„Neslyším tě!“ Touto větou bychom mohli shrnout většinu konverzací.
To, že naslouchání nám není přirozené, jsem zjistila až díky studiu koučinku a hlubším osobním úvahám. Do té doby jsem slyšela jen to, co jsem slyšet chtěla. Protože je to tak jednodušší. Lehčí. Nedá to moc práce. A mohla jsem mít svou pravdu.
Naučte se naslouchat jako kouč a přestaňte se bát jakýchkoliv konverzací
„Z nějakého důvodu máme dvě uši a jedny ústa,“ opakuji často během workshopů. Většinou neslyšíme, co nám chtějí říct děti, manžel, manželka, kolegové v práci. Jedeme v zajetých kolejích poslouchání pro sebe. Toto je bohužel výchozí nastavení většiny z nás – co já z toho budu mít? Jak se to dotýká mě? Jak to vidím já?
Naučte se naslouchat a staňte se královnou v konverzacích
NESKÁKEJTE DO ŘEČI
Když se naučíte krotit vlastní myšlenky a neskákat do řeči, dozvíte se více, než si vůbec můžete představit. Nechte slova plynout a vaše myšlenky aktivně zahánějte. Soustřeďte se na příběh, který je vám vyprávěn.
VÍTEJTE TICHO
Ticho je úžasný nástroj. Ticho je (nápo)mocné. Nebojte se ho. Zkuste jednou nepromluvit a nechat si několik sekund jen pro sebe a své myšlenky.
POZORNĚ NASLOUCHEJTE
Zaměřte se na příběh toho druhého. Co se mu opravdu stalo? Co vám říká mezi řádky? Jak dýchá, jaký má tón hlasu, jakou řečí těla k vám promlouvá? Je vzrušený nebo spíše smutný? Během hovoru zbystřete, buďte zvídaví (ne zvědaví) a vyberte si, kam zaměříte svou pozornost. Nerozptylujte se. Poté budete schopni slyšet to, co se opravdu děje.
PTEJTE SE
Nepředpokládejte, že rozumíte tomu, co druhá strana říká. Ptejte se, zda správně rozumíte. Ptejte se, zda to vidíte ze stejného úhlu pohledu. Nejste odborníkem na život jiných. Možná, že jim neporozumíte nikdy, a i to je v pořádku.
ONI VÍ, CO CHTĚJÍ. NERAĎTE
Rady prostě nefungují. Tečka. Nemusíte nikoho napravovat, ani opravovat. Nemusíte se trápit tím, že neznáte správné řešení. Pokud budete naslouchat, aniž byste rozdávali rady, umožníte lidem v okolí najít své vlastní nejlepší možné řešení. Nejspíše bude úplně jiné než to vaše. A i přesto bude správné.
VÍTEJTE EMOCE
Nebojte se emocí. Vítejte je. Zkoumejte je. Emoce nám pomáhají v osobním růstu i se životními změnami. To, že někdo projeví emoce neznamená, že je v nepořádku. Naopak. Ukazuje, že je lidská bytost. Když je druhá osoba v emočním rozpoložení, nebude vám rozumět. Emoce slovům nerozumí. Čemu ale rozumí je dotek a objetí.
Přijměte je takové, jací jsou. Bez skákání do řeči nebo rad, s klidem vám (ne)vlastním. Naslouchejte tak, jako kdyby to měla být vaše poslední konverzace. Buďte svým blízkým i vzdáleným dobrým koučem.
Foto: se souhlasem Moniky Kukoľ Sochorové
už jsem si na to zvykla… já si mluvím sama se sebou v duchu 🙂
Představte si, jak by to vypadalo ve Vašem ideálním světě a odpovězte si na otázku, co Vám brání (pokud něco) to tak mít.
Myslím, že umět naslouchat je hodně důležité 🙂
Naprosto. Umění naslouchat je klíčové. A dá se naučit.
U nás všechnu konverzaci obstará manžel, takže já jsem taková tichá myška 🙂
A vyhovuje Vám to? Pokud ano, tak je to naprosto v pořádku:)
už jsem si na to zvykla… já si mluvím sama se sebou v duchu 🙂
Naslouchat druhým je super jenom někdy to člověk špatně pochopí a může vzniknout nedorozumění.
Přesně tak! Jak nedorozuměním předcházet a pracovat s nimi se učíme na workshopech i během koučinku.
Já dávám pozor i mimo řádky na to co můj chlap říká a jak to myslí, ale někdy se prostě netrefím úplně dokonale do toho, co vlastně po mně chce. Jednou mně říkal abych mu koupila už konečně nějaké nové pruty z https://www.rybaruvkramek.cz/pruty/. Tak jsem něco random objednala a on byl zklamaný že nevím že loví jen na spodové pruty. Jak to já žena asi mám poznat?
A zklamaná jste musela být také Vy.
Zajímavé….
Měla bych některá z těchto témat více rozvést? 🙂
Zajímavý článek.
Děkuji!