Poprvé Marie Musilová (35 let), které všichni říkají Mája, otěhotněla, když jí bylo 31 let. Vše probíhalo téměř ukázkově bez jakýchkoliv komplikací. Rok 2015 byl pro ni velmi šťastný, protože se vdala a porodila holčičku Marušku. Bohužel druhé těhotenství už tak pohodové nebylo. Jaroušek vykoukl na svět o 3,5 měsíce dříve.
Maruška se narodila císařským řezem z důvodu abcesu. Po dvou letech začala Marie s manželem přemýšlet o sourozenci pro malou. Zadařilo se nám poměrně rychle a v říjnu 2018 jsem podruhé otěhotněla. Měli jsme obrovskou radost. Bohužel toto těhotenství bylo od začátku rizikové,“ vypráví Mája, která ještě před Vánoci začala slabě krvácet. Na konci ledna krvácení ještě zesílilo a Mája musela do nemocnice s verdiktem, že se jedná možná o potrat. „Tehdy jsem byla ve 13. týdnu těhotenství. Deset dní jsem ležela a brala léky a krvácení na chvíli přestalo. Doma jsem se potom také šetřila, i když to bylo s dvouletou holčičkou náročné,“ pokračuje Mája.
Krvácení ji provázelo celé těhotenství
Slabé krvácení a špinění ji provázelo stále. „Musela jsem si hlídat, aby nemělo větší sílu nebo intenzitu. Na konci března na genetickém vyšetření jsme byli štěstím bez sebe, když jsme se dozvěděli, že čekáme chlapečka,“ vzpomíná. Vše se zdálo být v pořádku, jen cíp placenty zůstal dole. „Pan doktor nás ale uklidnil, že se to ještě může upravit. A tak jsme si vůbec nepřipouštěli, že by to mohlo být jinak,“ říká.
V úterý 16. dubna k ránu Máju probudilo silné krvácení. „Žádná bolest, jen jsem krvácela. Moje gynekoložka zrovna nebyla v ordinaci, tak jsme vyrazili na pohotovost do Strakonic. V nemocnici už si mě nechali. Musela jsem zůstat ležet, mít klidový režim. Lékaři se snažili zabránit předčasnému porodu, který hrozil,“ vzpomíná na těžké chvíle Mája. Bohužel to nepomohlo, začala silně krvácet, do toho se přidaly bolesti břicha. Lékaři ji převezli do Českých Budějovic, kde ležela přímo na porodním sále, dostala kortikoidy na dozrání plic miminka a modlila se, aby miminko vydrželo v bříšku co nejdéle.
Malý se narodil v 25. týdnu těhotenství
„Stále jsem se snažila být optimista a nepřipouštět si, že budu rodit takhle brzy. Jenže Jaroušek to chtěl asi jinak. Pospíchal na svět a narodil se 23. dubna 2019 akutním císařem. Byla jsem ve 25. týdnu těhotenství,“ vypráví svůj příběh Mája. Miminko do dlaně vážilo 860 gramů a měřilo 36 cm. „Stále jsem nemohla uvěřit všemu, co se děje. Ráno se za mnou zastavil pan doktor, řekl mi, co se stalo, že Jaroušek je na novorozenecké JIRP, na svůj gestační věk je to macek, žije a zatím je šikovný,“ dodává.
Následovalo období plné strachu, obav, naděje i beznaděje. Tehdy se dozvěděla o pacientské organizaci Nedoklubko, která pomáhá rodičům nedonošených dětí. „Četla jsem si různé příběhy předčasně narozených miminek a trochu si udělala obrázek o tom, co nás čeká,“ pokračuje. „Když mě propustili domů a vraceli jsme se bez miminka, celou cestu jsem proplakala. Doma jsem se nedokázala smát a myšlenkami jsem zůstala v nemocnici. Na neonatologii jsme dvakrát denně volali, jezdili jsme tam každý druhý den, vozili jsme mlíčko, Jarouška jsme se dotýkali, mluvili na něho.“ Přestože byl malý neskutečný bojovník a zpočátku se vše zdálo dobré, komplikace na sebe nenechaly čekat.
Na svět přišel hodně brzy.
„Bylo to 8. května, přijeli jsme malého klokánkovat a čekal nás šok. Pootevřela se dučej v srdíčku a způsobila krvácení do plic. Malý musel být připojený na ventilátor. Ale i tohle zvládl na jedničku. O tři týdny později pokořil kilo, tehdy mu byl měsíc,“ pokračuje maminka. Na začátku června si mohla Mája malého v inkubátoru poprvé přebalit a změřit teplotu. Přestože se čas od času objevovaly drobné problémy, chlapeček krásně přibíral a sílil. Po 72 dnech byl přeložen na pokoj intermediální péče a za krátko už mohla Mája nastoupit k němu do nemocnice. „První dny tady byly ještě těžké. Najednou slyšíte každý pokles saturace a tepů, každé pípnutí, díváte se, jak vám ho odváží zas z pokoje, aby byl pod dohledem. Stresem jsem přišla o mlíčko, naštěstí jsme zvládli dost zamrazit, tak ještě chvilku vydrželo,“ vzpomíná.
Jaroušek strávil v nemocnici 121 dní
Jarouškovi se nevyhnuly další problémy spojené s předčasným narozením. Byla mu zjištěna chudokrevnost, retinopatie oči. „Léčba naštěstí zabrala a malý se postupně zbavil i sondy na krmení, pil krásně z lahvičky. Jediný problém, který zůstal, byl kyslík,“ pokračuje Mája. Nakonec ale i tuto překážku zvládl. Po 121 dnech v nemocnici vážil krásných 3,5 kila a šťastní rodiče si ho mohli odvést domů.
„Ze začátku jsme jezdili dost často na nejrůznější kontroly. Oční, neurologie, kardiologie, pneumologie, hematoonkologie, rehabilitace a cvičení Vojtovky, vývojová poradna… Teď je Jarouškovi 21 měsíců bio, skoro 17, 5 měsíců korigovaně. Vojtovku už cvičit nemusí, kontroly postupně odpadají, zůstaly nám jen brýličky a čekáme, jestli se dučej úplně uzavře. Když vidíme na tvářích doktorů, kteří Jarouška znají od malička, nadšení z toho, kam to dotáhl, jsme nesmírně pyšní,“ pokračuje šťastná maminka.
Jaroušek je dnes zdravý chlapeček, který se má čile k světu.
Na malém Jarouškovi byste dnes jen stěží poznali, že se narodil o 3,5 měsíce dříve. Je drobnější, alel neskutečně živý a má se čile k světu. „Jaroušek nechodí, ale pořád běhá. Všude si přisune židli a vyleze, kam chce. Je zvídavý, začíná mluvit, opakuje slova a je s ním obrovská sranda. Jsme neskutečně šťastní, že to tak dopadlo, i když ty začátky byly krušné,“ uzavírá Mája svůj příběh se šťastným koncem.
Zdroj: Marie Musilová
