Ahoj 
Jak se máte? Já docela fajn Dneska nějak nevim jak začít, tak jdu rovnou na kartu. A vy se bez těch mejch keců určitě obejdete, bude to taková příjemná změna 
I když, nechvalme dne před večerem, že? Tak třeba dneska. Byli jsme na obědě a… Ha, sranda, pani vtipná je zpátky, nezapomeňte se všichni smát.
Počkejte, teď vážně, něco mě přeci jen napadlo. Začínám koketovat s myšlenkou, že bych točila videa. Jako je to pro mě něco fakt hroznýho, protože nesnášim, když se na tom displeji vidim. Nedělám si ani selfíčka, protože na nich vypadám jako debil. Nechápu, jak si někdo může udělat hezký selfíčko, to je pro mě nadlidskej úkon. A teď jen představa, že něco řikám a u toho se na sebe koukám, já nevim, mně to svým způsobem přijde trochu úchylný Ale na sociálních sítích to frčí a teď už se teda konečně dostanu k jádru pudla, napadlo mě, že bychom mohli udělat takovou novou video rubriku – vy byste mi posílali otázky, já bych vždycky vybrala to jejich společný téma nebo ty, na který se ptáte nejčastěji, a o tom bych pak mluvila v tom videu. Prosim vás, nejednalo by se o výklad karet, takže otázky na způsob toho, kdy se vdáte a tak mi ani neposílejte Šlo by o věci, řekněme, týkající se našeho bežného života i o věci mezi nebem a zemí. Je to trochu srozumitelný? Takže mi klidně začněte psát otázky a já se pomalu začnu psychicky připravovat na videa. Ty jo, nemůžu uvěřit, že jsem to sem fakt napsala Tak a teď už fakt tak karta!
Co dodat, je krásná! Opět je v ní všechno. Takže, přátelé, jak to napsat stručně… Stručně to nedám, takže za široka je to asi takhle: Vpusťte do svého života všechno, co chcete, ale nesoustřeďte se na cíl, ale běžte po pocitu. Po pocitu, kterej z toho máte. Cílem je ten pocit. A další důležitá věc, kterou to s sebou nese – neomezujte se ve svých vizích na konkrétní lidi. Uvědomte si, že ten pocit vám může dát kdokoliv nebo cokoliv. Je to srozumitelný? Doufám, že jo, protože nevim, jak jinak to napsat. Koukejte se chvíli na tu kartu, ona vám to řekne. A zase, jdeme po pocitu, ano? Víte, je hrozně důležitý si přestat cokoliv zakazovat. Je to strašně omezující a navíc – zakázaný ovoce přece chutná nejvíc. Tzn., že vás to stejně vědomě i nevědomě láká, ať chcete nebo ne. Kvůli tomu, že se tomu bráníte, navíc plýtváte víc energie, než kdybyste si to jednoduše dovolili. A teď bacha! U většiny věcí, který si dovolíte, ve finále stejně zjistíte, že už je vlastně ani nepotřebujete. Chápete to? Nejde o ty věci, jde o ten pocit. Ano, ten pocit, pořád dokola tak omílán a zdůrazňován. Pořád dokola a přesto stále málo. POCIT! Už si to zapamatujte.
Tohle je hrozně osvobozující krok – DOVOLIT SI TO, ať je to co je. Tím se vám strašně uleví a zbavíte se hned několika pout. A s tím samozřejmě souvisí i to, že se nemáte omezovat na konkrétní lidi. Totiž takhle: Máte třeba nějaký vztah nebo jste s někým prožili něco hezkýho a ten pocit z toho máte spojenej s tou konkrétní osobou. Vy se podvědomě upnete na to, že to s tou danou osobu chcete zažívat znovu. Ale tady nastává ten problém, s danou osobou už se třeba nestýkáte, nebo jste ve vztahu, kde už to nefunguje tak, jako dřív, a vy byste to chtěli, přitom ale tak nějak tušíte, že je to nereálný, protože daná osoba už je úplně jiná, než byla kdysi. A je to, nemůže to fungovat? Chápete to? Teď je jen potřeba si uvědomit, že vy nechcete tu konkrétní osobu, vy chcete ten konkrétní pocit! O ten vám jde, ten se vám líbil. A to je super, protože ten mít můžete! Jen si to hezky řekněte, až zase budete na něco vzpomínat nebo si vytvářet nějaký vize do budoucna: “Chci ve svým životě mít ten pocit.” A soustřeďte se na něj. To je totiž to, oč tu běží, kolem čeho se to celý motá. Je to o tom pocitu a ten cítit můžete, nota bene když si to dovolíte, když si všechno dovolíte. Stejně vám nikdy nikdo nic nemůže zakázat. Všechno, co máme zakázaný, si zakazujeme sami, což je ta lepší varianta, protože s tím můžeme kdykoliv přestat 
Tak co, nechcete se na to už vybodnout? Tím ale nekončíme. Teď si přiznejte, kdo se tý absolutní svobody bojí, koho to děsí. No? To je zjištěníčko, co? Jestli vás to uklidní, nemáte se čeho bát. Máte svoje morální hodnoty, svoje meze, ke kterým často ani nedojdete a hlavně máte pocit, kterej vás do průšvihu nepustí. Ono totiž už pouhé vědomí toho, že můžete, vás přestane hnát za tím, co nesmíte. Protože není žádné nesmíš. Chápete, jak jste mocní? Tak hurá do toho: “Dovoluji si vše.”
No, nevim, jestli je to úplně srozumitelný, ale maximálně jsem se snažila, aby bylo.
Tenhle týden jsou konzultace v Jičíně, po telefonu, osobní horoskop a taky terapie koněm. A v pátek 5. dubna budu s Jardou Duškem a Atapanou v Hradci Králové na Indiánech Amazonie. Kdo budete chtít, lístky ještě jsou na hkpoint.cz Uvidíme se po představení na autogramiádě. Andělský pohádky beru s sebou
A k tomu...
