Často můžete slýchat, že narození dítěte je pro ženu tou nejšťastnější událostí v životě. U některých novopečených maminek ale radost nepřichází. Naopak, společně s mateřstvím se může objevit poporodní blues, anebo dokonce poporodní deprese či psychóza. Jak je možné takovým ženám pomoci a jaké věty naopak nepoužívat, abyste nezpůsobili více škody než užitku?
Místo úsměvu a všeobjímajícího štěstí se po porodu může objevit smutek, slzy, nespavost, obviňování druhých, apatie nebo dokonce snaha ublížit sobě či dítěti. „O tom, že mateřství může přinášet i těžké chvíle se ve společnosti stále mluví málo. Psychika ženy je v době těhotenství a porodu přitom vystavena těžké zkoušce. Přijetí nové role a mnohdy náročná péče o novorozence s sebou přináší změnu životního stylu a zejména nedostatečný a narušený spánek. V tomto nelehkém období se tak mohou projevit i psychické obtíže,“ popisuje MUDr. Tereza Wohlgemuthová, lékařka z gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice Slaný.
Až 80 % žen může po porodu přepadnout smutek či přecitlivělost
Je důležité rozlišovat mezi takzvaným poporodním blues a poporodní depresí či psychózou. Poporodní blues se vyznačuje přecitlivělostí, zvýšenou plačtivostí a nejistotou. Týká se až 80 % žen a odezní většinou do dvou týdnů. Oproti tomu poporodní deprese či psychóza vyžaduje odbornou pomoc. Poporodní psychóza je akutní stav, který se rozvíjí nejčastěji v řádu dnů či několika týdnů po porodu a její rozvoj může být velmi rychlý a dramatický. Naštěstí její výskyt není tak častý, postihuje 1–2 ženy na 1000 porodů, v České republice jde tedy o 100–200 žen ročně.
„Chcete ublížit mému dítěti“
Existuje více forem poporodní psychózy, které se mohou lišit svými příznaky, vždy jde ale o narušené vnímání reality. „U některých žen dominuje zmatenost, u jiných naopak nepřiměřeně zvýšená nálada, pocit zrychlených myšlenek, zvýšená mluvnost, takzvaná mánie. Často se objevují i tělesné či smyslové vjemy neodpovídající realitě – halucinace, ať již ve formě tzv. slyšin či vidin, mohou se ale objevit i čichové halucinace,“ popisuje MUDr. Wohlgemuthová a dodává, že výjimkou nejsou ani bludy, kdy bývají ženy podezíravé až paranoidní vůči svému okolí, například mohou obviňovat manžela či jiné osoby, že se snaží ublížit dítěti nebo i jim samotným. Dalším obvyklým rysem je narušení spánku.Kojení se už nezakazuje
Dříve se o výše popsaných stavech hovořilo jako o „laktační“ psychóze, protože se mělo za to, že velký vliv na rozvoj duševní poruchy mají hormony spojené s těhotenstvím a kojením, zejména prolaktinu. „Proto bylo v minulosti těmto ženám doporučováno nekojit. Dnes již víme, že laktace není jediným spouštěčem a proto ženám, které mají zvýšené riziko rozvoje poporodní psychózy, se již plošně laktace nezastavuje. Z dnešního pohledu se jeví jako největší rizikový faktor preexistující duševní onemocnění, nejčastěji jde o bipolární poruchu, tedy stav, kdy se střídají období deprese a takzvané mánie. Dále jde o ženy, které již měli diagnostikovanou psychotickou poruchu či schizofrenii,“ vysvětluje MUDr. Wohlgemuthová ze slánské porodnice. Připouští však, že u nemalého procenta žen se poporodní psychóza může objevit nečekaně, i když v minulosti žádné psychiatrické potíže neměly.Riziko je možné odhalit předem
Ideální je, když se ženy, u nichž hrozí riziko rozvoje poporodních psychických potíží, odhalí zavčasu, dříve, než u nich dojde k příznakům. „Naše porodnice se proto zapojila do projektu Národního ústavu duševního zdraví, který je zaměřený na poporodní deprese, poporodní blues atd. Informujeme o něm maminky už v těhotenské poradně. Jedná se o vyplnění krátkého dotazníku na tabletu, který je rodičkám zapůjčen. Vyplnění je samozřejmě dobrovolné, my jej však doporučujeme. Vysvětlujeme ženě dopředu, že dotazník nedostává proto, že bychom ji označovali za blázna, ale je určen pro všechny novopečené maminky. Díky tomu můžeme vytipovat, zda nepatří do rizikové skupiny,“ popisuje MUDr. Markéta Matoušková, primářka gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice ve Slaném.
„Peerky“ si samy prošly problémy, teď pomáhají druhým
Tým odborníků následně vyhodnotí vyplněný dotazník a může identifikovat ženy, které jsou rizikové pro rozvoj duševních obtíží, a posléze je kontaktovat s nabídkou pomoci. „Existují také tzv. peer pracovnice. Jedná se o ženy, které se samy setkaly po porodu s podobným problémem a jsou dostupné jak na telefonu, tak mohou i za maminkami přijít a fungovat jako první pomoc. Kontakty na tyto „peerky“ najdete na stránkách organizace Úsměv mámy a můžete si vybrat tu, která je ve vašem regionu. Je vycvičená na to, aby dokázala provést krizovou intervenci a pokud zjistí, že se jedná o hodně špatný stav, předá ženu psychologovi či psychiatrovi, který s ní dále pracuje,“ dodává primářka Matoušková.Jaké věty vynechat a jaké naopak mohou pomoci?
„Máš zdravé dítě, tak na co si stěžuješ?“ „Všichni se občas cítíme mizerně.“ Ženě, u které se objeví poporodní blues nebo poporodní deprese, podobným přístupem rozhodně nepomůžete. Právě nejbližší okolí ženy, jako je manžel, partner, rodiče, sourozenci nebo přátelé, jsou ti, kdo by si špatného psychického stavu u novopečené maminky měli všimnout jako první a snažit se podat pomocnou ruku. Je ale důležité si uvědomit, že se jedná o nemoc, nikoliv selhání či slabou vůli. Proto pocity ženy ani celou situaci nebagatelizujte, ale raději naslouchejte a zkuste, aby si s vámi otevřeně promluvila o pocitech beznaděje, prázdnoty, selhání, o smutku, ale třeba i o myšlenkách na sebevraždu. Velký význam i účinek mají obyčejné věty typu: „Jak ti můžu pomoci?“ „Myslím na tebe.“ „Jsem tady pro tebe.“Místo dvacátého plyšáka pro miminko raději přineste krabičku s obědem
Velice důležité je také nabídnout čerstvé mamince pomoc s každodenními úkoly, například vyprat prádlo, uvařit oběd, uklidit, najít paní na úklid, vzít miminko na procházku s kočárkem a ženě tak dopřát alespoň „chvíli klidu“, čas sama pro sebe. „Vzpomínám si například, jak mi jedna z maminek říkala: Opravdu mi udělalo velkou radost, když kamarádka nepřišla na návštěvu s obvyklými dortíky, ale přinesla mi krabičku s obědem. Bylo to milé a praktické překvapení,“ dává příklad pomoci MUDr. Tereza Wohlgemuthová.Kde hledat odbornou pomoc?
Pokud se u čerstvé maminky objevují psychické problémy déle než 14 dní, anebo zaznamenáte vážné potíže, jako jsou halucinace či myšlenky na sebevraždu, neváhejte se obrátit na odborníky.- praktický lékař (někdy je pro člověka snazší dojít za praktickým lékařem než za psychoterapeutem/psychiatrem apod.)
- psychoterapeut
- psychiatr
- nonstop krizové linky – Pražská linka důvěry, Linka první psychické pomoci, Centrum krizové intervence
- Úsměv mámy (www.usmevmamy.cz) – organizace, kde se ženy mohou svěřit se svými pocity a spojit se s dalšími ženami, které bojovaly s podobnými problémy
- www.perinatal.cz – obsáhlé webové stránky předních českých odborníků z Národního ústavu duševního zdraví, kde najdou pomoc a radu jak ženy, tak jejich okolí
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...