Onemocnění centrální nervové soustavy, které se řadí mezi nevyléčitelné, přichází plíživě a nemocní si zpočátku svého problému ani nemusejí všimnout. Řeč je o Parkinsonově chorobě, na jejíž závažnost každoročně 11. dubna upozorňuje Světový den Parkinsonovy choroby.
Projevy Parkinsonovy nemoci
Pozorujete například u svých prarodičů zvýšený třes končetin, možná jim činí problémy i napsat krátký vzkaz nebo sníst polévku? Nebo při chůzi tzv. na chvíli zamrznou na místě a zkrátka nejde jít dál? Zbystřete, s velkou pravděpodobností se může jednat o příznaky Parkinsonovy nemoci. Mezi další projevy onemocnění patří rychlý nástup únavy, ztráta soustředěnosti, zvýšená tvorba potu, slin či slz, občasné křeče, svalová ztuhlost, problémy s polykáním nebo řečí.
Máte-li ve svém okolí někoho, u koho se některé z uvedených příznaků projevují, přesvědčte ho, ať co nejdříve vyhledá lékaře. Občas to může být náročné, protože mnoho lidí přisuzuje tyto obtíže stáří, ale nenechte se odradit. Ačkoliv se jedná o onemocnění nevyléčitelné, neurolog má možnost předepsat léky zmírňující projevy nemoci. Navíc při brzkém diagnostikování, může medikace pomoci natolik, že pacient vede téměř plnohodnotný život.
Původ choroby
Nemoc poprvé popsal roku 1817 londýnský lékař James Parkinson a vyskytuje se ponejvíce u lidí nad 50 let. Bohužel, existuje i velké procento lidí (okolo 15 %), u nichž se onemocnění projeví již před dovršením věku čtyřiceti let. Světový den Parkinsonovy choroby je pak připomínán u příležitosti narození chirurga, po kterém bylo neurodegenerativní onemocnění pojmenováno.
Většina lidí trpících Parkinsonovou chorobou spadá do skupiny s typem ideopatická, kdy neexistuje žádná jasná genetická nebo environmentální příčina vzniku onemocnění. Menší část pacientů trpí tzv. familiárním typem nemoci, což znamená, že ji zdědili. U první skupiny bývá propuknutí nemoci přisuzováno odumírání neuronů produkujících dopamin, jenž má za úkol přenášet signály mezi nervovými buňkami. Pravděpodobně působením vlivů životního prostředí dochází ke zvyšování výskytu Parkinsonovy nemoci a předpokládá se, že do roku 2050 vystoupá počet nemocných celosvětově na 20 milionů, tedy zhruba dvojnásobek oproti současnému stavu.
Co lze dělat pro prevenci a zmírnění příznaků
Co tedy dělat, abychom riziko vzniku onemocnění snížili? Bohužel, spolehlivá prevence neexistuje, pouze se doporučuje snažit se zvyšovat produkci dopaminu, čemuž napomáhá především vitamín B6. Když už však dojde k tomu, že nemoc zaútočí, kromě včasného diagnostikování a medikace je důležité pracovat na posilování svalů, nejlépe chůzí, a dobré je také trénovat paměť. Nejvhodnější kombinaci protahovacího, silového a vytrvalostního tréninku stanoví fyzioterapeut.
Existují dokonce tréninkové programy určené přímo pro parkinsoniky, například Lee Silvermann Voice Treatment. Mnoho pacientů potřebuje rovněž vyhledat pomoc psychologa, aby se s nastalými obtížemi lépe vyrovnali. Rozhodně se tedy nestyďte, pokud se vás Parkinson nějakým způsobem týká, říci si o pomoc. Nejodbornější péči a informace získáte ve specializovaných centrech, která zpravidla spadají pod některou z nemocnic, a to v Praze, Brně a Olomouci.
Zdroj: nzip.cz, parkinson-help.cz, parkinsonseurope.org
Foto: Shutterstock
