Vybrat ANO: Odvaha přijmout nové výzvy a změnit rozhodnutí.
Občas mě všechny mé role ženy nutí říkat „NE“. Nechci, nemůžu, nepřijdu, nestíhám, neudělám, nebude to… A někdy mě to pak pěkně štve, protože občas odmítnu zajímavou životní výzvu v domnění, že ještě není čas a nebo že to prostě nedám.
A tak když přišel manžel s návrhem, že pojede se synem sám na hory a udělají si páskou jízdu, tak byť se ve mně role matky (tam přeci musíš být!) s rolí podnikatelky (konečně si odpočineš, dáš si týden pro sebe!) praly, odpověděla jsem ANO. A tak jsem si řekla, že mám před sebou týden, kdy není čas na výmluvy a beru všechny výzvy.
První výzva přichází hned v pondělí. Výzva, které už přesně dva měsíce říkám NE… Volám Petru: „Jak dlouho že trvá ta lekce na Power Plate s Radkem?“ „Neboj, jenom 20 intenzivních minut.“ Super, říkám tedy ANO. Po 45 minutách odcházím a říkám druhé ANO, když mi Radek nabízí super výhodnou permici na dalších 20 hodin. Taková pojistka, že minimálně ještě 19x musím říci ANO! 😉
8. 3., MDŽ, vstávám, kouknu do nádherně poskládané skříně (to jsem konečně od přestěhování také díky rodinnému volnu stihla) a koukají na mě mé nejoblíbenější červené šaty. Jo! Nemusím se synem do školky, můžu přeci vyrazit v lodičkách a červených šatech. Říkám ANO! Až poté koukám z okna a vidím sníh, ale už nemůžu změnit rozhodnutí. Na přednášku pro 20 podnikavých žen společnosti UBER vyrážím jako exotka v červených šatech a zimním kabátě. Nebývám moc vtipná, tentokrát jsem ale byla. 😀
Odpoledne přicházím do kanceláře a kolegyně mi hlásí „Volali z americké ambasády, pan velvyslanec tě zve na setkání s Jessicou Jessica N. Grounds, mj. ženou z volební kampaně Hilary Clinton…“ Uvědomuji si, že něco takového v mailu přistálo, ale minulý týden jsem vůbec nereagovala, nebyl přeci týden výzev… To bude asi v angličtině, čtyři roky jsem pořádně nemluvila, moje já řve NE, ale máme týden výzev, odpovídám YES!
Čtvrtek, natáčíme další díly našeho prvního TV pořadu „ŽENY s.r.o.“ (joooo o tom jsem ještě nepsala, ale brzy se pochlubíme, to bude také jedna velká výzva a legrace *smile*), scénář pilujeme večer předtím, kolega, společník a kamarád mě připravuje a píšu slovo od slova, když mě uklidňuje: „Kdo si věří, ten se nemusí bát.“ … A tak jsem se nebála a řekla ANO. A ano, dali jsme to!
Natáčení bude pokračovat i o týden později, pro změnu opráším i němčinu, protože aby mého strachu z mluvení cizími jazyky nebylo málo, tak volají z německé televize ARD a svým JA NATURLICH potvrzuji natáčení reportáže i pro ně.
Ale tím můj týden nekončí. Výzva, která přišla už před sobotou, tak byla od Anny Tejklové a její značky Anna Anna, když mi volala a říkala „Přišla bys na přehlídku?“, No jasně, říkám ANO. V zápětí mi dochází, že jsem ve svých 34 letech a velikosti L potvrdila, že půjdu na módní přehlídku rovnou na molo jako modelka!!! Ale už není čas na výmluvy … a tak titulní fotku sdílím ze zákulisí, kdy s údivem sedím a nevěřím, že tam fakt jsem. A jak to dopadlo už musí napsat a fotky ukázat někdy příště sama Annička. 😉
Ale něco mi říká, že pro příště svá další ANO přeci jenom zvážím… Nejenom tento týden a čtvrteční natáčení jsme dali díky pořádně zásobě bonbonů, které k nám přivezla Petra Kovandová z Čokoládového muzea v Táboře. Po natáčení první dílu a před přípravami na další díl přichází Irča a ptá se mne, jestli může ty bonbóny odnést. No jasně, souhlasí všechna má JÁ a říkám „ANO“. A pokud by vás zajímalo, kam se bonbony poděly, tak tady to vidíte, a tak přeci jenom někdy více zvažujte své ANO na rozdíl ode mne… 😉
Zdroj foto: Eva Čejková
