Běhání je v našich zeměpisných šířkách stále oblíbenějším způsobem, jak zpevnit postavu či se zbavit přebytečných kilogramů. Ovšem tak jako o všech fenoménech, i o něm se ve společnosti šíří spousta mýtů a polopravd, z nichž odborníkům vstávají vlasy na hlavě hrůzou. Na které „zaručené tipy“ si dát pozor především?
Sport je v Česku velmi populární. Platí to zejména o nadšených fanoušcích na stadionech či u televize. S aktivním pohybem už je to horší. Podle iniciativy Všeho s mírou pravidelně několikrát v týdnu sportuje jen 20 % Čechů. Lidé se u nás nejraději projedou na kole, zaplavou si nebo si jdou zaběhat. Přesto, že si řada lidí myslí, že to není žádná věda, často může dojít při běhání k vážným úrazům. O běhání ovšem panuje řada až úsměvných mýtů.
Které jsou ty nejrozšířenější?
Při běhu nalačno víc zhubnu
Zhubnout lze jen spalováním tuků, a to nejlépe anaerobním sportem. K tomu je zapotřebí cukr. Pokud jde tedy někdo běhat nalačno, zásoby energie rychle dojdou a může snadno dojít až ke kolapsu organismu. I vytrvalostní běžci, kteří mají dostatečné zásoby jaterního a svalového glykogenu, potřebují na delších tratích doplňovat nejen pitný režim, ale také cukry. Uběhnout bez toho třeba půlmaraton by bylo nemyslitelné.
Běhání ničí klouby
Pokud má někdo výraznou nadváhu, pak je to pravda. U ostatních jedinců je ale běh pozitivní, protože posiluje svalstvo, vazy a tím zpevňuje klouby. Pro tělo je pohyb nezbytný, a pokud se mu věnujeme pravidelně a přiměřeně, organismus to jen uvítá. Je ovšem nesmysl bez tréninku začít běhat dlouhé tratě. Důležité také je se správně zahřát a protáhnout, a to nejen před během, ale i po něm.
Běhání je jen pro mladé
Řada lidí si myslí, že běhání je pouze pro mladé, zdravé lidi plné energie. Opak je pravdou. Pokud se člověk nepřepíná, začít s běháním lze v jakémkoliv věku i bez předchozí kondice. Je vhodné zejména volit pomalejší tempo, zařazovat přestávky nebo střídat běh s chůzí. Začátky jsou pochopitelně těžké, ale pokud člověk vytrvá, sport posílí nejen tělo, ale i ducha.
Čím víc potu, tím víc hubnu
Domnívat se, že pocení automaticky znamená hubnutí, je nesmysl. K silně vžitým mýtům patří se na běhání co nejtepleji obléct. O shození přebytečných kil nerozhodují vrstvy oblečení, ale tepová frekvence. Když se někdo zbytečně teple obleče a jde běhat, riskuje přehřátí organismu a jeho případný kolaps.
Kdo běhá, může jíst cokoliv
Tenhle mýtus neplatí jen u běhání, ale prakticky u jakéhokoliv pohybu. Za jednu hodinu běhu spálí průměrný člověk přibližně 2300 kJ, což odpovídá jednomu cheesburgru s malými hranolky. Každý by si měl uvědomit, že příjem energie z jídla musí odpovídat jejímu výdeji. Lidé mají ovšem pocit, že když chvíli sportují, mohou si pak dopřát cokoliv a v neomezené míře. To pak vede k frustraci, protože i pravidelně sportující člověk, který si nehlídá jídelníček, může dokonce tloustnout.
Při běhu se nemá pít
Je fakt, že toto dříve skutečně trenéři radili. Zdravotní studie už ovšem dnes prokázaly, že to byl omyl. Tělo tekutiny potřebuje před sportem, při něm i potom. Nedostatek tekutin při sportu může dokonce významně ovlivnit i výkonnost. Už dvouprocentní dehydratace těla způsobí snížení atletického výkonu o 10 procent. Pokud má tělo málo tekutin, snižuje se rovněž hladina serotoninu důležitého pro nervový systém. Žíznivý člověk se tak hůře soustředí, bývá unavený a podrážděný. Ideálním základem pitného režimu při každém sportu je pramenitá voda.
Foto: Shutterstock
Autorka: Nikola Strnadová
