Katka Hovadíková se stala v roce 2018 vítěznou Asistentkou roku. Tuto soutěž pořádá Kristýna Stoklásková, která vede projekt Šéfův svět, jehož cílem je pozvednou prestiž asistentek. Katku do této soutěže přihlásil její šéf, protože ona sama k tomu neměla odvahu.
Jaké bylo vaše předchozí zaměstnání, Katko, a co vás vedlo ke změně?
Největší zkušenost jsem měla v Generali pojišťovně v Praze. Ale jsem z Chomutova a každodenní dojíždění mě vedlo k tomu, že jsem po dvou letech tuto pozici opustila a našla si práci v místě bydliště. Další dva roky jsem pracovala v Uniqa pojišťovně jako pracovník přepážky, asistentka manažera a zároveň pojišťovací zprostředkovatel. Důvodem ukončení této pozice bylo, že mě práce nenaplňovala a byla jsem ve stresu z plnění/neplnění plánů produkce pojištění.
Abyste vyhrála tento titul, co vše jste pro to musela udělat? Jak to probíhalo?
Soutěž se skládala z několika úkolů. Prvním z nich bylo sepsat svůj vlastní příběh, můj přínos pro aktuálního zaměstnavatele a také hodnocení zaměstnavatele. Následoval rozhovor přes Skype s porotou. Dalším úkolem bylo vymyslet, zorganizovat, natočit a sestříhat video z charitativní akce. Já jsem zvolila malování bytu v místním zařízení pro děti – Klokánek. Akce se moc povedla a udělali jsme kus krásné práce. Posledním úkolem bylo Assessment centrum, kde jsme se sešly už všechny finalistky a čekal na nás den plný úkolů. Psaly jsme esej, hrály týmovou hru, při které porota pozorovala naše chování „v akci“ a zpracovávaly jsme různé úkoly na počítači.
Co vám Asistentka roku dala, jakým přínosem pro vás tato akce byla a je?
Dala mi hlavně obrovskou příležitost k osobnímu rozvoji. Kurzy, které jsem výhrou získala, jsou jeden lepší než druhý. Navíc jsem se pustila do studia MBA u Ligs university, což je pro mě moc příjemné a studium mě baví. Další věc, neméně cennou, kterou mi soutěž přinesla, je vnitřní pocit uspokojení z pracovní pozice, pro kterou jsem se rozhodla. Výhra v soutěži je pro mě důkazem, že jsem ve své práci dobrá a že má smysl. Díky soutěži jsem poznala mnoho zajímavých a inspirativních lidí. Soutěž mi můj pracovní život posunula, jako bych si nazula sedmimílové boty.
Jak být podle vás dobrá asistentka, a ne pouze ta, která vaří kávu?
Musí být inteligentní a pracovitá. Práce asistentky je hodně o empatii a schopnosti rozpoznat, co se hodí, a co se naopak nehodí. Je potřeba mít stále otevřené oči i uši a sledovat, co se kolem děje. Správná asistentka je reprezentativní osoba firmy, proto záleží na tom, jak působí na okolí jako člověk. Je příjemné, když se jí daří hezky vystupovat a komunikovat. Pokud má svou práci ráda, je to na ní poznat. Také musí být pořádná. Bez pořádku se asistentka neobejde. Musíme vědět, kde co máme, a mít systém, který funguje.
Co obnáší vaše práce a co vás na ní nejvíc baví?
Moje práce obnáší každodenní telefonickou, e-mailovou a osobní komunikaci s klienty naší firmy a také komunikaci se zaměstnanci. Jsem pravou rukou jednatele. Musím mít přehled o tom, co kdo ve firmě dělá a na jaké zakázce pracuje. Zajišťuji veškerý materiální provoz firmy. Jsem „nárazníkem“ firmy. Každý, kdo k nám přijde, hovoří nejdříve se mnou a já jeho požadavek buď zpracuji sama, nebo jej přesunu na kolegu. Vedu každodenní porady, na kterých všechny seznámím s plánem dne a upozorním na mimořádné události.
Co říkáte na mýty a předsudky o asistentkách?
Mýty a předsudky jsou součástí naší každodenní reality. Netýkají se jen asistentek, ale všech možných skupin, ať jde o pracovní pozici, barvu vlasů nebo skupinu s nějakým názorem. Nedělám si z nich hlavu. Pokud chci tyto mýty bourat, stačí se chovat hezky a tak, aby to moje okolí ocenilo. Mě si nikdo kvůli mojí pozici nedobírá, nemá k tomu důvod. Myslím si, že tato pozice je velmi důležitá a podle toho se v pracovním životě také chovám. Pokud někdo chce mít předsudky, stejně s tím nic neuděláme. Můžeme mu maximálně vytřít zrak tím, jak budeme báječné a schopné asistentky.
Co děláte pro to, abyste byla ve svém oboru skutečně dobrá?
Pravidelně se vzdělávám. Poslouchám svoje okolí, hlavně šéfa. A pokud má někdo nějaký pozitivní nebo negativní postřeh, snažím se promyslet si ho a převést na svou práci. Myslím na to, jak mohu připomínku využít ke svému rozvoji. Dělám také drobnosti pro to, abych si udržela z práce radost. Tu drobnost, která nás pozvedne, musíme každý najít sám v sobě. Mně stačí si udělat velký úklid v kanceláři, něco trošku přestěhovat, koupit si něco nového do kanceláře a hned mám zase větší energii do práce.
Jaký je váš názor na celý projekt Asistentka roku, který vede Kristýna Stoklásková?
Je to projekt, který má smysl. Věřím, že nejen mně přinesla a přináší mnoho dobrého do práce. Celý projekt připomíná důležitost této pozice, která je možná často neviditelná, ale přesto nezbytná pro to, aby firmy fungovaly tak, jak mají. Myšlenka soutěže, pomáhat asistentkám být ještě schopnějšími, je jedinečná. Jsem vděčná za to, co jsem díky ní získala a měla možnost se naučit. Kristýna dává do celé soutěže své srdce, sama sebe a je to poznat.
Foto: archiv Katky Hovadíkové
Správná asistentka by měla reprezentovat firmu a dělat práci s láskou, říká loňská vítězka
-
Dana řídí podnik, ve kterém se daří dobré dílo. Pomáhá lidem s hendikepem
Kristýna Solničková||Rozhovory
Kroky Dany Drnovcové vždy směřovaly do oblasti sociálních služeb. Dnes je ředitelkou sociálního podniku DobroDílo, jehož posláním je návrat...
-
„Ženy by si měly plnit ambice,“ říká hejtmanka Jaroslava P. Jermanová. Proč nerezignovat na své ideály?
IvanaSýkorová||Rozhovory
„Ženy vnímají jinak, vidí v souvislostech, mají rozvinutější sociální cítění. A nejdou do toho s tím, že je to...
-
Cesta za rodinou. Mýty a pravdy o neplodnosti a asistované reprodukci
KristinaGrey||Rozhovory
Problematika neplodnosti v sobě zahrnuje aspekty somatické, psychické i sociální. Nedá se říct, která z těchto oblastí je více...
-
Menstruaci jsem nesnášela, říká Dana-Sofie. Začala se tedy zabývat cyklickými proměnami a studovat je sama na sobě
MartinaRichterová||Rozhovory
„Tvořím, píšu a žiju cyklicky,“ říká o sobě Dana-Sofie Šlancarová. Ženský cyklus ji natolik fascinoval, že se mu začala...
-
Tanec a historie jsou její osud. Hraběnku Marii Kinsky provází celý život
MartinaRichterová||Rozhovory
Její život je neodmyslitelně spjatý s tancem i s významným příjmením. Hraběnka Marie Kinsky se narodila ve Francii, kde studovala tanec...
-
Mým největším kritikem jsem já sama, říká sopranistka Kateřina Kněžíková
Lucie Janotová||Rozhovory
Krásná, talentovaná a úspěšná… Kateřina Kněžíková dostala do vínku všechna nej! Sama ale přiznává, že za jejím úspěchem stojí...
-
Opustila školní prostředí a dnes lidem pomáhá vnést do života spokojenost a emocionální rovnováhu
Kristýna Solničková||Rozhovory
Martinu Taubrovou byste ještě před několika lety potkali za katedrou. Učila totiž na gymnáziu a jako nadšený pedagog předpokládala,...
-
Najít dobré zaměstnání i přes zdravotní handicap? Máme radost, že díky portálu ŽENY s.r.o. se to Míše podařilo. Nedávno získala práci snů
Michala Jendruchova||Rozhovory
Od svých dvanácti let musela Míša vzdorovat osudu. Vzhledem k nemoci kyčelních kloubů, kvůli kterým nesměla cvičit, sportovat ani...