O prospěšnosti snídaně není pochyb. Startuje tělo k práci i k hubnutí, doplňuje zásoby glukózy a stará se o energii potřebnou k fungování těla i mysli. Ale jak by měla být velká, aby to všechno fungovalo?
Ve zdánlivě nekončící debatě o snídani, která by podle všeho měla být větší než večeře, se konečně vydal závěrečný ortel. Studie publikovaná v časopise Endocrine Society Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism poskytuje jasný důkaz, že konzumace větší než malé množství snídaně má výrazný dopad na metabolismus.
Aby bylo možné zvážit, jak načasování jídla (a tedy i snídaně, oběda a večeře) ovlivňuje metabolismus, zaměřili se vědci na proces zvaný dietou indukovaná termogeneze. Co si pod tím představit? Jedná se o způsob, jakým tělo využívá energii k absorpci, trávení, transportu a skladování živin. Považuje se za ukazatel toho, jak dobře funguje náš metabolismus.
Kdy si dopřát pořádný nášup?
Ve studii účastníci jedli kalorickou snídani a méně kalorickou večeři, ve druhém kole se pokrmy obrátily, takže první ranní jídlo obsahovalo kalorií méně, ale naopak večeře představovala vydatné jídlo.
Přestože výzkumníci měli k dispozici pouze malou skupinu účastníků (jen 16 mužů), zjistilo se, že příjem větší části kalorií v ranních hodinách znamená dvakrát vyšší dietou indukovanou termogenezi. Díky tomu organismus celkově funguje lépe a kalorie spaluje rychleji. (Kaloricky bohatá snídaně také zajistila menší chutě a kolísání hladiny cukru v průběhu celého dne.)
Čas, který ovlivňuje celý den
„Naše výsledky ukazují, že jídlo konzumované ke snídani, bez ohledu na množství kalorií, je pro lidské tělo důležitější než poslední večerní pokrm,“ uvedla autorka studie Juliane Richter z německé univerzity sídlící ve městě Lübeck s tím, že doporučuje, aby pacienti s obezitou i zdraví lidé jedli spíše velkou snídani než velkou večeři. „Sníží se tak tělesná hmotnost a zároveň doje k prevenci proti metabolickým onemocněním,“ dodala odbornice.
Snídaně by měla tvořit zhruba 20 až 25 procent denního energetického příjmu. A jak je to s jejím složením? Za ideální se považují bílkoviny (netučný tvaroh či vejce), polysacharidy, které lze čerpat z obilovin, luštěnin, zeleniny a ovoce. Chybět by neměly ani nenasycené mastné kyseliny v podobě ořechů, olivového či lněného oleje. Ke zdraví a štíhlosti se zkrátka i vy musíte projíst…
Foto: Shutterstock
Autorka: Karolína Dostálová
