Začněme si vážit života a všeho, co máme

Ahoj… Na tenhle horoskop jsem se těšila. Fakt jo. Chtěla jsem totiž rozebrat to, že mi přišel mail s požadavkem, zda bych mohla eliminovat peprnější výrazy. Jenže pak se stalo, co se stalo a přišlo mi to jako naprostá malichernost. Takže to vezmu jen krátce. Nemohla. Nechci. Mluvim jak mluvim a jestli se to někomu nelíbí, což zároveň i plně chápu a respektuju, máte na to právo, tak to moje psaní, prosím, nečtěte. Najděte si někoho, kdo se bude vyjadřovat tak, jak to lahodí vašemu uchu i oku a všichni budem spokojený. Víte, v tomhle světě se nikdo s ničim nesere. Lidi jsou natvrdlý a potřebujou se probrat. Když chci na něco klást důraz, nebudu tady přemejšlet, jestli je pro někoho výraz “kurva” dostatečně vhodnej nebo ne. Sorry, nebudu. Já vás nenutim to číst. Nenutim vás s tim souhlasit. Tak vy nenuťte mě vyjadřovat se tak, jak se to líbí vám. Víte, jak to je – není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem. A já k tomu chci jen dodat, že nikdo z nás nemá zapotřebí se nikomu zavděčovat. Zůstaňme svobodní. Sami v sobě. Kde už taky jinde, proboha? Čtěte, co se vám líbí a mě nechte psát tak, jak píšu a mluvit tak, jak mluvim. Já vám do toho taky nekecám. DĚKUJU.

A teď k věci. Ukrajina. Nechtěla jsem o tom psát, ale tak nějak mi přišlo, že na to většina z vás čeká. Víte, já vlastně nevim. Jsem z toho rozhozená. Mam strach. Bojim se. Bojim se, že to Ukrajinou nekončí, bojim se, že se to zvrtne, bojim se o děti, nevim čeho všeho se ještě bojim. Když vidim všechny ty videa, je mi strašně. Lidi naskládaný v metru, bombardující stíhačky, brečící děti, mobilizace. Musí to bejt děs. Šla jsem včera spát a chtělo se mi brečet nad tim, že si můžu jít lehnout do postele. Bylo mi úzko z toho, že ráno svítilo sluníčko a jediný, co bylo slyšet, byl kohout od sousedů. Bylo mi divně, když jsem jela na cvičení a na nehty, když jsem si objednávala oběd. Celou dobu jsem myslela, a myslim i teď, na to, jakou hrůzu zažívají lidi o pár stovek kilometrů dál. Přijde mi strašný, že se sebou lidi takhle zacházej. Přijde mi strašný, že v době, kdy se řeší, že se zakáže nanuk Eskymo, na Kofilu se dá místo černýho panáčka modrej, vzniká x pohlaví a k tomu příslušný hajzly, v době, kdy se nesmí říct slovo cikán, kdy bejt heterosexuál je skoro až snad úchylka, tak se jen tak střílí do nevinnejch lidí? To je jako umění, sednout si do stíhačky, mačkat čudlik a pouštět na zem bomby na lidi, který se nemůžou bránit? Je hrdinství vzít si samopal a někoho zastřelit? A to kurva jenom proto, že to někdo přikázal? Kde to jsme? Co se to děje? Kam až to zajde a proč? Jde z toho hrůza. Ne že ne. A ty kecy o tom, že Putin dál nepůjde, že to nemůže, že to se prostě nemůže stát, ty mě dojímaj úplně nejvíc. Všichni víme hovno, o co tady jde. Každej z nás si jen hloupě vytváří domněnky a naprosto nesmyslně se chlácholí tim, o čem už více než dva roky víme, že tak není. Uvědomte si už konečně, že možný je naprosto všechno. Že může bejt hůř. Kdo z nás by se před pár lety nevysmál myšlence, že děti nebudou rok chodit do školy? Že budeme chodit v rouškách a nebudeme smět do hospody na oběd? Úplně to slyšim – “ale prosim tě, to nemůžou”. Ha ha, a bylo to tu. Co si myslíte, že nemůžou teď? Obětovali Ukrajinu? Kdo může s jistotou říct, že kdyby bylo nejhůř, nebudou obětovat i další státy? Třeba Českou republiku? Nikdo. Tohle jsou myšlenky, který se teď asi honěj hlavou nám všem. Zcela přirozeně. Emoce, který prožíváme, jsou dost frustrující. Teď asi chcete vědět, jak z toho ven. No. Zcela upřímně, jestli to někdo víte, poraďte mi, prosím. Já tady něco zkusim, ale jestli to bude stačit nevim.

Motýl jako symbol naděje a transformace

Na kartě je slovo transformace a motýl. A tohle jsem našla na internetu: “Motýl je jedním z nejznámějších totemů symbolizujících osobní transformaci. V křesťanství je symbolem vzkříšení, v řecké kultuře symbolizuje duši a její nesmrtelnost. V mandarínštině slovo “motýl” znamená “70 let” a je tak kromě symbolu lásky i symbolem dlouhověkosti. Indiáni pro změnu věří, že přání, která zašeptáme motýlům, se nám splní, jakmile motýl vzlétne směrem k nebesům. Obecně je tento symbol spojován se změnou, nadějí a osobní transformací. Tak jako se motýl z housenky přerodí v krásného barevného tvora, i my lidé v životě procházíme různými fázemi. Každá proměna nás posouvá kupředu a pomáhá nám konečně roztáhnout křídla. Motýl nám dodává naději a odvahu ke změně. Učí nás opouštět to, co už nám neslouží a dodává nám schopnost procházet změnami s láskou a lehkostí. Nevim, jestli to někomu pomůže nebo ne. Nevim, jestli se vůbec nějak pomoct dá. Jestli se máme nadále chlácholit nebo utýct, dokud je čas. Nemůžu vám poradit, nemůžu vám pomoct. Je mi to strašně líto, ale asi nemám nic, co by vás mohlo uklidnit. Tohle je situace, vůči který je i Covid úplnej nýmand. Jistá je asi jen jedna věc – nic se neděje jen tak. Nic se neděje náhodou. Třeba se díky tomu konečně proberem! Třeba si v době, kdy lidskej život nemá evidentně žádnou cenu, začneme toho života konečně vážit. Třeba si uvědomíme, jak je skvělý, že máme střechu nad hlavou a neberem to jako samozřejmost. Možná nám dojde, že to, že se ráno vzbudíme nebo jdem večer v klidu spát je vlastně zázrak. Možná přestanem bejt tak hamižnou a konzumní společností. Lidi, který utíkaj před válkou, si berou jen základní věci. Sami sebe, rodinu, doklady a možná pár kusů oblečení. Nevědí, co bude, jestli se to povede nebo ne.

Musíme věřit

Jedno je jasný. Dokud jsme, dokud máme sebe, je to dobrý a vždycky jde něco udělat. Musíme si věřit. Musíme. Nic jinýho nám nezbejvá. Je čas přestat kňourat a řešit všechny ty píčoviny, který řešíte. Jestli máte kde spát, jestli máte co jíst a hlavně jestli máte ty, na kterých vám nejvíc záleží, NEMÁTE SI, TVL, NA CO STĚŽOVAT! Absolutně ne! A jestli nejste se svym životem spokojený, tak si ho zařiďte tak, abyste byli! Dělejte každou chvíli vašeho života maximum pro to, abyste se cítili dobře. Je to na vás. Jenom na vás. Možná si to kvůli tomu, co se vedle děje, fakt uvědomíte a začnete to dělat. Tahle situace může změnit svět. A ona ho bezpochyby změní. Ale jak ho změní, to už fakt záleží jen na nás. Pokud skutečně procitneme a začneme žít v harmonii se sebou, prokážeme tím Ukrajině tu největší laskavost – bude to právě ona, která se zapíše ne do dějin, ale do srdcí nás všech jako země, která změnila svět.

Asi se nebudete zlobit, když horoskop pro znamení tentokrát pojmeme trochu jinak.

Mír v každém z nás.

Tereza

Beran (21. 3. – 20. 4.)

Nestěžuj si a žij.

Býk (21. 4. – 21. 5.)

Nestěžuj si a žij.

Blíženci (22. 5. – 21. 6.)

Nestěžuj si a žij.

Rak (22. 6. – 22. 7.)

Nestěžuj si a žij.

Lev (23. 7. – 22. 8.)

Nestěžuj si a žij.

Panna (23. 8. – 22. 9.)

Nestěžuj si a žij.

Váhy (23. 9. – 23. 10.)

Nestěžuj si a žij.

Štír (24. 10. – 22. 11.)

Nestěžuj si a žij.

Střelec (23. 11. – 21. 12.)

Nestěžuj si a žij.

Kozoroh (22. 12. – 20. 1.)

Nestěžuj si a žij.

Vodnář (21. 1. – 20. 2.)

Nestěžuj si a žij.

Ryby (21. 2. – 20. 3.)

Nestěžuj si a žij.

Foto: Shutterstock, Terezie Schliková