Milé čtenářky, čas od času se zde objeví rozhovor s krásnými ženami, modelkami, či jinak zajímavými zástupkyněmi něžného pohlaví. I já jsem ve svém životě potkala paní, která je pro mne předlohou krásy. Představuji vám Alenu Várošovou (71), žijící v Olomouckém kraji, která se může pochlubit několika tituly ze soutěží krásy…
Nevím, zda jsem krásná, to by měli posoudit jiní. Myslím si, že jsem úplně obyčejná, skromná žena, jaké mnohdy potkáváte při nákupech, výletech a také v běžném uspěchaném životě a třeba si jich ani nevšimnete.
Zřejmě vše, co vidíte jako krásu jsem svou přirozenost získala do vínku po mamince, která ještě žije. A pokud se přírodní krása, která vyvěrá z nitra, snoubí se s čistotou srdce a inteligencí, to je ta pravá krása, která se nedá přehlédnout i když tu léta jsou a budou, tak nikdy nezevšední..
Nevadí, pokud prozradíš svůj věk, protože právě u Tebe si myslím, že je čest ho znát?
Letos mi bude 72 roků.
Jakou soutěží krásy každý rok procházíš a co Tě k tomu vede?
Ono se nejedná přímo o soutěže krásy, jsou to soutěže zvláště babičkovské.
Celý život jsem se nikde neangažovala a nikde neprezentovala. Začalo to teprve v roce 2014, kdy mi kamarádka poslala odkaz na soutěž a v té jsem uspěla, byla jsem 2 vicemiss Eurobabička 2014.
V roce 2015 jsem nafotila kolekci oblečení pro jeden butik. V dalším roce jsem zasedala v komisi pro soutěžící Eurobabičky 2016 v Bohadanči, aspoň jsem měla možnost nakouknout i do zákulisí vyhodnocení adeptek. Také jsem v tom natočila krátké video „Babka“,protože jsem se svým scénářem vyhrála 2.místo v jedné soutěži a jako odměnou jsem si tu babku mohla zahrát.
V roce 2017 jsem byla nominována na Eurobabičku desetiletí, ale v semifinále mě vyhodili pro nepřipravenost. A hned jsem si podala přihlášku do Senzababči desetiletí v Pardubicích, kde jsem s tou samou scénkou vyhrála první vicemiss Senzababču desetiletí 2017 a lidé se bavili. Byla to z mého pohledu nejpřipravenější, dobře zorganizovaná a možná taky nejnáročnější soutěž s moderátorem panem Jančaříkem. Obecenstvo se bavilo a praskalo smíchy.
A aby toho nebylo málo, tak jsem v další soutěži a v tom samém roce vyhrála jako jediná Češka soutěž Modelkou na jeden den víkendový pobyt v Estonském Tallinu, masáže, líčení, focení, dárky a také seznámení se s městem.
V roce 2018 jsem vyhrála internetovou Dámu roku – Hlas srdce a voucher na třídenní pobyt v lázních Velichovky.
A co mě k tomu vede?
Mám ráda lidi a jsem spokojená, že svou scénkou a tancem mohu pobavit vlastně lidi i seniory, že během mého vystoupení se baví. Z jejich očí vyzařuje nadšení a spokojenost a že zapomenou na chvilku na ty svoje neduhy a bolístky. Prostě, baví mě je rozesmát, zpříjemnit jim na chvilku život a zrovna nemusí jít o výhru. Stačí mi jejich úsměvy a potlesk, že se jim to líbilo, a to je má odměna. A pak jsem šťastná i já…Někdy stačí vlídné slovo, úsměv, pochopení a vyslechnutí člověka, který od vás očekává pomoc. Ráda jim pomáhám. A mám té pozitivní energie na rozdávání. Jsem šťastná, když druhému mohu udělat radost.
Jaké to je pro Tebe se účastnit soutěže krásy a navíc vyhrát?
Už jsem se tady o tom zmínila, soutěž mě nabíjí a já mám ráda lidi, které se snažím svou pozitivní energií dobíjet A vím, že se mi to daří. A navíc když vyhraji, tak jsem si dokázala, že nepatřím ještě do starého železa. Nakonec každá žena, babča, babička si to může zkusit vystoupit na jeviště před desítky anebo také stovky lidí. Taková žena musí mít zdravé sebevědomí, a to já na stará kolena mám.
Již víme, že máš maminku v pokročilém věku a ona vypadá stále krásně, svěží, její věk na ní není znát…
Ano, moje maminka měla letos 94 let. Do 90 let chodila pravidelně každý týden jednou do cvičení, kde byla nejstarší. Také hodně jezdila na zájezdy s děvčaty, jak jim říká. Republiku má procestovanou lépe než já. O svou domácnost se sama starala, jen pro obědy si chodila, takže jsme s ní neměli žádnou práci. Pak si zlomila krček, tak byla na operaci a od té doby chodí se skákadlem – chodítkem, jak tomu říkám já.
Maminka se nikdy nemalovala, ani nebarvila vlasy. Je přírodní, přirozená a snad něco mám po ní, možná i tu paličatost si udělat vše sama a na nikoho se nespoléhat. Ráda svým vrstevnicím, kterých už není mnoho přednáší básničky, co si pamatuje ze školy, vypráví o svém životě, zpívá jim písničky.
Co od takové soutěže Miss babička očekáváš?
Dobít si baterky, vyblbnout se, představit se s něčím jiným, ukázat, že to není jenom o básni, kterou si složím na tu scénku sama, ale i o outfitu, který si taky sama navrhnu. Vlastně celou choreografii a hlavně, aby se lidi smáli mým pošetilým nápadům, které stáří přináší. Někdy plnění úkolů, které neznáte v soutěži, jsou těžké, ale musíte umět reagovat a nenechat se ničím zaskočit a v tom je zaručenost úspěchu. A to mě baví. Nemám ráda se něco učit nazpaměť, ráda improvizuji.
Pro mně není problém se vtělit do staré, ošumtělé stařenky /i když tam léty taky patřím/, z které se stane, jako mávnutím čarovného proutku šarmantní víla, tanečnice, cigánka a pod. Jestli vyhraji nebo nevyhraji, není až tak důležité, ale zúčastnit se a užít si celou akci do konce. Každá ze soutěžících vyhraje nějaký ten balíček dárků a kytičku.
Splnila soutěž Tvá očekávání, splnila sis účastí na soutěži některé své sny?
Odpovím krátce, určitě jsem si splnila i své sny. Prošla jsem si pár soutěžemi, poznala nové lidi, příjemné i méně příjemné. Už vím, co soutěže obnáší, co tak asi mohu obrazně čekat, ne jenom to pozlátko, ale i tvrdou realitu. Někdy není krása zrovna tak důležitá, ale pohotovost v odpovědích, reakce, bystrost, sebevědomí. Být si jistá, že to zvládnu. Po zkušenostech nikdy nedávat najevo, co se člověku nelíbí, s tím jsem se setkala a také na to doplatila. Ale dalšími zkušenostmi se mi otevřely oči, a stalo se i to, že přední místa jsou již dopředu obsazená. Jsem nad věcí, takový je život.
Chodíš velmi elegantně oblékaná, kdo Tě obléká? Máš nějakou oblíbenou značku oblečení nebo svou módní návrhářku?
Vyloženě to nemusí být nějaká značka, za ty se draze platí. Ze značek mám ráda německou firmu Gerry Weber, mají velmi kvalitní a dobře vypracované oděvy, ale není to podmínkou. Koupím si i model z módní přehlídky, pokud mne zaujme. Taky se za to nestydím, že si koupím i nějaký ten hadřík ze second handu, který si dotvořím k obrazu svému a je z toho outfit, že by se za něj nemusela stydět i ta nejnáročnější dáma. A takové úlety mívám často, improvizuji i v módě. Ale na práci na zahradě se obléknu úplně všedně do pracovního trika a starých vytahaných kalhot, klidně obuji vyšmajdané, pohodlné boty.
Jezdím hodně ve sportovním oblečení na kole i do práce. Ještě ve svém věku vypomáhám jako prodavačka v oděvech a aranžuji výlohy, což mne baví.
Ráda se oblékám, protože pracuji poslední dobou asi 4 roky v jednom outletu, a tam je z čeho vybírat. Dříve jsem si hodně objednávala oděvy z katalogů, s velikostmi nemám problémy, horší to bylo s materiálem. Velmi ráda radím bezplatně zákaznicím, které mě samy vyhledávají, abych jim poradila. A to mě baví, jsem ráda, když nějaký ten model zákaznici sluší a spokojeně odchází s poděkováním domů. Mám takovou radost, až mám někdy slzy v očích.
Byl pro Tebe úspěch velkým překvapením?
Ano, jak jsem psala výše, jsem zdravě sebevědomá, nikoliv namyšlená. Protože už jsem prošla nějakými soutěžemi, tak asi tuším, jestli se dostanu do první trojky, a to mi stačí. Překvapením pro mne byla soutěž Babička Olomouckého kraje, kde jsem získala 1.místo zlatou Babičku 2018 z počtu 12. postupujících babiček – finalistek a také Miss babičku sympatie. To mne tedy poprvé dojalo, když tam bylo okolo tisíce lidí, kteří vás vidí poprvé v životě, neznají vás a hlasují pro vás a dávají vám své hlasy, To jsem poprvé nedokázala skrýt slzy štěstí.
Nejsem vychloubačná, takže o mých soutěžích se dozvídá jen manžel a syn na poslední chvíli. Na soutěže mě doprovází moje nejbližší kamarádka s manželem. Dalším kamarádkám neprozradím, že jdu soutěžit. Protože nikdy nevím, jak to může dopadnout úspěch /těch bylo víc,/ či vyhazov 1x EU!!! a od těch samých pořadatelů EU Dáma roku anulace.
Co Ti soutěž dala a co naopak vzala…?
Soutěže mi daly především mnoho zkušeností, samostatnost, tvoření různých kostýmů, psaní příběhů- scénářů, které bych nikdy nezískala, kdybych se jich nezúčastnila. Mnoho bezvadných lidí, kteří akce pořádali i samotné soutěžící, které byly fajn.
A co mi soutěž vzala? Snad jsem trochu zanevřela na slova upřímnost, poctivost, spravedlnost, neboť jsem se přesvědčila, že nejsou jenom upřímní lidé, ale i závistiví, zákeřní a zlí.
Nesnáším podvody, lež a nespravedlnost. Lidská zloba, závist a zášť jsou ty nejhnusnější a přízemní vlastnosti člověka.
Co děláš pro to, abys byla stále krásná žena? (Kosmetika, cvičení, meditace, atd)…
Tak to je ta správná otázka na mne. Abych se přiznala, tak jak mi to říkají kamarádky, že jsem na sebe sobecká, až macešská a proč tedy? Na kosmetiku nechodím, ke kadeřnici taky ne, barvím si vlasy dlouhé po pás sama. Nepoužívám žádné laky a různé přípravky a preparáty na vlasy, žádné zábaly, ani na pleť drahé krémy. Jen krém na den a na noc Dermacol Princess. Nesnáším ležet a nechávat se opečovávat, nevydržela bych to, jsem stále v pohybu. Na pedikúru jednou za dva roky. Nemám žádné permanentní úpravy, ani obličeje, tak ani žádné plastické operace těla. Domnívám se, že to nepotřebuji. Velmi zřídka používám jemný make-up, a nějaká ta líčidla, když někam jedu a také si i nalakuji nehty, o které pečuji sama a tak se ze mne, obyčejné ženy, stává dáma. Preferuji spíš přírodní vizáž. Nedržím žádné diety, necvičím, i když jsem jako mladá holka cvičila závodně gymnastiku.
Brzy jsem se vdala a mohla jsem si vybrat kariéru, nebo rodinu a vybrala jsem si rodinu. Na cvičení jsem moc líná, ale ráda jezdím na kole a fotografuji přírodu. Plavání jen v moři. Ale velmi ráda tančím, už když slyším tu pravou temperamentní hudbu. Miluji všechny typy tanců, nejraději latinu. Jsem pracovitá, takže moji domácí kamarádi jsou lopata, rýč, cirgula, krumpáč, vrtačka, srp a kosa. Jsem taky někdy paličatá a mám po kom být.
Myslíš, že se účastníš dalšího ročníku soutěží o krásnou babču nebo seniorku roku?
Ano, pokud budu splňovat jejich podmínky a v široké škále přihlášených mě vyberou, tak proč ne?
Alenko, moc děkuji za krásný a rozhodně ne nudný rozhovor i za krásné fotografie.
Hudlenka
