Léto, prázdniny, čas dovolených. Doba, kdy zahodíme starosti a snažíme se tělu dopřát odpočinek a trochu dobít baterky. Je to příjemné období, které ale může svádět k polevení naší pozornosti a ostražitosti. Zvlášť pro malé děti, které se ještě nebojí vrhat po hlavě do různých nebezpečí. Radost se tak snadno může proměnit v bolest, často s fatálními následky. Jedním z největších letních rizik, a stále jednou z hlavních příčin úmrtí dětí, je utonutí.
Následující příběh může být povzbuzením, jak pro rodiče, které zasáhla podobná nehoda, nebo pro ty, kteří se na miminko teprve chystají. Někdy i ve zdánlivě neřešitelných situacích, může existovat nějaké řešení a pomoc.
Jeden rok od nehody
Vše začalo 4. 6. 2020, kdy měl Honzík nehodu, při které tonul. Musel být resuscitován a letecky dopraven do FN Brno, kde lékařský tým bojoval o záchranu Honzíkova života.
Po třech dnech se hned napoprvé podařilo odpojit Honzíka od dýchacího přístroje a Honzík byl schopen dýchat sám. Závažnost poškození Honzíkova mozku ale byla rozsáhlá. Začaly se projevovat opistotony, což je známka těžkého poškození mozku. Na zmírnění křečí nezabíraly žádné léky. Tři týdny po úrazu byla zahájena kyslíková léčba v hyperbarické komoře. Po několika prvních “ponorech” se opistotony začaly zmírňovat. Honzíkovi byl zaveden PEG, kterým dostával umělou výživu. Lékaři konstatovali diagnózu hypoxické encefalopatie a koma vigille. Dostupné léčebné postupy byly vyčerpány a Honzík měl být propuštěn do domácí péče. Honzíkovým rodičům bylo řečeno, že se Honzík kvůli vážnému poškození mozku pravděpodobně již nikdy z vigilního kóma neprobudí…
Naděje pro budoucnost
Ale jedno důležité rozhodnutí rodičů, které učinili ještě před Honzíkovým narozením, mohlo tuto prognózu zvrátit a dát Honzíkovi druhou šanci. Při zoufalém hledání dalších možností léčby, narazili rodiče na studie, které upozorňovaly na možnost využití pupečníkové krve, jako součásti léčby při poškození mozku v důsledku nedostatku kyslíku. Shodou okolností měl Honzík svou pupečníkovou krev uschovánu v bance pupečníkové krve (Rodinné bance perinatálních a mesenchymálních buněk). „Nechali jsme ji uchovat, když se narodila Honzíkova starší sestra, a trochu ze setrvačnosti jsme jí uložili i Honzíkovi,“ vzpomíná Honzíkův tatínek Vlastimil.
Po domluvě s pracovníky Rodinné banky, tak přibližně měsíc od úrazu putovala Honzíkova novorozenecká krev, uložená doteď v parách dusíku při teplotě mínus 196 stupňů Celsia, z Rodinné banky v Ostravě na dětskou kliniku do Brna. Vše muselo proběhnout hladce a bez váhání. Po rozmrazení nesmí pupečníková krev ani chvíli čekat a je třeba ji okamžitě aplikovat, aby nedošlo k její degradaci. Samotná nitrožilní infuze trvala asi 10 minut. Tento, svým způsobem přelomový zákrok, provedl MUDr. Jiří Domanský na Klinice dětské anesteziologie a resuscitace FN Brno, pod vedením primáře MUDr. Petra Dominika. Jednalo se o vůbec první použití takto uchované pupečníkové krve v České republice na léčbu podobného poranění. “Při aplikaci pupečníkové krve spoléháme na buňky, nazývané ‘monocyty’. Dřívější výzkumy ukázaly, že tyto buňky uvolňují zvláštní chemické látky, které se mohou dostat do mozku a stimulovat jej k vytváření nových spojení v nervových vláknech,” řekla MUDr. Elen Šťastná, která v Rodinné bance vede program klinických studií.
Změna k lepšímu
“Po první transfuzi pupečníkové krve se vše začalo postupně měnit k lepšímu. Neurologické deficity a křeče zmizely, což je u pacientů s takovou diagnózou vzácné,“ říká MUDr. Elen Šťastná. Přibližně po třech týdnech od aplikace se Honzík probírá z hlubokého bezvědomí a na začátku srpna 2020 je konečně propuštěn do domácí péče.
Od září 2020 pak Honzík absolvuje doslova kolotoč rehabilitačních programů: Vojtovu rehabilitaci, TČM, Bobata, neurorehabilitační pobyt v Klimkovicích s programem Reha Motion a opakované „ponory“ v hyperbarické komoře. Postupně se mu zlepšuje motorika, včetně jemné motoriky, začíná jíst, sám leze, klečí, vyleze dokonce na pohovku a za podpory se dokáže postavit. “Okamžiky jako tento, jsou tak povzbudivé. Trvají jen velmi krátkou chvíli, ale dává nám to záblesk naděje. Doufáme, že se Honzíkův mozek uzdravuje,“ napsala v komentáři na sociální síti maminka Kamila, které se po Honzíkově úrazu úplně převrátil život, a s Honzíkem absolvovala všechny terapeutické kroky.
V lednu 2021 je vysazena veškerá medikace a Honzík pokračuje u klinické logopedky, trénuje kousání a pokouší se jíst lžičkou. V únoru letošního roku podstupuje v zahraničí první buněčnou terapii, kdy jsou mu podány milióny MSC buněk, získaných z tkáně pupečníku dárce a pokračuje s intenzivní rehabilitací. V květnu pak přichází další kolo této buněčné terapie. „Mnoho klinických studií naznačuje, že jsou MSC buňky připraveny přímo regenerovat organismus, zvlášť u neurologických onemocnění, ale jsou také velmi nadějným příslibem v buněčné terapii a regenerativní medicíně,“ doplňuje MUDr. Šťastná.
Světlo na konci tunelu
Těžko uvěřitelný pokrok, kterého Honzík za poslední rok dosáhl, je zásluhou kombinace všech použitých metod a terapií. Dobře načasované infuze pupečníkové krve, doplněné o terapii opakovaných „ponorů“ v hyperbarické komoře, dále využití veškeré pohybové rehabilitace, logopedických cvičení, opakované aplikace MSC buněk a znovu další ponory a cvičení. Obrovského nasazení celé rodiny, všech přátel a příznivců. „Není to jen o pupečníkové krvi, nebo nějaké jiné zázračné terapii. Vidíme, že jde o komplexní přístup, jako když se skládá mozaika z tisíce kousků,“ říká MUDr. Šťastná. Úsilí a rodičovská láska, odhodlání to na začátku nevzdat, a pomoci Honzíkovi bojovat všemi prostředky.
Po roce od úrazu, který běžně končí úmrtím dítěte nebo v lepším případě vigilním stavem, je Honzík čilým chlapcem, hraje si se svou sestrou, a po duševní stránce zcela odpovídá svým vrstevníkům. Sice se zatím nedokáže ještě postavit na vlastní nohy, ale je to velký bojovník a rodiče věří, že na konec své cesty k uzdravení dojde jako vítěz.
Věděli jste, že…:
V Česku se ročně utopí téměř dvě stovky lidí a asi desetina utonulých jsou děti do 15 let. Utonutí je tak po dopravních nehodách nejčastější příčinou smrti dětí, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jsou počty utonulých na jednoho obyvatele v ČR až dvojnásobně vyšší než v některých přímořských státech jako Francie nebo Velká Británie.
Pupečníková krev
Pupečníková krev obsahuje vzácné krvetvorné kmenové buňky, které ve světě slouží k léčbě celé řady onemocnění. V minulosti se hojně využívala k léčbě a regeneraci krvetvorby a některých typů nádorových onemocnění. Dnes se jako velmi nadějné jeví použití autologní pupečníkové krve při traumatických poraněních nebo ischemii mozku, při kterých dochází k nedostatku přísunu kyslíku.
Tkáň pupečníku (pupečník)
Pupečníková tkáň je zdrojem mesenchymálních stromálních buněk (MSC), které se umí diferencovat v buňky tkání kostí, šlach, chrupavek, nervů… Tyto MSC buňky jsou velmi nadějným příslibem v buněčné terapii a regenerativní medicíně. V současné době probíhá více než 200 klinických studií, například na výzkum léčby autoimunních onemocnění a poruch metabolismu.
Foto: archiv
Tagy:děti rodina zdraví
