Vyrůstají obklopeni technologiemi a ještě než jsou jim 2 roky, zažijí víc kontaktu s digitálním světem než jejich rodiče kdysi do dospělosti. Sociální média a další digitální platformy hrají v životě mnoha dětí obrovskou roli. Slouží jako virtuální místa pro setkávání přátel, zdroje zábavy nebo vzdělávací nástroje. Vlastně jsou ve všem, co je obklopuje. A jak víme, čeho je příliš, to spíše škodí. Kde je hranice? A jak se k tomu jako rodič postavit?
Dnešní děti žijí v jiném světě, než ve kterém vyrůstali jejich rodiče, a pro mnohé z nich je náročné přijmout, že se jejich dětství a dětství jejich dětí liší a bude. Takže bránit se, zakazovat, neustále srovnávat, jaké to bylo kdysi, není tou správnou cestou. Neboť, jak říkají odborníci, plastická část mozku dnešních dětí pracuje jinak než mozek jejich rodičů a prarodičů. Mnohem lepší je si umět v digi světě nastavit hranice a to samé naučit i děti. Pomoci jim orientovat se v neustále se měnícím digitálním světě, umět se v něm bezpečně orientovat, a hlavně umožnit jim zažívat svět mimo internet.
Největší výzvou pro nás rodiče je pak pomoci dětem získat nad digitálními technologiemi kontrolu, ale zároveň nevhodným přístupem nenarušit naše vztahy a sebehodnotu dítěte. Chceme-li, aby se děti naučily mít technologie pod kontrolou, musíme začít u sebe. Stát se jako rodič dobrým vzorem při využívání digitálních médií. Dle psycholožky Šárky Mikové, autorky typologie Teorie typů, která napomáhá vysvětlit rozdíly mezi námi a pochopit, že některé věci nám ostatní nedělají naschvál, ale cítí to zkrátka jinak, je tou výzvou být tu přítomní pro své děti: ,,Věnovat jim soustředěnou pozornost, když nám něco říkají nebo když si s nimi hrajeme. Děti potřebují cítit, že na nich záleží, že pro nás mají hodnotu, tím se učí být součástí komunity. Je v pořádku, že se občas odpojíme ke svým myšlenkám, není ale v pořádku, když neustále bereme do ruky mobil.” upozorňuje psycholožka. My jako rodiče jsme tím, kdo může a musí řadu věcí ovlivnit a nastavit.
“Zakazovat dětem technologie nedává smysl. To ale neznamená, že máme dát ročnímu dítěti do ruky tablet. “ psycholožka Šárka Miková
Jak rozvíjet zdravé digitální návyky?
Buďte dobrým vzorem
Jak již bylo zmíněno, začíná to u samotných rodičů. Abyste mohli dětem vlastním příkladem ukazovat odpovědné používání digitálních technologií, je potřeba si uvědomit, jak sami používáte mobil, počítač, tablet aj. Kolik času trávíte s mobilem v ruce? V jakých situacích? A u kolika z nich je přítomno dítě? Jak často dáváte přednost technologiím před společně stráveným časem? Umíte být spolu i bez zapojení technologií? Je nutné volit sledování pohádky či filmu na tabletu? Nemůžete si ji raději přečíst, společně uvařit večeři, nebo si výlet užít bez neustálého fotografování, upravování fotek a sdílení? První krok ke zdravým digitálním návykům vašeho dítěte jsou vaše návyky. Když už musíte své digitální zařízení používat v blízkosti své rodiny, řekněte jim, co v online světě děláte a proč.
Jedno malé doporučení samotné psycholožky Šárky Mikové: ,,Když během rozhovoru s dítětem vezmeme do ruky mobil, omluvme se za to. Mobil na noc nechávejme mimo místnost, kde spíme, všichni, nejen děti.”
Sestavte si rodinný mediální plán
Který vyvažuje čas se zařízeními i bez nich. Společně nastavte pravidla pro používání médií a času na internetu či počítači, najděte shodu v tom, jak moc si necháte svět internetu a technologií zasahovat do života. Mluvte o tom, na které činnosti bez technologií si chcete pravidelně udělat čas a kolik času v online světě budete trávit. Vytvořte si doma časy a místa bez obrazovky, například snídaně, obědy, večeře či jakékoliv společné jídlo a například večer. Nastavte si na telefonech režim nerušit, u mladších dětí pomáhají předvídatelné online rutiny( například každý den 16-17:30) a časové limity. Domluvte se na hodině, dvou, tří denně dle věku dítěte a například nutnosti technologie využívat pro učení.
Diskutujte o životě na internetu
Snažte se porozumět digitálnímu světu, ve kterém se vaše dítě pohybuje. Jako rodina pravidelně diskutujte o svých online aktivitách. Povídejte si o nových oblastech učení, zábavných objevech i nepříjemných zkušenostech na internetu – pro rodiče i děti. To podporuje otevřenou diskusi o někdy náročném tématu. Mluvte také o sociálních sítích (dokonce i s těmi nejmladšími), jak je používá dítě a jak vy a co se na nich děje. Nemusíte být odborníkem na každou platformu, abyste mohli vést smysluplné diskuse. Pokládejte otázky jako: Co se ti líbí na Tik Toku, Instagramu,…? Jak se cítíš, když jsi na sociálních sítích? Viděl jsi něco, co se tě týká, zajímavého, co se ti nelíbí,…?
Šárka Miková ještě navíc doporučuje pochopit nová sociální pravidla: ,,Je tím myšleno to, kolik sociálních interakcí probíhá v online prostředí. Nepřikazujte dceři, ať okamžitě přestane ťukat do mobilu, když má rozepsanou zprávu kamarádce. Kdyby s kamarádkou mluvila, určitě byste jí nechali doříct alespoň větu. Zdržte se pohrdavého tónu ohledně hraní her. Místo toho si zkuste s dítětem hru zahrát, abyste pochopili, co ho na tom baví. Teprve na základě tohoto porozumění a s dostatečným respektem vysvětlujte rizika používání digitálních technologií pro vývoj mozku a sebeovládání. Vyhněte se přitom vyčítání a poučování, spíš informujte.”
Podporujte a cíleně provozujte aktivity mimo online svět
Podporujte a vyhledávejte pobyt v přírodě – podnikejte s dětmi výlety, kempujte, posílejte je na tábory, kde je hlavní náplní pobyt v přírodě. Najděte si společný sport, nebo aktivitu, kterou budete provozovat jako rodina společně. I s otráveným puberťákem jistě něco naleznete. Ptejte se co by ho zajímalo, pokud neví, nabízejte aktivity vy. Některé ho nezaujmou, ale jistě alespoň jednu najdete. Klidně přizvěte i k aktivitě jeho blízkého kamaráda, což způsobí, že ho bude například společný cyklovýlet bavit o to víc.
A přitom všem nezapomínejte: ,,Hlídat, aby děti dostatečně spaly, hýbaly se a zdravě jedly. To vše je totiž naprosto zásadní pro zdravý vývoj mozku.” uzavírá problematiku psycholožka.
Odborník: Psycholožka Šárka Miková, autorka typologie Teorie typů, která napomáhá vysvětlit rozdíly mezi námi a pochopit, že některé věci nám ostatní nedělají naschvál, ale cítí to zkrátka jinak. Své poznatky z letité praxe zaznamenala do několika knih, poslední z nich je nazvána Milovat nestačí (www.teorietypu.cz/kniha-milovat-nestaci).
Zdroj/autor: Petra Kubalová, koučka osobního a profesního rozvoje
Foto: Pexels.com/Kampus Production
