Naše tělo se neřídí pouze hodinami. Uvnitř organismu běží přibližně čtyřiadvacetihodinový systém, který ovlivňuje spánek, bdělost, tělesnou teplotu, hormonální procesy i trávení. Říkáme mu cirkadiánní rytmus. Nejdůležitějším signálem, podle kterého se vnitřní hodiny orientují, je střídání světla a tmy. Roli však hraje také čas jídla, pohyb, stres nebo pravidelnost denního režimu.
Když ráno vstáváme za tmy, ihned usedneme do auta a celý den strávíme v kanceláři, tělo nemusí dostat dostatečně zřetelnou informaci, že den už začal. Naopak večer ho mohou mást rozsvícené místnosti, telefony a počítače. Výsledkem nemusí být přímo porucha spánku. Někdy se projeví jen těžším vstáváním, ranní ospalostí nebo tím, že večer dlouho nemůžeme usnout.
Proč je důležité právě ranní světlo
Světlo zachycené očima nepomáhá pouze vidění. Informace o jeho intenzitě a načasování putují také k centrálním biologickým hodinám v mozku. Ranní světlo obecně posouvá vnitřní rytmus směrem k dřívějšímu bdění a usínání, zatímco jasné světlo večer jej může oddalovat. Výzkum proto spojuje dostatek světla v první části dne s lepším sladěním cirkadiánního rytmu a zdravějším spánkovým režimem. Neznamená to, že několik minut u okna vyřeší dlouhodobou nespavost. Jde však o přirozený signál, který může spolu s pravidelným vstáváním, pohybem a večerním zklidněním pomoci tělu lépe rozlišovat den a noc.
Venku získáme více světla než za oknem
Nemusíme hledět do slunce – to není bezpečné ani potřebné. Stačí světlo běžného dne dopadající na oči při pobytu venku. I zatažené venkovní prostředí bývá výrazně světlejší než osvětlení v místnosti. Praktickým krokem může být krátká ranní procházka, cesta část trasy pěšky, snídaně na balkoně nebo několik minut venku se psem. Přesný počet minut, který bude vyhovovat každému, neexistuje. Záleží na roční době, počasí, zeměpisné poloze i citlivosti člověka. Smysluplnější než stopovat univerzální čas je vytvořit si pravidelný návyk vyjít ven co nejdříve po probuzení a během dopoledne nezůstávat pouze pod umělým osvětlením.
Udělejte si z toho rituál a tělo vám poděkuje
Z ranního světla není nutné dělat další výkonový úkol. Může se stát součástí toho, co už stejně děláme. Vypít první čaj u otevřeného okna, obejít blok cestou do práce nebo doprovodit dítě do školy pěšky. Pokud je venku po probuzení ještě úplná tma, pomůže po rozednění vyjít alespoň na chvíli ven. Stejně důležitá je i druhá část rovnice: večer světlo postupně tlumit. Několik hodin před spaním můžeme zvolit měkčí osvětlení a nenechávat nejjasnější obrazovku těsně před očima. Tělo pak dostává srozumitelnější kontrast – ráno světlo a aktivita, večer šero a klid.
Obyčejný pobyt v ranním denním světle může být dostupným základem podzimní hygieny spánku. Nestojí nic, nevyžaduje aplikaci ani speciální pomůcku. Jen nám připomíná, že tělo stále vnímá rytmus přírody, i když většinu dne žijeme mezi čtyřmi stěnami.
Autor: Nikol Pospíchalová
Foto: pixabay.com
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...