Když dojde k nerovnováze mezi příjmem a výdejem tekutin, tzn. když je ztráta tělesných tekutin (většinou vody) větší než přijaté množství, nastává dehydratace. Organismus nejprve ztrácí schopnost normálně fungovat, později se začnou objevovat příznaky související s nedostatkem vody. Jak nám dává tělo na vědomí, že jsme zanedbali pitný režim?
Nejrizikovějšími skupinami z hlediska dehydratace jsou kojenci a děti, dále pak lidé vyššího věku. Pravidelný a vhodný pitný režim významně podporuje všechny životně důležité funkce organismu, je ale také nezbytnou součástí prevence celé řady onemocnění včetně těch velice závažných, varuje Doc. MUDr. Pavel Těšínský, vedoucí lékař Jednotky intenzivní metabolické péče ve FN Královské Vinohrady, předseda Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče ČLS JEP.
Rizikové situace
Lidé i zvířata ztrácejí vodu v podobě vodní páry ve vydechovaném vzduchu a v potu, moči nebo stolici. Spolu s vodou se vylučují také soli ve formě elektrolytů, jako je sodík, draslík, hořčík, fosfor, chlor a další. Tělo neustále udržuje rovnováhu mezi ztrátami vody i elektrolytů a jejich příjmem, ale při velkých ztrátách ji udržet nedokáže a dochází k dehydrataci. K opětovnému dosažení rovnováhy tělo potřebuje kromě vody také elektrolyty, samotná voda bez současné náhrady jejich patřičného množství nemusí stačit. Pokud se rovnováha neobnoví, mohou některé příznaky přetrvávat nebo se zhoršovat.
Dehydrataci při déle trvajících nebo velkých ztrátách tekutin může způsobit řada faktorů:
-
horečka, přehřátí, intenzivní cvičení nebo pracovní činnost v horkém a vlhkém prostředí,
zvracení, průjem a zvýšené močení např. v důsledku infekce,
různé nemoci jako cukrovka, poruchy ledvin nebo některé nemoci žláz s vnitřní sekrecí,
neschopnost vyhledat vodu a samostatně se napít (kojenec, zdravotně postižená osoba),
zhoršená schopnost pít (poruchy vědomí, postižení ústní dutiny a jícnu, poruchy polykání při mozkových příhodách, některé psychiatrické stavy aj.),
významná plošná poranění kůže, typicky popáleniny.
K dehydrataci může docházet v průběhu celého roku v případech, kdy není voda vyloučená potem nahrazena dostatečným příjmem tekutin. K podobnému jevu dochází také např. při saunování, kdy ztráta vody potem představuje až několik litrů. Přestože je ztráta tekutin v suchém prostředí vyšší, nebezpečí představuje i fyzická činnost při vysoké relativní vlhkosti vzduchu, která vede rychleji k přehřátí organizmu. Důvodem je snížené odpařování potu jako účinného faktoru regulace tělesné teploty. Ač se to na první pohled nezdá, riziko dehydratace představuje rovněž zimní období, protože nízká relativní vlhkost vzduchu při mrazu je spojena s vyšší ztrátou vody ve vydechovaném vzduchu. V chladném počasí je navíc obecně nižší subjektivní pocit žízně. Proto jsou v zimě ohroženy dehydratací především malé děti.
Když tělo volá o pomoc
Zjednodušeně lze dehydrataci rozdělit do tří fází – mírná, střední a těžká. Při mírné a často i střední dehydrataci vrátí tělo zpět do rovnováhy pití, tedy perorální příjem tekutin s obsahem elektrolytů, které byly ztraceny. Vhodnou součástí každodenního pitného režimu jsou tak především přírodní minerálky, které doplňují tělu důležité minerální látky, tj. elektrolyty (např. hořčík, vápník, draslík a fluor).
Mírná až střední dehydratace může zahrnovat příznaky, jako je zvýšená žízeň, pocit sucha v ústech, únava nebo ospalost, závratě, bolest hlavy, suchost kůže a sliznic nebo snížení objemu moči, která má tmavší barvu.
Tyto příznaky se mohou rychle zhoršovat a ukazují pak na těžkou dehydrataci s rozvojem dalších symptomů:
-
výrazně nižší výdej moči nebo zástava močení, kdy moč je koncentrovaná a má sytě žlutou nebo jantarovou barvu,
závratě a pocit slabosti, který nedovoluje člověku normálně stát,
pokles krevního tlaku při postavení se ze sedu nebo lehu (ortostatická hypotenze),
zrychlená srdeční frekvence a zrychlený dech,
zvýšená tělesná teplota,
suchost kůže a sliznic, vymizení žilní kresby na hřbetu rukou,
zhoršení stavu vědomí, zmatenost až kóma.
Těžké formy dehydratace jsou obvykle spojeny s elektrolytovou nerovnováhou a vyžadují lékařskou intervenci, v případě nerozpoznání a neléčení mohou vést až ke smrti.
Co vám hrozí
Snížení objemu tělesné vody vede ke změnám v prokrvení tělesných orgánů – přednost v zásobení mají tzv. životně důležité orgány, tj. mozek, srdce, plíce, svaly a nadledviny, zatímco tzv. vnitřní orgány jsou prokrvovány méně. Mezi ně patří trávicí trakt a ledviny a tyto orgány bývají při déle trvající dehydrataci poškozeny jako první.
Pokud je dehydratace rozpoznána včas a ve stádiu mírné až střední závažnosti, většina lidí se po obnovení příjmu tekutin zotaví bez problémů. Dehydratace způsobená horkem, příliš intenzivním cvičením nebo sníženým příjmem vody se obecně dá zvládnout snadno. Prognóza se však zhoršuje se stupněm a délkou trvání dehydratace a také závisí na tom, jak dobře reaguje základní příčina na vhodnou léčbu.
Je tedy nutné věnovat pozornost dostatečnému příjmu tekutin a při jejich zvýšené potřebě je včas hradit, tedy ještě v době, než se objeví žízeň jako varující signál. Ideální prostředek prevence představují přírodní minerální vody, které jsou velmi kvalitní, čisté a neupravené, bez obsahu chemických přídatných látek. K méně vhodným tekutinám patří sycené slazené nápoje a nápoje s obsahem alkoholu, který sám o sobě vede ke zvýšenému vylučování moče.
Foto: Shutterstock
Autorka: Nikola Strnadová
