D, jdeme na to! Vyzbrojíme se optimistmem, úsměvem, žádankou a kartičkou pojišťovny. Nejdeme do boje, jdeme se podívat, jak vypadáme zevnitř. Vážně! Zpravidla totiž můžete na monitoru nad vámi sledovat své útroby stejně, jako endoskopující lékař. Nemusíte, samozřejmě. O mnohé však přijdete – víte, že profil tlustého střeva je úplně jiný než tenkého? Třeba  se vám místy bude zdát, že se díváte na podmořský svět. Mně to tak někdy připadalo. Takové korály, jako v tenkém střevě, ani při šnorchlování v moři neuvidíte!

Po nezbytné administrativě se vás ujme sestřička, vybaví vás slušivými kolonoskopickými šortkami (otvor dozadu, prosím. Nesmějte se, to byste se divili, jak si někteří dokáží šortky nasadit!) a zavede kanylu. Přes ni dostanete léky proti bolesti a na uvolnění. Taková lehká opička na pojišťovnu, to je dobrý benefit, že?

Ne, fakt se nestyďte. Lékař už takových pozadí, jaké máte vy, viděl fakt spoustu a vaše celulitida na stehnech ho opravdu nezajímá, kromě toho – šortky, víme?

Vyšetření začíná v poloze na levém boku s pokrčenými koleny, v průběhu může být třeba změnit polohu nebo sestřička jemným tlakem ruky může napomáhat průchodu endoskopu ohyby střeva. Nebojte se, normálně dýchejte, kochejte se pohledem na svůj vnitřní podmořský svět a než se nadějete, bude po vyšetření. Pokud se dívat na monitor nebudete, nejspíš ani nezjistíte, že lékař odebral vzorek tkáně nebo odstranil polyp. Fakt to nebolí, není tam inervace – copak cítíte, jak vám ten kus pečeně, co jste snědli, putuje střevem? Necítíte. Tak vidíte, že se není čeho bát. Celé to trvá kolem 30 minut.

Po vyšetření na dospávací části dospíte divokou noc, kterou jste strávili ve společnosti projímadla a toalety a než se nadějete, přijde za vámi lékař, který vás vyšetřil, aby vám řekl výsledek vyšetření a předal lékařskou zprávu pro vašeho odesílajícího lékaře. Výsledek histologie v případě odběru tkáně mu pak přijde do ordinace rovnou (zpravidla do 3 – 4 týdnů).

Domů odejdete ve stabilizovaném stavu (tj. vyspaní po „opičce“ z premedikace) a řízení vašeho auta přenecháte na 24 hodin někomu jinému. Doprovod blízké osoby je vhodný, nikoli nezbytně nutný.

Napít se budete moci hned po vyšetření, ohledně stravy vás poučí lékař při propuštění. Pokud neroběhne např. odstranění více polypů, budete se moci i najíst – kachna se šesti nebo tlačenka s cibulí ale není nejlepší nápad. Přece jen je trávicí trakt prázdný… a pak – ty plavky, pořád jsou malé 😊 Takže začněte něčím lehkým. Může se stát, že lékař doporučí tekutou či kašovitou stravu a omezení fyzické zátěže. Ač jste od přírody rebel, udělejte výjimku a poslechněte ho. Nechce vám kazit radost ze života, naopak.

Nejdůležitější je samozřejmě výsledek vyšetření. V naprosté většině případů je dobrý, případné polypy se odstraní, histologie bude v pořádku a vy jen přijete za pár let na kontrolní kolonoskopii.

Pokud vyšetření nedopadne úplně dobře, nezoufejte. Je dobře, že se zjistila příčina vašich obtíží a že se začnou řešit. I v případě závažné diagnózy je dobré mít na paměti, že medicína u nás je na skutečně špičkové úrovni (nebrblejte, je to tak!) a co bylo dříve neřešitelné, dá se dnes úspěšně léčit a vyléčit.

Nejhorší je strkat hlavu do písku. Nevyplácí se to ani pštrosům, natož lidem.

Tak co, už máte termín na kolonoskopii?

Pro zvědavce, co již mají vyšetření za sebou – skví-li se vám na „vysvědčení“ za přípravu číslovka 9, byli jste skvěle připraveni na nejlepší možnou míru – tj. neošidili jste režimová opatření (dietu) ani vypití projímadla. Čím nižší číslo, tím horší příprava. Zkrátka se nic neutají. Při hodně nízkém čísle za přípravu se cestou z vyšetření zastavíte na recepci pro termín na druhý pokus. Věřte mi, že dietu a pití projímadla podruhé už se vám šidit chtít nebude 😊

Pro ještě větší zvědavce – nejsem lékařka ani zdravotní sestra 😉

Pro největší zvědavce – chcete se příště podívat na zoubek, nebo spíše do žaludku – gastroskopii?