Barbora Nejedlá působí v rámci organizace WOMEN FOR WOMEN (W4W) jako manažerka projektu Obědy pro děti a SOS do školky. O prvně jmenovaném jsme si blíže popovídaly, neboť rodin, které si nemohou dovolit zaplatit dětem obědy bohužel přibývá. Zároveň se rozhovor může stát inspirací pro školy, aby se s příchodem nového školního roku k projektu také přihlásily. Obědy pro děti nejsou totiž jen o tom, že je dítěti zajištěna strava pro jeho zdravý vývoj, ale v důsledku jej projekt chrání také před vyčleněním z kolektivu, jež častokrát vede k dalším problémům nejen během školní docházky.
Můžete stručně představit projekt Obědy pro děti a jak se za více jak deset let proměnil?
Projekt Obědy pro děti je celorepublikový a pomáhá dětem, jejichž rodiny se ocitly v obtížné životní a finanční situaci a nemohou si dovolit hradit školní stravování. Pro tyto děti může být oběd ve školní jídelně mnohdy jediným pravidelným teplým jídlem denně. Ve spolupráci se základními školami a jídelnami jim zajišťujeme pravidelné školní stravování, aby měly naplněnou základní potřebu a zároveň nebyly vyčleňovány z kolektivu spolužáků.
Za více než dvanáct let existence jsme společně se státem a soukromými dárci pomohli více než 130 000 dětem. Spolupracujeme s více než 1 200 základními školami po celé republice a těší nás, že jejich počet stále roste. V loňském roce mělo díky podpoře projektu Obědy pro děti zajištěné školní stravování téměř 16 500 dětí. Realizace projektu Obědy pro děti neziskové organizace WOMEN FOR WOMEN byla podpořena také Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programu Podpora školního stravování žáků základních škol pro rok 2025.
Před třemi lety vznikl na základě pozitivních zkušeností z projektu Obědy pro děti také projekt SOS do školky, jehož prostřednictvím podporujeme úhradou stravování dětí v mateřských školách i jejich předškolní vzdělávání, a tím možnost jejich rodičů vrátit se do práce.
V posledních letech pozorujeme proměnu ve skladbě rodin, které pomoc potřebují. Do obtížné situace se dnes stále častěji dostávají i domácnosti, které byly ještě před několika lety finančně stabilní.
Jaká je aktuální realita českých školních jídelen? Pozorujete, že by postupem let počet rodin, které potřebují vaši pomoc klesal, nebo spíš naopak?
Pro mnoho dětí v Česku není teplý školní oběd samozřejmostí. Realita ukazuje, že potřeba pomoci rozhodně neklesá, spíše naopak. Rostoucí životní náklady, ceny bydlení a energií dopadají na stále širší skupinu rodin. Školní jídelny přitom nehrají důležitou roli pouze z hlediska výživy, ale i vzdělávání. Pro mnoho dětí představují také důležitý společenský moment dne, tady možnost být součástí kolektivu a sdílet běžné školní fungování se spolužáky.
Vidíte v rámci České republiky výrazné regionální rozdíly?
Ano, regionální rozdíly jsou patrné. Vyšší potřebu pomoci dlouhodobě evidujeme v sociálně zatížených regionech, ale v posledních letech vidíme nárůst žádostí i ve velkých městech, včetně hlavního města, kde rodiny zatěžují především vysoké náklady na bydlení a celkové životní náklady.
Kdo je dnes typickým příjemcem pomoci? Jsou to primárně například děti z neúplných rodin apod.?
Typický příjemce pomoci se postupně mění. Vedle dětí z neúplných rodin nebo rodin dlouhodobě žijících v tíživé situaci se stále častěji setkáváme i s rodinami, které se do problémů dostaly vlivem aktuální ekonomické situace – například po ztrátě zaměstnání, rozvodu nebo kvůli výraznému nízkému příjmu i růstu životních nákladů.
Jak těžké je identifikovat dítě v nouzi, resp. rodinu, která potřebuje skutečně pomoci? Mnohdy nemusí mít rodina potíže s penězi, ale spíše s jejich alokováním, nepomohla by zde více třeba edukace v oblasti finanční gramotnosti?
Spolupracujeme především se školami, které mají možnost citlivě vnímat situaci konkrétních rodin. Učitelé si mohou při identifikaci dítěte v nouzi všímat zejména kombinace opakujících se varovných signálů, jako jsou časté nebo dlouhodobé absence, pozdní příchody, opakované zapomínání pomůcek, náhlý pokles prospěchu, zhoršení soustředění, nevypracovávané domácí úkoly. Mezi změny chování dítěte může patřit stažení se do ústraní, plačtivost, podrážděnost, konflikty nebo naopak apatie. Dítě se také může svěřit učiteli nebo spolužákům o obtížné situaci doma (dluhy, rozchod rodičů, stěhování, nemoc apod.). V takové situaci je na místě citlivý rozhovor a včasné zapojení školního poradenského pracoviště, čímž lze předejít prohlubování problémů.
Někdy skutečně nejde pouze o nedostatek financí, ale i o schopnost s nimi hospodařit. Edukace v oblasti finanční gramotnosti by určitě mohla části rodin pomoci, sama o sobě ale nestačí. Řada domácností se dnes nachází v situaci, kdy ani při velmi odpovědném hospodaření nedokáže pokrýt všechny základní potřeby a každý měsíc doslova vybírá, které náklady může poplatit.
Častým jevem v jídelnách bývá také to, že děti jídla vracejí téměř netknutá (a jistě se mezi nimi najdou i děti, jejichž rodiče získali podporu). Jak tomuto plýtvání předcházet?
Je to komplexní téma, které nelze zjednodušovat na jedinou příčinu. Důvodů, proč děti obědy nedojídají nebo vracejí, může být celá řada – od stravovacích návyků z domova a vybíravosti až po to, že jim konkrétní jídlo jednoduše nechutná. Prevencí je podle nás především větší komunikace s dětmi a jejich aktivní zapojení do debaty o školním stravování. Důležité je také vést děti ke zdravému vztahu k jídlu, aby si uvědomovaly jeho hodnotu i úsilí a práci, které jsou spojeny s jeho přípravou. Některé školy například dobře pracují s možností menších porcí nebo průběžně zjišťují, jaká jídla děti preferují.
Důležité je nejen to, aby dítě mělo na stole talíř, ale také co v něm je. Máte v rámci projektu ambici mluvit i do nutriční hodnoty a kvality školních obědů?
Primárně se zaměřujeme na dostupnost obědů pro děti, ale kvalita stravování je samozřejmě velmi důležitá. Přístup ke zdravé výživě může být celkově obtížný zejména pro rodiny s nízkými příjmy. Přínosem pomoci může být nejen omezení podvýživy, ale i špatné výživy, která je rozšířenější u dětí pocházejících ze znevýhodněného prostředí.
V Česku je pozorován nárůst obézních dětí, kdy u dětí ve věku 13 až 17 let stoupl od roku 1996 podíl jedinců s nadváhou z 10 na 25 %. Statistiky přitom ukazují, že dítě, které se narodí do hůře situované rodiny, čelí téměř trojnásobně vyššímu riziku obezity než dítě z bohatších poměrů a dvojnásobně vyššímu riziku ve srovnání s dítětem ze střední třídy (zdroj: SZÚ, TZ z 4. 3. 2024). Obezita přitom nepředstavuje jen otázku vzhledu, ale podle dat WHO patří mezi významné faktory, které mohou v průběhu života přispívat k rozvoji dalších zdravotních komplikací a obtíží (fyzických i psychických) a negativně ovlivňovat zdraví populace v evropském regionu.
Vnímáme, že školní jídelny mají v České republice obecně poměrně dobrý standard, zároveň podporujeme diskusi o dalším zlepšování nutriční hodnoty i modernizaci školního stravování. Podpora zdravějšího (nejen školního) stravování je dlouhodobou investicí do zdravější populace, nižších budoucích nákladů na zdravotní péči a odpovědné veřejné politiky.
Jaký dopad může mít tato zkušenost s nedostatkem na budoucí život dítěte? Může vzniknout nějaký hlubší problém, pokud žije s pocitem, že i uspokojení základní potřeby je luxus? Jakou roli hraje společné stravování v socializaci dítěte?
Děti ze znevýhodněného prostředí často zažívají situace konfrontace – například když si nemohou dovolit stejné oblečení, nemají peníze na svačiny, školní obědy, školní akce nebo volnočasové aktivity a kroužky. To vše je činí nápadnými a zranitelnými. Ostatní je snáze vyloučí ze společných konverzací a aktivit. Dítě se tak ocitá stranou, což dále posiluje jeho pocit, že „nikam nepatří“. Když spolužáci nechápou jeho situaci, mohou jej zesměšňovat nebo ignorovat. Dítě, které je dlouhodobě frustrované a nejisté, může reagovat přecitlivěle nebo agresivně, což vztahy dál zhoršuje. Dítě, které opakovaně zažívá vyloučení, si tento pocit může nést i do dospělosti.
Pravidelné stravování ve školní jídelně a možnost účastnit se „běžného“ školního života přitom významně zvyšuje pocit sounáležitosti a snižuje riziko sociálního vyloučení. Zásadní je také podpora psychické pohody dětí a dospívajících – tedy posilování zdravého sebevědomí, samostatnosti a odolnosti, rozvoj schopnosti vyrovnávat se se stresem, dostatek prostoru pro aktivní odpočinek i vytváření zdravých vztahů a návyků v oblasti psychohygieny. Tyto faktory mají významný dopad na jejich každodenní život i budoucí fungování.
Máte zpětnou vazbu o tom, co s dítětem udělá, když začne pravidelně obědvat s ostatními?
Ano, a bývá velmi pozitivní. Naše dotazníkové šetření mezi zapojenými školami potvrzuje, že právě oběd ve školní jídelně často rozhoduje o tom, jak žák zvládne školní den, udrží pozornost a začlení se mezi spolužáky. Školy zároveň popisují, že pravidelné jídlo se pozitivně promítá nejen do zdraví dětí, ale i do školních výsledků a vztahů ve třídě, a to dokonce během několika týdnů. Děti jsou klidnější, lépe se soustředí při výuce, jsou aktivnější a zlepšuje se jejich školní docházka i prospěch. Pro mnohé z nich je pravidelný oběd mnohem víc než jen jídlo – znamená pocit jistoty, stability a běžného fungování mezi vrstevníky.
Co ovlivňuje to, zda se škola do projektu přihlásí? Bývá to spíše povědomí o projektu, nebo třeba obava z další administrativní zátěže?
Klíčové je povědomí o projektu a ochota školy či konkrétních pedagogů aktivně pomáhat. Někdy může hrát roli i obava z administrativní zátěže, proto se snažíme celý proces co nejvíce zjednodušit a školám poskytujeme maximální podporu i v tomto směru.
Projekt Obědy pro děti funguje již třináct let, což je na jednu stranu úspěch, ale z jiného úhlu pohledu smutná vizitka státu, že je tohoto vůbec zapotřebí. Do jaké míry funguje spolupráce a Ministerstvem práce a sociálních věcí? Existuje něco, co by v tomto ohledu výrazně pomohlo zlepšit situaci rodin, nebo alespoň vaši práci (například inspirace nějakým fungujícím modelem ze zahraničí)?
Země Evropské unie přistupují ke školnímu stravování odlišně. Od plošné podpory pro všechny děti (určitého věku) až po omezené či téměř žádné bezplatné stravování. Univerzální bezplatné školní stravování poskytují Finsko, Estonsko, Lucembursko nebo Švédsko, ale i Chorvatsko. Systém zacílený na děti z rodin s nízkými příjmy mají vedle Česka také Slovensko, Slovinsko, Kypr, Německo, Španělsko, Maďarsko, Polsko, Portugalsko. Podporu směřovanou do vybraných znevýhodněných oblastí nebo škol dle socioekonomického profilu žáků má Belgie, Irsko, Holandsko, Rumunsko či Řecko. Téměř nulová podpora bezplatného stravování je v Rakousku, Francii a Itálii. V Bulharsku a Dánsku mají stravování zdarma zajištěny pouze pro předškolní děti. Inspiraci lze tedy hledat v zemích, kde jsou školní obědy financované v plné výši nebo výrazně více podporované i v rámci státní sociální podpory. Takový model by mohl pomoci nejen rodinám a dětem, ale i školám.
Dlouhodobá spolupráce s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programů na podporu školního stravování žáků základních škol i podporu předškolního vzdělávání dětí je významná a efektivní. Prostor pro větší spolupráci s dalšími ministerstvy a institucemi tu ale určitě je.
Myslíte si, že někdy nastane doba, kdy si budete moci říci, že vaše úloha již skončila?
Byli bychom rádi, kdyby jednou naše pomoc nebyla potřeba. Realita ale zatím ukazuje, že podobné projekty mají stále své opodstatnění a pro mnoho rodin představují důležitou podporu v náročné životní situaci.
Jaké jsou cíle projektu pro příští školní rok?
Školy zdůrazňují potřebu dostupných podpůrných služeb – školních psychologů, sociálních pedagogů a programů zaměřených na podporu rodin. Vnímáme, že dnešní doba klade obrovské nároky na duševní, fyzickou i finanční odolnost jednotlivců i celých rodin. Právě posilování této odolnosti se stává naší prioritou – nejen v rámci WOMEN FOR WOMEN, ale i při našich dalších aktivitách.
Pokud by se někdo (firma či jednotlivec) chtěl stát dárcem, jaké jsou možnosti?
Možností je více od jednorázového finančního daru prostřednictvím webu neziskové organizace WOMEN FOR WOMEN přes dlouhodobé partnerství až po zapojení firem do podpory projektu. Měsíčně stojí školní obědy průměrně 850 Kč na jedno dítě, ročně pak 8 500 Kč. Tuto či jakoukoli částku může za rodinu převzít i dárce či firma – finančním darem na projekt Obědy pro děti – a zajistit tak dalšímu školákovi místo u stolu se spolužáky. Každý příspěvek má přímý dopad na konkrétní dítě a může mu pomoci prožít běžný školní den s jistotou a přijetím.
Vzpomenete si na nějaký příběh, který vás opravdu chytil za srdce?
Vybavuji si například příběh chlapce na prvním stupni základní školy, o kterého se po vážných rodinných problémech začala starat jeho babička. Ze svého důchodu se snažila pokrýt všechny základní výdaje, často i na úkor vlastních potřeb, ale školní obědy už pro její rozpočet představovaly velkou finanční zátěž. Chlapec proto často do jídelny nechodil a během obědové pauzy zůstával se svačinou v šatně. Začal se stahovat do sebe, přestal se smát i komunikovat s ostatními dětmi. Když se podařilo zajistit podporu v rámci projektu Obědy pro děti, změna byla podle školy velmi rychlá – byl doslova jako vyměněný. Stal se sebevědomějším, našel si nové kamarády, byl veselejší a zlepšily se i jeho školní výsledky. Právě tyto situace nám připomínají, že pomoc není jen o samotném jídle, ale také o pocitu bezpečí, přijetí a možnosti prožívat běžné dětství jako vrstevníci.
Koordinujete pomoc pro tisíce dětí. Jak se bráníte profesnímu vyhoření, když denně narážíte na příběhy rodin v existenční tísni?
Důležitá je týmová podpora, sdílení zkušeností a schopnost oddělit pracovní a osobní život. Pomáhá také vědomí, že naše práce má konkrétní a viditelný dopad na životy dětí i jejich rodin. Je povzbudivé vidět, že jsme přispěli k tomu, aby jedna generace dětí měla větší šanci uspět a pokračovat ve svém vzdělávání.
Organizace W4W realizuje i další projekty. Můžete o nich prozradit více?
V rámci neziskové organizace WOMEN FOR WOMEN realizujeme i další projekty, například projekt SOS do školky, zaměřený na podporu předškolního vzdělávání dětí, Servis rodiny, který poskytuje pomoc rodinám v době rozchodu rodičů, nebo projekt Bydlení pro děti, zaměřený na podporu stabilního bydlení pro sólo rodiče s dětmi. Všechny naše projekty propojuje společný cíl – pomáhat dětem vyrůstat v bezpečném, stabilním a důstojném prostředí.
Foto: se souhlasem Barbory Nejedlé
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...