Desatero pro českou mámu, cestující do Kostariky
Jsou české a kostarické mámy jiné? V tom zásadním – mateřské lásce k dětem není určitě ani kousek rozdílu. Velký rozdíl je v samotném žití – v Kostarice žijí pospolu celé rodiny, děti si místo hraček užívají spíše radovánek se sourozenci a širokým příbuzenstvem. Žije se spolu a žije se venku. Ještě v roce 2004 jsme neměli v San Gerardu ani telefon a televizi, natož internet. Během pěti let se to ale změnilo. Dnes je tu telefon, kabelová televize a hodně lidí má i internet. Elektrická energie se sem dostala až v roce 1987, takže ještě mí vrstevníci vyrůstali bez elektřiny. I teď to ale není s elektřinou žádný med – vypadává několikrát denně a nikdo nikdy neví, kdy zase naskočí. Tím trpí hlavně malý obchůdek v San Gerardu, který prodává mražené maso. Když nejde dlouho elektřina, vše se musí vyhodit.
Desatero pro českou mámu, cestující do Kostariky:
Mámy mají vždy přednost
Těhotné ženy a ženy s dětmi mají absolutní přednost ve frontách – v bankách, státních zařízeních, autobusech a dalších. Kdekoli se zkrátka na něco čeká – mámy mají vždy přednost.
12 hodin po porodu se jde domů
Rodí se tu jako na běžícím pásu. Hodně dětí a málo nemocnic. Novopečená maminka jde domů 8 – 12 hodin po porodu. Kolem porodnic chodí maminky s kontrakcemi a čekají na příjem. Proč? Protože vás tu nepřijmou do porodnice dřív, než když jste otevřená na 5 cm.
Lékaři jezdí za dětmi
Lékaři tu jezdí na motorce i do těch nejvzdálenějších vesniček. Navštěvují děti doma a rovnou je i naočkují.
Kočárky se tu nevedou
Své děti prostě nosí rodiče v náručí. Když potřebuje maminka nakoupit, vezme s sebou babičku, aby jí mohla podržet dítě a maminka měla volné ruce na nákupy.
Děti nemají moc hraček
Hračky jsou tu velmi drahé, takže děti tolik hraček nemají. Zato mají spoustu sourozenců, bratranců a sestřenic a tráví aktivně čas spolu.
Dudlíky ničí dětem zuby
Dudlíky se tu nepoužívají, protože všichni věří, že dudlíky ničí dětem zuby. Já jsem byla snad jediná, která jej používala. Tedy ne já, ale můj syn.
Kojení povoleno
Kojí se úplně všude. Vleže, vsedě, ve stoje, za chůze, při spěchu na autobus, při nákupech, v autobuse, v taxíku…Bez žádného šátku, žádné skrývání. Prostě prso ven a je to.
Jediná kniha – BIBLE
Knížky pro děti ani pro dospělé se tu příliš nevidí. Jediná kniha, která doma nesmí chybět, je Bible. Sice se dají nějaké knihy koupit v papírnictví, ale jsou nesmírně drahé.
Do školy v uniformách (a někdy na koni)
Děti chodí do školy v uniformách, od pondělí do pátku, od 7.00 – 10.40 hod. Servíruje se jim tam snídaně i oběd zdarma. Ve třídě je maximálně 6 – 10 žáků. A do školy jezdí mnohé děti na koni.
Zuby se čistí po každém jídle
Děti si tu čistí zuby po každém jídle. Opravdu po každém, i ve škole. Umyvadlo je venku a děti chodí a čistí si zuby. Tenhle zvyk, který se mi moc líbil, neplatí jen ve škole, ale i doma a v práci taktéž.
2 rady kostarických maminek:
V těhotenství a zejména před porodem pravidelně pijte nápoj ze lněného semínka. Lněné semínko je kluzké a miminko tak při porodu lehčeji vyklouzne ven a je mnohem čistší.
Po porodu hodně pijte heřmánkový čaj – ten totiž zastaví krvácení.
Jana: „Obě rady jsem si vzala k srdci a musím říct, že fungují.“
Jana Mosely žije se svým mužem a třemi dětmi v San Gerardu, přímo u brány do národního parku Chirripó v Kostarice. Tropická země, perla střední Ameriky, je jejím domovem od roku 2003. Svůj životní příběh plný dobrodružství, romantiky, lásky a duchovního růstu o životě v zemi, kde se žije tak trochu jiným rytmem, popsala v knize ALOHA.
Zdroj foto:Pixabay.com
