Tereza Zábranská, jednatelka rodinného podniku PRVNÍ CHODSKÉ, může být inspirací pro mnoho žen, které se snaží skloubit svou kariéru s rodinným životem. Jak Tereza přistupuje k manažerským výzvám, jak si plánuje čas pro sebe a svou rodinu a jaké hodnoty ji vedou v osobním i profesním životě?
Jak dlouho podnikáte / Jak dlouho vedete firmu?
Naše rodinné podnikání začalo v roce 1991 zápisem do obchodního rejstříku Plzeňského kraje. Já jsem tehdy byla doslova v plenkách, ale s firmou jsem byla v kontaktu od malička a vytvořila jsem si k ní velmi pěkný vztah už od dětství.
Když mi bylo 11 let, šla jsem do PRVNÍ CHODSKÉ na svoji první brigádu. Tehdy jsem kompletovala katalogy a rozesílala je zákazníkům. Také jsem tiskla reklamní letáky, dávala je do obálek a na obálky lepila známku. Pamatuji si, že jsem byla nadšená a že jsem se co nejdříve chtěla na brigádu vrátit. Od té doby mi práce už jen přibývala. 😊 V rámci studia na gymnáziu a vysoké škole jsem si prošla asistentské pozice napříč odděleními. Pár týdnů jsem byla i za pultem na jedné naší pobočce, abych pochopila prodejní procesy a seznámila jsem se se zákazníky.
V roce 2018 jsem se do firmy vrátila po mateřské dovolené, kde jsem si opět prošla několika odděleními, tentokrát na ředitelské pozici. Nyní jsem čtvrtým rokem jednatelkou společnosti a věnuji se finančním tokům celého našeho holdingu. Práci dělím mezi téměř všechny firmy v holdingu.
Pracujete ve firmě s ostatními členy rodiny? Jak se Vám daří spolu vycházet?
Jsme rodinná firma, mimo rodiče a sestru máme ve firmě ještě bratrance Zdeňka, který zastává pozici CEO v PRVNÍ CHODSKÉ. Všichni spolu vycházíme dobře. Pokud nastane případ, že na něco máme odlišný manažerský názor, v klidu si to vyříkáme a jdeme dále, protože přeci jen všichni máme společný cíl.
Oddělujete v tomto případě pracovní a soukromý život?
V rámci rodinného podnikání není snadné oddělit pracovní a soukromý život, protože se to dost prolíná. Když jsme s rodiči na dovolené, nebo se sejdeme o víkendu, vždy zákonitě sklouzne řeč k dění ve firmě. Moje maminka se nám v tom snaží bránit a nastavovat nějaké hranice, kdy se máme bavit čistě soukromě, ale řekla bych, že se jí to zcela nedaří dle jejích představ. 😊
Vedení firmy a mateřství? Jak se to dá skloubit?
Podařilo se mi skloubit dokonce vedení firmy, mateřství i 2 roky covidového období. Dala jsem to, ale roky 2020-2021 byla pro mě velká zatěžkávací zkouška a jsem ráda, že už je za mnou. V covidu jsem se naučila vstávat v 5:00. (Když jsem si pak ještě navíc přečetla knížku od mého oblíbeného spisovatele Robina Sharmy – Klub ranních vítězů – v originále The 5 AM Club – utvrdila jsem se v tom, že to je správný směr.)
Nikdy jsem nebyla vyloženě ranní ptáče, ale v době covidu, kdy byly zavřené školky mi nic jiného nezbývalo, protože jinak bych svou práci nestihla. Práce navíc bylo více než obvykle, protože problém se zavřenými školkami/školami řešilo více kolegů a logicky šli dlouhodobě na OČR.
Nejprve jsem zkoušela děti večer uspat a pak se vrátit k počítači, ale dětem usínání trvalo poměrně dlouhou dobu a já jsem mnohdy už taky usínala a práce pro mě po večerech byla náročná a já se již nemohla zcela soustředit. Zkusila jsem tedy vstávání v 5:00 a to se mi osvědčilo. Dokonce jsem přestala mít pocit, že jsem ve vleku událostí a pracovních úkolů, ale zjistila jsem, že jsem to já, kdo svůj čas aktivně řídí a kdo je v předstihu a úkoluje ostatní. A protože se mi tento stav zalíbil, pokračuji v něm dodnes a jsem velmi spokojená. Dost často se to hodí, protože podzimní a jarní virózy řádí neustále a připadá mi, že od října do dubna mám stejně minimálně jedno dítě doma.
Nespornou výhodou je, že jsem velmi plánovací typ. Vím, co chci v pracovním i osobním životě v daném roce/měsíci/týdnu a dni dokázat a daří se mi to plnit, protože díky plánování si lépe uvědomím priority daného období.
Dále bych ráda zmínila i delegování. Dříve jsem slepě řešila jakýkoliv mail, telefonát, požadavek a svým způsobem jsem se sebou byla velmi spokojená, kolik jsem toho vyřešila. Byla jsem ale hrozně uhoněná a tak jsem jednoho dne prozřela a začala jsem si více vážit svého času. Od té doby se vždy zamyslím, jestli daný mail/telefonát musím řešit já, nebo jestli úkol můžu delegovat na někoho jiného s tím, že si pak jen ohlídám, zda došlo ke splnění. Toto mi velmi ulevilo a díky tomu jsem schopná pojmout více témat k řešení napříč firmami a udržet si nadhled.
V neposlední řadě musím zmínit i mé rodiče, kteří když můžou, jsou ochotni přijet a děti v době nemoci či prázdnin pohlídat, abych nemusela rušit alespoň nejdůležitější pracovní program.
Největší překážky v podnikání podle vás?
Musím říct, že neustálé změny v zákonech a zvyšování administrativy nám situaci neulehčují. Mnohdy mi přijde, že vyplňujeme „papíry pro papíry“ a to je poměrně ubíjející.
Největší výzvy?
Pro mě je výzva převzetí a správa rodinného majetku a jeho další rozšiřování. Cítím odpovědnost vůči všem zaměstnancům, zákazníkům, dodavatelům, kteří naší firmě věří a znají ji dlouhá léta. Největší odpovědnost cítím ale vůči svým rodičům, kteří firmu vybudovali od píky a stálo je to značné úsilí. Nerada bych, aby toto úsilí přišlo vniveč kvůli tomu, že si s tím se sestrou jako druhá generace nebudeme umět poradit. Věřím ale, že toto nenastane a máme se sestrou nejlepší předpoklady pro to, abychom firmy dle rozvíjely.
Jaké máte osobní a jaké profesní přání, touhy?
Pracovní přání je asi pokrytou mou odpovědí, viz výše. (Rozvíjet náš rodinný holding a dobře ho nadále spravovat.)
Osobní přání – mít spokojenou a zdravou rodinu a s rodinou hodně cestovat a poznávat svět. Dále bych si přála, abych i nadále byla pánem svého času a dařilo se mi i do budoucna skloubit práci, děti, cestování i mé osobní koníčky (jóga, četba, cizí jazyky) minimálně tak, jako tomu bylo doposud.
Doporučila byste ostatním ženám podnikat co byste jim případně pro start podnikání doporučila?
Moje situace je asi trochu odlišná tím, že já jsem podnikání převzala po rodičích a nastoupila jsem již do nastartovaného a fungujícího byznysu. Obecně v byznyse ale podle mě platí, že je třeba mít velmi dobrý byznys plán, umět plánovat, udržet si nadhled, umět sledovat aktuální dění a odhadnout, jaké dopady způsobí ekonomice a mému podnikání, a nutná je také velká houževnatost a síla nevzdat se při prvním, ani při druhém problému.
Chtěla byste předat firmu dětem?
Ano, pokud to budou chtít. Pokud ne, nebude mi to vadit, protože mi jde především o to, aby moje děti byly šťastné a spokojené. Nicméně již nyní se s dětmi bavím o mé práci a občas se mnou do práce (na různé pobočky) jezdí, aby si již od útlého věku skládaly v hlavě myšlenky.
Autor: redakční text
Zdroj: Asociace malých a středních podniků a živnostníků (www.amsp.cz)
Foto: se souhlasem Ing. Terezy Zábranské, MBA
Tagy:inspirace inspirativní ženy rozhovor
