Onemocnění štítné žlázy je časté, více jsou postiženy ženy, a to 10-20 % žen po 50. roce věku. Onemocnění mohou zapříčinit autoimunitní procesy, genetické vlivy, některé léky či ozařování v oblasti krku.
Mezi onemocnění štítné žlázy se řadí její strukturální změny a poruchy její funkce, tedy nedostatečná a nadměrná produkce hormonů. Na štítné žláze se mohou objevit cysty nezhoubného charakteru, solidní uzlové změny, nezhoubné i zhoubné, a strukturální změny při autoimunitních procesech. Zvětšená štítná žláza se bez ohledu na příčinu nazývá struma.
Řada důležitých funkcí
Štítná žláza se řadí mezi endokrinní žlázy a tvoří ji dva laloky, které jsou umístěny podél hrtanu a horní části průdušnice. Funkční jednotkou jsou malé zavřené váčky zvané folikuly. Váčky jsou tvořené stěnou epitelových buněk a výplní zvanou koloid, ve které jsou obsaženy hormony štítné žlázy tyroxin a trijodtyronin. Ve žláze je přítomen ještě třetí hormon zvaný kalcitonin, který se nachází v intersticiálním vazivu mezi folikuly.
„Mezi základní činnosti hormonů štítné žlázy patří zvyšování metabolické aktivity buněk, ovlivnění metabolismu sacharidů zvýšením vstřebávání glukózy ze střeva a využitím glukózy ve svalech, vliv na metabolismus tuků i bílkovin, vliv na oběhovou soustavu, centrální nervovou soustavu, u které pak ovlivňují i její vývoj,“ vysvětluje MUDr. Karolína Drbalová, endokrinoložka a internistka.
Když pracuje víc, než má
Štítná žláza při tomto druhu onemocnění produkuje větší množství tyreoidálních hormonů a vykazuje zároveň zvýšenou reakci periferních tkání. Nejvíce se lékaři setkávají s Gravesov-Basedowovou chorobou.
„Pacienti s nadměrnou činností štítné žlázy mohou být více podráždění, nervózní, nesoustředění a trpí nespavostí. Pacienty trápí bušení srdce, více se potí a netolerují teplo. Příznakem této choroby může být i jemný třes rukou, průjmy a při dlouhodobém trvání i osteoporóza,“ popisuje příznaky nadměrné činnosti štítné žlázy MUDr. Karolína Drbalová. Pomocí laboratorního vyšetření lékař stanoví hladinu hormonů a protilátek proti štítné žláze v krvi.
Malá aktivita
Nedostatečná produkce hormonů štítné žlázy má různé příčiny. Patří k nim dědičné dispozice, autoimunitní procesy, pooperační stavy, ozáření krku, druhotný efekt některých léků či nedostatek jódu, který se v České republice zlepšil poté, co začala být jodována kuchyňská sůl. Nemocný je unavený, malátný, trpí zácpou, zimomřivostí a má sklon k depresím. Bolestivé jsou svaly, klouby, kůže je suchá a mohou se objevit otoky.
Důležitá úloha v těhotenství
Správná činnost štítné žlázy je velmi důležitá během těhotenství. „Hormony štítné žlázy se podílí na vývoji nervové soustavy dítěte v děloze. Nejpodstatnější období je první trimestr těhotenství, kdy ještě dítě nemá vlastní štítnou žlázu a je závislé na hormonech matky.
V dalších měsících gravidity je správná činnost štítné žlázy nutná i pro kvalitu placenty. Snížená činnost může vyvolat potrat či předčasný porod,“ konstatuje MUDr. Drbalová.
Jak jsou na tom děti
Dítě trpí stejnými příznaky, které vykazuje dospělý pacient, navíc se u něj nedostatek hormonů štítné žlázy může projevit zpomaleným fyzickým i mentálním vývojem, nedostatečným růstem a v neposlední řadě nesoustředěností se zhoršením školního prospěchu. Rodiče by měli při zjištění symptomů navštívit dětského lékaře, který je odkáže na specializované pracoviště. Při pravidelných kontrolách vyšetřuje pediatr pohmatem i velikost štítné žlázy. Struma bývá často prvním příznakem při nedostatečné i nadměrné funkci.
K lékaři raději včas
Léčba je nejprve předepsanými léky, méně často je nutný chirurgický zákrok. Pacienti jsou vyšetřováni klinicky, jsou jim provedeny krevní testy, ultrasonografické vyšetření a někdy i punkce a cytologické vyšetření ložiska přítomného ve žláze. Lékař na základě krevních testů, kde zjišťuje hladinu hormonů TSH, volného T4 a volného T3, stanoví, zda pacient trpí poruchou funkce činnosti štítné žlázy či jsou jeho obtíže spojeny s jinou nemocí.
Jak je to s dietou
Při hypofunkci štítné žlázy nemusí pacient dodržovat žádnou dietu, jídelníček již rozvinutou nedostatečnou produkci hormonů štítné žlázy zásadně neovlivní. Při hyperfunkci štítné žlázy je vhodné dodržet dostatečný přísun vápníku a vitamínu D. Nadměrná produkce hormonů štítné žlázy zvyšuje metabolismus kosti a může vést z dlouhodobého hlediska k osteoporóze, hlavně u postmenopauzálních žen. „Nevhodná jsou jídla s velkým obsahem jódu, hlavně mořské ryby a řasy, omezena by měla být vyšetření, při kterých se používá jodová kontrastní látka (CT, koronarografie – vyšetření věnčitých tepen srdce),“ upozorňuje MUDr. Drbalová.
Co odhalí v laboratoři
„Laboratorní stanovení jednotlivých hormonů a protilátek je pro ověření funkce štítné žlázy velmi důležité. Mezi nejzákladnější patří stanovení dvou hormonů – tyreotropního (TSH) a volného tyroxinu (fT4). Mezi oběma hormony je úzký vztah. I malý pokles tyroxinu způsobí násobné zvýšení tyreotropního hormonu. TSH je tedy velmi citlivým parametrem funkce štítné žlázy,“ vysvětluje MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.
Dalším vyšetřením prováděným u stavů, kde předpokládáme změněnou (nadměrnou či nedostatečnou) produkci hormonů štítné žlázy, je stanovení protilátek proti tyreoperoxidáze (anti-TPO). Zjišťuje se tak možný autoimunitní původ změny produkce hormonů štítné žlázy. Autoimunitní znamená, že se imunitní obrana organizmu obrací proti vlastním tkáním a poškozuje je. Toto vyšetření odhalí pacienty se zvýšeným rizikem rozvoje další poruchy štítné žlázy. Spektrum laboratorních vyšetření štítné žlázy lze rozšířit i o další parametry.
„Odběr krve pro laboratorní vyšetření tyreoidálních hormonů můžeme, je-li pacient bez medikace, provádět kdykoli během dne. Pokud je pacient léčen, je potřeba se o přípravě k odběru krve poradit s lékařem,“ dodává MUDr. Podroužek.
Foto: Shutterstock
Autorka: Šárka Mikulová
