Co se stalo s květinovými zahradami našich babiček? Návrat ke kořenům
Většina řezaných květin, které se prodávají v Česku, jsou výpěstky afrických dělníků. Jsou pěstovány s hromadami chemie, aby přežily dlouhé cestování a skladování. Po přeletu do Holandska jsou pomocí květinové burzy rozprodány a rozvezeny po celé Evropě.
Kytice z Afriky co se tváří jako luxus
Věděli jste že se za rok jen z Keni doveze do EU 85 tisíc tun květin? V Africe je totiž podstatně levnější pracovní síla, dodnes tam běžně pracují i děti. Podle jednoho z výzkumů na květinových plantážích pracuje až 85 procent dětí ve věku 9 až 12 let, které žijí v okolí plantáže. Že kytky pro bohatou Evropu zabírají úrodnou půdu pro pěstování lokálních potravin, zjevně nikdo neřeší...
Krása co neuvadá, protože je plná chemie
Komerční způsob pěstování květin je založen na intenzivním používání pesticidů, fungicidů a fumigantů. Agrochemikálie se používají na všech stupních výroby. Půda, která se připravuje pro setbu, je dezinfikována a stává se „biologicky mrtvou“. Použité chemikálie zničí všechny půdní bakterie.
Umělá hnojiva, která jsou poté vpravena do půdy, poskytují sazenicím základní živiny. Během fáze růstu se speciálně na růže a karafiáty používá průměrně 15 druhů chemikálií. Mnoho látek je aplikováno opakovaně, některé denně. Jiné se používají k preventivní chemické sanitizaci skleníků.
Květinářství je obecně považováno za jedno ze zemědělských odvětví, které spotřebovává nejvíce pesticidů. Jedná se o zemědělské odvětví, v němž není používání pesticidů nijak regulováno nebo omezováno. Prostý argument zní: květiny nejsou k jídlu, proto nemusí podléhat přísným předpisům jako potraviny. To, že se o tyto květinové mutanty v Africe nebo Columbii starají děti, denně dýchají chemické látky a dotýkají se půdy plné pesticidů už nikomu nedochází. Některé z používaných látek jsou například v USA i některých zemích Evropy zakázány, protože mohou způsobovat rakovinu.
Kam se poděla tradice?
Když jsem byla malá, babička měla zahrádku plnou květin - tu vepředu, na sluníčku, byla plná karafiátů, jiřin, pivoněk, růží a tulipánů. V každém období na ní něco krásně kvetlo, aby se na stůl mohla dát kytice. A jedna na hřbitov k tomu. Bylo naprosto normální mít květinovou zahradu, dnes o 30 let později, je to spíš vzácnost.
Stejně tak dopadly pěstírny českých kytek. V době vlády komunistů byla prosperující, převážně rodinná zahradnictví zničena nebo vyvlastněna. Během vleklých restitučních sporů po roce 1989 skleníky většinou chátraly a čekaly na nové majitele. Útlumu využily silné zahraniční firmy a začaly úspěšně expandovat na náš nedostatečně pokrytý trh. Dnes česká produkce dokáže zajistit pouze 3 až 4 procenta celkové spotřeby řezaných květin v ČR a to ještě částečně vyvážíme.
Comeback českých pěstitelů
Zdroj foto: Pixabay.com
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...