Čeho se vyvarovat, když začínáte podnikat? Ve svém blogu poradí Margareta Křížová.
Dostala jsem za úkol popsat pro Hospodářské noviny chyby při podnikání. Předesílám hned tady a teď, že o chybách není nutné psát samostatné eseje, neboť je děláme všichni, na začátku i uprostřed podnikání a je to úplně normální. Nicméně jsou chyby a CHYBY. Ty první patří do kategorie chyb provozních, ty druhé mohou mít fatální následky, ač se zdají být chybami malichernými.
První chybou může být už to, že se snažíme rozjet byznys, který je nereálný. Podívali jste se na trh, váš obor, kondici odvětví, ve kterém chcete podnikat, jaká je v něm konkurence, bariéry vstupu do odvětví (je vysoce regulované), kupní sílu vašich budoucích zákazníků, prostě jaká je vaše šance uspět. Zjistíte-li, že žádná konkurence neexistuje, nejásejte předčasně. Může pro to být dobrý důvod.
Další chybou je megalomanství nebo-li snaha rozjet byznys od prvního momentu ve velkém. Což je poměrně obtížné. Téměř všichni dnes žijí v představě, že rozjet podnikání znamená nejdříve si najít svého investora a za jeho peníze si podnikání vyzkoušet. Omyl. Rozjet business znamená mít nápad, uvést ten nápad s vlastními prostředky a vlastním úsilím do života a v momentě, kdy se ukáže, že jsou skuteční lidé ochotni za váš nápad platit, můžete hledat investora.
Pokud jste realisté a chystáte se zafinancovat si začátky svého podnikání sami, právě jste se vyhnuli první velké chybě hned na začátku. Na druhou stranu považuju za velkou chybu i příliš mnoho peněz v začínajícím businessu. Existují dnes startupy, které díky zájmu IT investorů a přetlaku volných peněz na trhu, získají v začátku poměrně velké sumy peněz. V momentě, kdy nejsou pod tlakem a nemusí se zas až tak moc starat, jestli budou nebo nebudou zákazníci, mohou ztratit drive a motivaci. Chybí vůle „vypustit duši“, a získat zákazníky. Ač se zdá takové finanční pohodlí výhodou, může vás na konec zničit. Vše, co je zadarmo a na stříbrném podnose, je nakonec to nejdražší zboží.
Další chybou bývá příliš optimistický finanční plán nebo chybějící položky v něm. Váš finanční plán by měl mít pár náležitostí – vstupní investici, fixní a variabilní náklady, příjmy a zisk nebo ztrátu. Pozor, ztráta na počátku podnikání není chybou, ale poměrně normálním jevem. Na druhou stranu, jestliže vykazujete ztrátu pátým rokem po sobě, je čas se ptát, co děláte špatně.
Zatímco náklady dokážete docela přesně odhadnout, u příjmů je to těžší, můžete doufat, můžete se modlit, ale jestli skutečně získáte zákazníky a kdy, je vždy trochu nejisté. V každém případě je chybou předpokládat, že v lednu začnete podnikat, začátkem února se začnou hrnout zákazníci a nejpozději v dubnu budete v zisku. Pokud jste o takovém úspěchu přesvědčeni, doporučovala bych alespoň pro klid duše vytvořit ještě jeden plán, tentokrát v konzervativní variantě, co kdyby přece jen všechno nešlo tak hladce.
Další chybou bývá přístup sám sobě právníkem. Je s podivem, o čem všem se chtějí lidé radit – o strategii, marketingu, lidských zdrojích, jak být šťastným, jak si vybrat manžela či manželku, ale pak jsou ochotni bez jediné porady podepsat smlouvy, které je mohou stát nervy, peníze a někdy i celou firmu. Jsou záležitosti, které zvládnete sami vlastním selským rozumem, ale jsou momenty, kdy se tisíckrát vyplatí zeptat se právníka, jestli neděláte chybu. Mnohdy začínající podnikatelé namítají, že právník stojí moc peněz. Zeptejte se dopředu, kolik to bude stát. Je zajímavé, že čím méně mají lidé peněz, tím trapnější je jim ptát se na cenu. Divili byste se, o jaké drobné jsou schopní se handrkovat milionáři. Obzvlášť ti, kteří si své peníze skutečně vydělali vlastní prací. Nedivím se jim. Dělejte to taky tak, není na tom nic špatného.
Samostatnou kategoríí chyb je rozdávání podílů ve vaší firmě. Svádí to, na začátku nemáte peníze na zaplacení odměny vašim zaměstnancům. A co takhle podíl nebo akcie ve firmě – 5, 10, 15% a více. Nebolí to a je to motivační. Radila bych s podílem či akciemi nakládat jako se šafránem. Dává se snadno, vzít zpět je téměř nemožné. Místo akcií můžete nabídnout procenta ze zisku nebo z výnosů. Nebo doplacení mzdy plus fixní prémii, až se váš byznys rozjede. Ale než začnete rozdávat firmu, rozmyslete si dobře komu. Partnerství v byznysu je téměř jako manželství s tím, že snazší je se rozvést.
Do kategorie chyb menších, ale i tak nepříjemných patří nízké sebevědomí a podceňování. Není nutné vyzvonit hned na začátku, že máte malou firmičku. Jestli máte jediného zaměstnance a tím jste vy, nebo máte zaměstnanců deset, pořád je to firma. Dále, nikdy nechoďte na schůzku s možným zákazníkem s pocitem zoufalství. Pozná to a od zoufalců si nikdo nic nekoupí. Nebojte se říct si o peníze. Je lepší říct na rovinu a bez vytáček číslo, tedy cenu, než odpovídat v rozvitém souvětí bez konkrétní informace. Působí to divně a neseriozně. A poslední chybu, tu největší si nechávám na konec – připravte se na neúspěch. Je s podivem, kolik toho bylo napsáno a řečeno o úspěchu, ale o neúspěchu skoro nic. Jako by nebyl. Věřte mi, každý se s ním setká a umění byznysu je, nedat se odradit a zkoušet to dál. Úplně největší chybou by bylo, zabalit to po první prohře a už to nikdy nezkusit.
Více blogu Margarety Křížové najdete na jejím osobním webu www.margaretakrizova.com.
Zdroj foto: Pixabay.com
-480x270.jpg)
