Starší generace často vzpomínají na školní „šlichty“ s odporem a dodnes se určitým jídlům vyhýbáme, protože v nás vyvolávají vzpomínky na mnohdy neidentifikovatelnou hrůzu, jenž končila na našich talířích. Od těch dob se ale leccos změnilo. Jakých kvalit dosahují školní jídelny dnes?
Konec polotovarům
V poslední době se velmi dbá na zdravost stravování, což se nevyhýbá ani školním jídelnám. Zejména v nich se totiž hodně změnilo. Dnešní pokrmy se častěji vyrábějí z čerstvých surovin, polotovarům se naopak školy snaží vyhýbat. Školní jídelníčky jsou sestavované tak, aby byla strava co nejvíce vyvážená, převládá zeleninová složka a v celkovém měřítku narostla také spotřeba masa a mléčných výrobků, což je z hlediska zdravého stravování (a očima lékařů) jen dobře.
Spotřební koš
Jídelny se v dnešní době řídí takzvaným spotřebním košem, který stanovuje, jaké výživové požadavky mají splňovat jídla podávaná ve školní jídelně. Určuje druhy potravin a jejich množství, které by se na talířích žáků měly objevit v jednom měsíci. Jde zejména o ryby, luštěniny, ovoce, zeleninu atd.
Sestavení jídelníčku probíhá přepočtem doporučených denních dávek bílkovin, tuků, cukrů a sacharidů, neméně se přihlíží také k celkové energetické hodnotě. Díky tomu může být strava školních jídelen nejen pestrá, ale také vyvážená a skutečně výživná.
Hodnocení žáků
Co se týče žáků, častěji hodnotí v nejrůznějších průzkumech chutnost jídel spíše kladně. Obecně však neholdují mléku, často odmítají polévky a jídla obsahující špenát, kapustu či luštěniny. Výhrady mají také k nabízeným dezertům. Spíše než kompotům by žáci dali přednost čerstvému ovoci. Také nabídka nápojů není v očích malých strávníků vyhovující. Školní jídelny často nabízejí čaj či kávovinové nápoje, chybí však obyčejná voda.
Celkově však odborníci hodnotí dnešní stav jídelen jako více než uspokojivý. Univerzální hnědou omáčku s kolínky a gumové kusy tlustého masa už na talířích potkáte opravdu jen zřídka.
Foto: Shutterstock
