Zpověď maminek: domácí porod může být nejlepší zkušenost i zbytečný risk

Těšíte se na příchod miminka? Pak jste určitě už uvažovali i o způsobu, jakým ho chcete přivést na svět. Ve prospěch domácích porodů hovoří fakt, že se žena ve známém prostředí cítí příjemně a uvolněně. Porody v porodnicích za asistence specialistů zase slibují tu nejlepší péči a akutní jednání ve chvílích, kdy třeba všechno nejde podle plánu. Z aktuálních statistik Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy čím dál tím více budoucích maminek dnes upřednostňuje porod vedený bez zbytečných intervencí a omezení. Aktuálním trendem v porodnictví, podpořený zákonnými normami, je svěření péče do rukou porodní asistentky, která se o těhotnou stará bez nutného dohledu lékaře. Přístup k porodu vždy ale záleží na mamince. Právě proto jsme 3 novopečené maminky oslovili a sepsali jejich zkušenosti s porodem. 

Já a můj porod…:

Můj porod doma:

„Jakmile jsem zjistila, že jsem znovu těhotná, věděla jsem, že další porod v porodnici už absolvovat nechci. Byla jsem přesvědčena, že pokud celé těhotenství bude probíhat normálně, přála bych si, aby se porod odehrál doma v prostředí, které je přátelské, klidné a intimní, bez zbytečných psychických nátlaků, které jsem právě v porodnici už jednou zažila,“ svěřila se nám Linda, maminka čtyřletého Jáchyma a půlroční Julie. 

„Ve 30. týdnu jsme se s manželem rozhodli, že porod doma bude pro všechny tou nejlepší volbou. Samozřejmě s tím, že pokud by se vyskytla jakákoliv komplikace nebo nejasnost, pojedeme do porodnice. Poslední, co bych si přála, aby ohrozit život našeho dítěte nebo sebe. Sehnali jsme porodní bazének a všechny přichystali. K mému překvapení jsem se vůbec nebála. Naopak! Doma jsem měla obrovskou důvěru ke svému tělu i miminku, které dobře ví, co dělat. U porodu mi kromě manžela asistovala i porodní asistentka a dula. V sedm hodin ráno se narodila Julie. Nikdo mi ji nikam neodnesl, ale naopak z břicha putování ala hned k prsu a já se jí mohla nerušeně dívat do očí dlouhé minuty. Byl to nádherný zážitek! Za dalších pár dní jsme jeli na kontrolu k naší pediatričce, která o tom, že plánujeme rodit doma, věděla. Nechci, aby moje zpověď byla brána tak, že radím někomu rodit doma. Pro každou maminku je to ten nejzásadnější životní okamžik a je jen na ní, jak ho bude chtít prožít.“

Můj porod v porodnici:

„Český porodní systém se může zdát hodně příkaznický, ale zcela upřímně mě péče lékařů vždycky dodávala klid. Navíc za posledních pár desítek let se toho i v našich porodnicích hodně změnilo. A já to mohu posoudit, protože první dítě jsem v porodnici rodila ve věku 19 let. To druhé nakonec přišlo až když mi bylo 37 let a bylo to ta nejkrásnější životní náhoda, jako jsem si mohla přát. Vůbec jsem nepřemýšlela nad tím, že bych mohla rodit jinde než v porodnici. Koneckonců už jsem nebyla nejmladší maminka a péče specialistů mi dodávala klid, který jsem tehdy nejvíc potřebovala,“ vypráví maminka Jitka.

„Přístup k porodu hodně záleží na vašem lékaři a já měla štěstí na skvělého odborníka. Společně jsme sestavili porodní plán, kde jsem zmiňovala mimo jiné, že nechci rutinní nástřih nebo cévkování. Nic nebylo problémem a personál byl k nám opravu milý a vstřícný, ačkoliv jak sami přiznali byl to pro ně krapet nezvyk, že si někdo v porodnici takto diskuje porod (smích). Bohužel nakonec se náš syn Daniel kvůli kombinaci různých komplikacím a nízkému tlaku narodil císařským řezem, ale tuto zkušenost mi vynahradila péče a laskavost sester na oddělení. Zkrátka někdy člověk může plánovat sebevíc, ale příroda si to zařídí po svém. Nicméně já jsem z porodnice odcházela spokojená s tím nejkrásnějším chlapečkem v náručí.“

Můj porod s porodní asistentkou: 

„Porodní asistentka doprovází maminku před porodem, při porodu a po porodu a stará se o její potřeby. Já jsem se rozhodla, že i soukromou porodní asistentku zaplatím asi 2 měsíce před porodem. Když mi doma praskla voda asi 4 dny před termínem, zavolala jsem jí a i přes pokročilou noční hodinu za mnou dorazila a rozhodly jsme se, že zůstaneme ještě pár hodin doma, aby se porod mohl přirozeně rozběhnout a abychom se vyhnuli tomu, že mě dají pro nedostatečně pokročilý porod na pokoj. Před pátou ráno jsme vyrazili všichni tři s manželem do nemocnice, kde mě umístili rovnou na porodní sál. Kontrakce postupně sílily a o to větší jsem měla radost, že mám u sebe porodní asistentku, která celou dobu komunikovala s lékařem i se sestřičkami,“ vzpomíná Martina, maminka roční Olivie.  

„Pamatuji si, jak mě v jednu chvíli porodní asistentka vyzvala, abych si sáhla do porodních cest a já ucítila hlavičku cítěně. Byl to nepopsatelný okamžik a jasná zpráva, že porod je tady! Naprosto dokonale mě navedla, kam, jak a kdy tlačit a já jsem přesvědčená, že jen díky tomu jsem se nakonec vyhnula  nástřihu a dcera se narodila přirozeným porodem. Porod jsem zakončila neručeným bondingem a tím, že mi porodní asistentka pomohla s prvním přisátím dcery k prsu. Přes všechnu bolest byl můj porod krásným a nezapomenutelným zážitkem!“

Foto: Shutterstock

Zdroj: autorský text Lindy, Jitky a Martiny, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy (Domácí porody v Česku:
motivace, důvody a názory žen, které rodily plánovaně doma (2015-2020) 

Autorka: Lucie Janotová