Dědičnost je to, v co věříme, když máme inteligentní děti.
Mnozí z nás si jistě občas kladou otázku, jak jít na své děti, aby doma vládla pohoda a klid. Chceme s nimi jednat jako s moudrými a téměř dospělými, ale ne vždy se nám komunikace daří. V čem je tedy zakopán pes?
„Dědičnost je to, v co věříme, když máme inteligentní děti.“
Charles Chaplin
Byli jsme nějak vychováni, čímž jsme si osvojili určité vzorce chování. Pak jsme ale pochopili, že řada z nich nefunguje a nevede k cíli. Je tedy načase se zamyslet. Proč? Protože cesta k dítěti je zároveň i cestou k sobě, tedy k tomu, co je uloženo hluboko v nás, ale zatím nemělo šanci prodrat se do našeho vědomí. Jak na to?
Vzájemně se respektujte. Pokud tedy například požadujete po dítěti, aby nemluvilo u televize, nedělejte mu totéž vy sami.
Hledejte si společnou zábavu. Je krásné, když mají rodiče a děti stejného koníčka a jsou spolu více než ti, co se potkávají doma jen po práci a po vyučování a řeší pouze věci týkající se úklidu a školy. A to v lepším případě. Někde vedle sebe žijí takřka bez povšimnutí.
Povzbuzujte ho. Každý pookřeje, je-li pochválen a cítí-li, že v něj rodiče věří a váží si jeho úspěchu či píle. Pochvala bývá nejlépe vnímána jako projev lásky a zájmu. Dítě navíc cítí, že je přijímáno a že dělá druhým radost. Někdy je ovšem nutné, aby si vyslechlo i kritický pohled na nějakou věc a snažilo se vzít na vědomí postoj svých vychovatelů. Zkušenost je přece jen něco, co dítěti chybí. A my jsme tu proto, abychom mu byli nablízku.
Vyjadřujte mu lásku jakýmkoli způsobem. Každý rodič ví, jaký druh lásky je jeho dítěti nejbližší. Pro někoho je to právě zmiňované povzbuzení, pro jiného podrbání ve vlasech, objetí, polibek, nebo drobný dárek ve formě věci či zážitku. Každé dítě je jiné a rodič jistě ví, jak na něj, aby bylo co nejspokojenější.
Vždy platí, že dítě by mělo cítit bezpečí a domov by pro něho měl být přístavem, kam se schoulí i za „největší bouře“ a nalezne pochopení a teplou náruč svých rodičů.
Pokud byste měly zájem dozvědět se o potřebě přijímání lásky svého dítěte co nejvíce, doporučuji knihu Děti a pět jazyků lásky od dvojice autorů Gary Chapman a Ross Campbell. Je výborně napsaná.
Zdroj foto:Pixabay.com
